Z velkých firem se stávají lobbisté za progresivistickou agendu

Když se pragmatičtí kapitalisté podvolí aktivistům

Z velkých firem se stávají lobbisté za progresivistickou agendu
Když se pragmatičtí kapitalisté podvolí aktivistům

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Koncem dubna dorazil premiéru Andreji Babišovi zajímavý dopis. Psalo mu osmnáct velkých známých firem. Lobbovaly. To nebývá překvapivé. Je přirozené, že se firmy při přípravě zákonů snaží obhájit své vlastní zájmy. Vodafone, Česká spořitelna, Amazon ani RegionJet Radima Jančury ale nevyzývaly ministerského předsedu ani ke snížení daní, ani k omezení drahé byrokracie, ani k vyšším investicím do veřejné inferastruktury, které by jim pomohly k vyšším ziskům. Dokonce nešlo ani o vyšší speciální dotace, pobídky nebo úlevy. Nepsaly jménem svým, ale jménem progresivistických aktivistů z LGBT komunity. 

Vyzývaly premiéra Andreje Babiše, aby se zasadil o prosazení manželství pro homosexuální páry. Šéf ANO byl přirozeným terčem. Na toto téma nemá dlouhodobě žádný vyhraněný názor. Jako byznysový pragmatik ale ukazuje vůči LGBT otevřenost. A právě na hlasech jeho poslanců záleží, jestli návrh homosexuálního manželství, jehož hlavní proponentkou je Babišova poslankyně Radka Maxová, bude mít ve sněmovně šanci. „Jako zaměstnavatelé podporujeme a vítáme diverzitu našich zaměstnanců a uznáváme práva našich leseb, gayů, bisexuálů a transgender lidí,“ píší firmy, mezi kterými figurují Česká spořitelna, Vodafone, Microsoft, IBM nebo Amazon. Domnívají se, že rozmanitá a otevřená společnost je nezbytnou podmínkou pro konkurenceschopnost české ekonomiky. „Je nezbytné, aby naši LGBT zaměstnanci měli stejná práva, nároky a svobody, jako mají jejich heterosexuální kolegové,“ píší s tím, že rovnost vytváří prostředí pro tvořivost a vynikající výkonnost. Babiš v minulosti řekl, že s návrhem na sňatky homosexuálů problém nemá. „Myslím, že stejnopohlavní páry by měly mít stejná práva, jako mají lidé v manželství,“ řekl na začátku dubna v televizi Prima. Připustil však, že v jeho hnutí ANO existují různé názory, proto nemůže direktivně přesvědčit ostatní poslance. „Není možné, že já zavelím a všichni v rámci hnutí změní názor, u nás jsou tři (názorové) skupiny,” řekl premiér. 

My jsme investiční riziko

Dopis osmnácti ukazuje, jak rychle se k nám přes pobočky nadnárodních společností dostal západní, především americký trend propojení progresivních aktivistů s velkým byznysem. Doba, kdy se velké banky a firmy stávaly terčem útoků levice, je dávno pryč. Aktivisté nejsou žádní idealisté, ale tvrdí pragmatici. Pochopili, jak fungují velké korporace. Že chtějí mít vysoké zisky a zároveň klid a dobré jméno ve společnosti. Proto jsou velmi snadno vydíratelné. Mají co ztratit. Když na ně budou aktivisté útočit, že diskriminují menšiny a jsou vůči nim nepřátelští, bude je to stát obrovské peníze investované do komunikace, aby ve veřejném prostoru a v médiích, která jsou v anglosaském světě z velké části ovládána progresivisty, útoky odvrátily. Dobré jméno je ale už v té chvíli ve světě rychlých sociálních sítí velmi poškozeno. Takže si firmy přirozeně řekly, že jako u každého nebezpečného trendu je lepší prevence. Pokusit se s aktivisty dohodnout a spolupracovat. Jako u klasického raketeeringu zaplatit výpalné za klid na práci. 

Tizian: Bakchus a Ariadna, 1523-24. Repro: Profimedia.cz

S LGBT a gender aktivisty to korporace nezažívaly poprvé. Měly už zkušenosti s nejrůznějšími ekologistickými a klimatickými aktivisty. Od nich se mohli LGBT aktivisté snadno učit. Tento trend agresivního tlaku progresivistů už dorazil i k nám. Začátkem května 2018 oznámila ČSOB, třetí největší banka v zemi, že v České republice přestává jakkoli financovat projekty v uhelné energetice. To znamená nejen zastavení úvěrů, ale třeba i vydávání a nákupů dluhopisů uhelných firem. Zákaz začal platit už od loňského roku. Rozhodla o tom valná hromada belgického vlastníka KBC v Bruselu. „Skupina přichází s jasným signálem, že výroba elektřiny v uhelných elektrárnách musí být postupně v souladu s platnými limity a termíny ukončena,“ řekl člen představenstva ČSOB Petr Hutla.

Česká ČSOB zůstávala poslední částí skupiny KBC, která ještě uhelné projekty financovala. Belgičané na projekty s fosilními palivy nepůjčují už od roku 2016. Příkladu se okamžitě ujali ekologističtí aktivisté z hnutí Greenpeace. Právě její belgická pobočka zastavení uhelných projektů v Česku vylobbovala. „Letos oslovíme zahraniční matky českých bank, protože se to ukazuje jako efektivnější,“ řekl vedoucí energetické sekce Greenpeace Jan Rovenský, který se osobně zúčastnil bruselské valné hromady banky. Je to pěkná ukázka aktivistické globalizace. Když to nejde lokálně, půjde to globálně. Majitelé dalších českých bank, sídlící ve Vídni, Paříži a Miláně, se tedy mají na co těšit.

Greenpeace, to jsou hodně radikální aktivisté. Se zelenou mírumilovností ve svém názvu nemají nic společného. A jsou na tu agresi patřičně hrdí. Když se před třemi lety švédská státní energetická společnost Vattenfall rozhodla prodat své hnědouhelné doly v Německu společnosti EPH, vlastněné třetím nejbohatším Čechem Danielem Křetínským, aktivisté se snažili donutit švédskou socialisticko-zelenou vládu, aby obchod zablokovala. Obsadili tehdy ve Stockholmu budovy kolem vlády a parlamentu, odkud útočili na přicházející politiky. Koaliční Zelení tehdy kvůli prodeji Vattenfallu málem rozbourali švédský kabinet. Aktivisté také navezli tisícovku protestujících přímo do prodávaných dolů v německé Lužici. „Nejde přitom o nějaký ojedinělý incident. Organizátoři Ende Gelande (jak se večírek v dolu jmenoval) mají dlouholetou zkušenost s pořádáním akcí občanské neposlušnosti proti transportům jaderného paliva do meziskladu v Gorlebenu, jichž se každoročně účastnily desetitisíce protestujících, místními zemědělci počínaje a anarchisty konče. V Lužici se očividně schyluje k něčemu podobnému. Gorleben vyšel německý jaderný průmysl velmi draho – jak pokud jde o miliardové náklady na ochranku a policii, tak (a to zejména) pokud jde o vývoj postojů veřejnosti k jádru,“ pochvaloval si tehdy na webu Greenpeace výše již citovaný Jan Rovenský. „Navzdory desítkám miliard v aktivech, nezpochybnitelné obratnosti a dravosti a skvělým politickým kontaktům s regionálními politiky bych nechtěl být v kůži Dana Křetínského. Jedním z hlavním sloganů nedávných protestů totiž bylo ‚My jsme investiční riziko!‘. Přesvědčovat v téhle situaci strategické investory, aby do jeho těžce zadlužené skupiny nalili další peníze, je úkol skutečně nezáviděníhodný.“

Od zodpovědnosti k inkluzi

Korporace pochopily, že je potřeba zahájit útěk dopředu. Žádná centrála banky ani technologické firmy netouží po demonstracích a blokádách agresivních aktivistů přes svými budovami. Takže se uvnitř firem začala zakládat oddělení prevence útoků agresivních progresivistů. Zpočátku, když tlak přicházel především od ekologistů nebo feministek, to byla oddělení CSR (corporate socal responsibility, společenské odpovědnosti). Jenže se vzestupem genderové a LGBT agendy doba pokročila dál. CSR už nestačí. Proto firmy, které jdou s dobou, už mají své ředitele pro D and I (diverzitu a inkluzi). Početné týmy jejich zaměstnanců organizují granty a konference pro progresivní aktivisty. Ale také investují do školení svých zaměstnanců, aby diverzitu a inkluzi správně chápali. LGBT aktivisté je za to známkují a oceňují. Při příležitosti jejich každoročního pochodu Prague Pride pořádají zároveň Pride Business Forum. To vyhlašuje speciální cenu LGBT Friendly Employer. Tu nejvyšší LGBT Employer Champion 2018 získala právě výše uvedená společnost Vodafone. „Je určena pro společnost, která je nejdále v zavádění inkluze LGBT osob na pracovišti a její přístup může být inspirací a vzorem pro ostatní zaměstnavatele. U Vodafonu porota ocenila propracovanou strategii a přístup společnosti Vodafone k LGBT rovnosti na pracovišti. Otevřený přístup podporuje nejen mateřská společnost, ale firmě se podařilo adaptovat ji na lokální potřeby a zapojit vedení i zaměstnance. Vodafone může sloužit jako příklad ostatním v oblasti zaměstnaneckých výhod, a to sladěním benefitů pro LGBT páry (například stejný nárok na volno, jaké mají sezdané páry při významných událostech typu svatba, doprovod partnera k lékaři či pohřeb v rodině), ale i pro duhové rodiny (volno 10 dnů po narození či osvojení potomka získávají i stejnopohlavní páry),“ píší aktivisté. Firma téma LGBT inkluze aktivně komunikuje mezi zaměstnanci, například pořádá zaměstnaneckou sbírku pro poradnu Sbarvouven.cz a vybranou částku Nadace Vodafone násobí. Sto zaměstnanců, včetně vedení, se zúčastnilo v loňském roce pochodu Prague Pride. Firma téma komunikuje, některé zasedací místnosti jsou vyzdobeny tak, aby představovaly téma LGBT. Firma se věnuje tématu transgender osob a zavedla i gender neutrální toalety. Vodafone  je na ocenění aktivistů náležitě hrdý. „Otevřenost a nulová tolerance jakéhokoli diskriminačního chování jsou dvě oblasti, které jsou součástí firemní kultury Vodafonu od samého začátku. V roce 2015 bylo téma LGBT zařazeno také do strategie Diversity a současně s tím Vodafone představil i svoji politiku rovných benefitů. Ty spočívají v nároku na volno pro LGBT páry v případech, kdy právo na volno mají manželské páry, ale na LGBT komunitu legislativa zapomíná. Dále například na deset dnů volna po narození či osvojení potomka mají ve Vodafonu samozřejmě nárok i stejnopohlavní páry,“ říká Jana Vychroňová, manažerka lidských zdrojů Vodafonu. „Vodafone také navázal spolupráci s on-line poradnou Sbarvouven.cz, kterou každoročně podporujeme zaměstnaneckou sbírkou. Téma LGBT pravidelně komunikujeme formou nejrůznějších zajímavých přednášek. Kolegové oceňují aktivní zapojení nejvyššího vedení a konkrétní aktivity, například zapojení Vodafonu do kampaní Stejná rodina nebo Jsme fér či účast v průvodu Prague Pride.“ To je v očích aktivistů ten nejúspěšnější z úspěšných. Miliony do LGBT aktivit dnes investuje velká část firem. Je to cena za klid. 

Udělejte něco se změnami klimatu! Z demonstrace v Bruselu 31. března 2019. Foto: Profimedia.cz

Podobně jako u jiných společenských trendů je presumptivní obava a útěk dopředu silnější než přímé direktivní příkazy z anglosaských (především) centrál, které ještě nedávno přímo do pražských poboček chodily. Proto byly vždy na předních místech stoupenců LGBT aktivistů velké americké firmy jako Amazon, Microsoft nebo IBM. Vodafone má centrálu v Londýně. Dávno se ale už přidávají i firmy mimo anglosaský okruh. Vlastníkem České spořitelny je rakouská Erste. A Radim Jančura, to je ryze česká firma. 

Ekonomika aktivismu

Linka aktivismu ale pokračuje dál. Nejdřív tlačili aktivisté na firmy. Ty se podvolily. A teď prostřednictvím těch vlivných velkých firem tlačí na prosazování svých zájmů přímo na politiky, kteří mají zákony schvalovat. Přesně jako těch výše citovaných osmnáct signatářů dopisu Babišovi. Je to jen okopírovaný nápad odjinud. Loni v září začaly velké nadnárodní korporace tlačit na Severní Irsko, že je jedinou zemí Spojeného království, kde ještě nejsou legalizované sňatky homosexuálů. Firmy od Coca-Coly přes Deloitte k Amazonu tvrdí, že se tím země připravuje o talenty. Mezi firmami, které se podepsaly pod otevřený dopis podporující svatby lidí stejného pohlaví, jsou i irská centrální banka Bank of Ireland, BT a IBM. „Jako zaměstnavatelé podporujeme a vítáme rozmanitost a různorodost v pracovních týmech. Uznáváme práva našich zaměstnanců z řad leseb, gayů, bisexuálů nebo translidí na to, být v práci sami sebou, bez diskriminace, předsudků nebo vyřazení z kolektivu,“ cituje list Independent z dopisu.

Novým trendem je teď využívání různých studií, ukazujících, že podpora LGBT se firmám vrací na vyšších ziscích a snadnějším lákání špičkových pracovníků. A nejsou to studie nějakých LGBT spolků. Zapojily se do nich už přímo hospodářské komory. Americká Chamber of Commerce Foundation zveřejnila v půli dubna zprávu Obchodní úspěch a růst prostřednictvím LGBT inkluzivní kultury. Tvrdí v ní, že její podpora zmenšuje fluktuaci lidí a přitahuje talenty. A přímo na číslech se snaží ukázat, že na burze obchodované firmy, které se veřejně přihlásily k podpoře LGBT, se těší z ročního růstu akcií o 6,5 procenta rychlejšího než ty, které to nedělaly. Tady je ilustrativně vidět, jak se dá hrát se statistikou. Nerostou jejich akcie náhodou proto, že jsou to ty nejperspektivnější firmy, přirozeně mají nejvíc co ztratit, a tak volí nejčastěji prevenci proti útokům aktivistů? 

To, co sledujeme, už je byznysová racionalizace aktivismu. Za chvíli se dá čekat podobná regulace, že podpora LGBT je povinná, stejně jako už se to v Evropské unii připravuje s projektem Zelených trvale udržitelných financí, který dělá z bank fakticky neziskovky. 

Zastavit tento trend bude velmi náročné. Od konzervativců si to žádá stejné nasazení a razanci, jakou předvádějí progresivní aktivisté, aby dokázali velký byznys z tohoto scestí svést zpátky k respektu k přirozenému řádu. Progresivistů není moc, ale jsou pro svou věc odhodláni. Zatímco většina přirozených zastánců tradičních hodnot v sobě srovnatelné odhodlání nemá. Než ho sebere, budou progresivní aktivisté z menšinových pozic ovládat svět. 

Korporace pochopily, že je potřeba zahájit útěk dopředu. Foto: Profimedia.cz
 

14. května 2019