KOMENTÁŘ Lenky Zlámalové

Babišovy potěmkinovské zákazy nákazu nezbrzdí

KOMENTÁŘ Lenky Zlámalové
Babišovy potěmkinovské zákazy nákazu nezbrzdí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vláda Andreje Babiše nemá dlouhé měsíce epidemii čínského koronaviru pod kontrolou. Udělala svým nekonečným chaosem z České republiky nejhorší covidárium Západu. S téměř nejvíce mrtvými, papírově nejtvrdšími restrikcemi, s jedním z největších zásahů ekonomiky.

Jestli něco tu epidemii už rok zhoršuje, je to naprostý nedostatek dat a relevantních informací o ní. Bez těch dat se pak těžko dělají nějaká rozhodnutí, která by dávala smysl. Jedná se tupě do tmy. V abstraktní teorii omezení mobility, která považuje lidi za abstraktní jednotky v matematických modelech se úplně zapomíná na reálný život.

I z těch mála informací, co máme z Ústavu pro zdravotnické informace a statistiku, víme, že nákaza se dnes šíří dominantně na dvou místech. V práci, tedy v továrnách a kancelářích, a pak přirozeně v domácnostech, kam se z těch továren a kanceláří nosí. Není to překvapivé. Kdyby se vláda zajímala a rozhodovala se podle faktů, nikoliv podivných matematických modelů, mířila by na tato místa už od léta. Právě tehdy se začala nákaza masivně šířit v ostravském OKD a tvrdě zasáhla celý Moravskoslezský kraj. Vláda z toho nevyvodila vůbec žádné závěry. Masové proměřování v továrnách a kancelářích jelo dál.

Dnes víme, že to jsou naprosto dominantní epicentra. Jen Škoda Auto hlásí skoro sedm stovek nakažených zaměstnanců a zprávy o tom, že lidé chodí do práce i s covidovými symptomy.

Právě díky těm masovým promořovnám v továrnách a kancelářích jsme nejhorším covidáriem Evropy. Dalo by se očekávat, že se vláda, která má dojem, že je potřeba zpřísnit, zaměří právě na ně. Že skutečně tvrdě nařídí home office tam, kde je možný. A ve fabrikách, kam lidé chodit musí, zakáže vstup bez negativního testu. Že začne v každé lékárně rozdávat spolehlivé pojišťovnami hrazené antigenní testy jako to dělá Německo. Že dá lidem příležitost se neustále vlastními silami testovat, místo, aby se chodili mačkat a nakažovat do front na odběrová místa. A že bude tvrdě kontrolovat, že firmy skutečně své lidi testují.

Stejně tak by se dalo čekat, že zároveň bude lidi motivovat, aby skutečně chodili do karantény tím, že jim stoprocentně nahradí příjem. Přesně tak to dělá Rakousko nebo Švýcarsko. Jen tyto dva kroky by během velmi krátké doby dramaticky srazily novou nákazu a odlehčily nemocnicím. Míří totiž tam, kde je problém.

Povinné testování ve firmách se sice rozjíždět bude. Ale velmi pomalu. Skutečnou motivaci ke karanténě, která se navíc prodloužila z deseti na čtrnáct dní, vláda úplně ignoruje. Kompenzační bonus 370 korun na den, který jí shodila sněmovna, byl méně než polovičatým řešením. Průměrný plat ve Škodě Auto je 53 771 korun. Při karanténě na půl měsíce, 370 korun na den pro škodováka žádnou motivací, aby byl zodpovědný, není. Rakušané i Švýcaři chápou, proč je ta stoprocentní kompenzace tak důležitá jako prevence šíření viru ve fabrikách a kancelářích.

Místo rozumných zásahů v ohniscích přichází vláda s novou várkou restrikcí, jejichž smysl je při znalosti toho, kde se nákaza šíří, úplně nepochopitelný. Nemáme žádná data o tom, že by se lidé nakažovali cestováním mezi regiony. Kabinet ale každého člověka zavře jen v okrese, kde žije. Stejně tak nemáme žádná data, že by se nákaza šířila v obchodech, které jsou otevřené. Zavřou se ale další obchody.

Kabinet si je zjevně vědom, že už nemá ve společnosti žádnou důvěru a respekt a tak vyhrožuje nasazením armády, která by měla dodržování zcela nesmyslného omezení pohybu vynucovat.

Babiš není schopen nebo ochoten zasáhnout proti nákaze ve fabrikách a kancelářích. Dá se odhadnout, proč. Redakce Echo speciálně zjišťuje, jak jde ostatním příkladem jeho holding Agrofert (toho času zaparkovaný ve svěřenském fondu ovládaném jeho chotí Monikou a advokáty). Zjišťuje, jestli se v továrnách Agrofertu povinně plošně testuje. Jestli tam nevejde ani noha bez negativního testu.

Neschopnost zasáhnout v ohniscích dělá z Česka zemi, které zavírá děti doma na distanční výuce nejdéle z celé Evropy. Jinde sedí úředníci doma na home office a děti ve třídách. U nás trčí děti doma a úředníci vysedávají v kancelářích, kde fungují i masové závodní jídelny. Promořovny par excellence. A protože proti ohniskům není schopnost nebo ochota zasáhnout, zavře se škola i prvňákům a druhákům, kteří zatím měli výjimky.

Nové restrikce jsou čistě Potěmkinovskou demonstrací aktivity. Snahou předvést, že vláda něco dělá. Nákazu snížit nemůžou, protože nemíří tam, kde se šíří. Jen budou lidem zbytečně otravovat život a dál prohluboval hlubokou nedůvěru ve společnosti.

Vydáváme se úplně opačnou cestou než Rakousko, kde po šesti týdnech restrikcí kancléř Sebastian Kurz pochopil, že už to lidé dodržovat nebudou. Otevřel školy, kde se masivně testuje stejně jako ve všech firmách. Otvírá obchody, všechny služby, návštěvy v domovech důchodců i lyžařská střediska. Podmínkou vstupu je negativní antigenní test. „Jednoduše, v Rakousku lockdown po šesti týdnech ztratil svůj smysl. Lidi ho méně a méně dodržovali,“ řekl kanceléř německému deníku Bild. Přiznal, že větší roli než epidemiologická situace, hrála při ukončení uzávěry frustrace lidí, kteří už měli dost přísných omezení a chtěli se vrátit k normálnímu život. „Lockdown, které se nikdo neúčastní nemá smysl.“

Kurz přiznává, že Rakousko nečekají do chvíle, než bude dostatek rizikových lidí naočkován, snadné měsíce. Nemaluje situaci na růžovo. Varuje, že nejspíš přijde další vlna. Mutace. Že počet případů poletí nahoru. Jako recept na tu překlenovací dobu vnímá Kurz skutečně masové testování. Rakousko s devíti miliony obyvatel dělá každý týden 2,5 milionu testů „Není to zázračný lék, ale může nám to pomoci kontrolovat infekční proces, takže nárůst počtu infekcí není tak rychlý, jako by byl bez testů.“

Takhle mluví a jedná lídr, který chápe, co lidé prožívají a snaží se jim dobrou logistikou nabídnout cestu, jak tím projít s co nejmenším omezením. Nám vládnou zoufalci, kterým vůbec nedochází, jaká je v zemi atmosféra. Že lidé už po roce restrikcí a frustrace žádné další nepřijmou. Zvlášť ty, které nedávají smysl a nákazu nebrzdí. A k tomu vyhrožují armádou.

Je smutné, že v takové chvíli nevstal žádný lídr v řadách opozice. Škoda, že Ivan Bartoš ani Petr Fiala nepochopili churchilovský moment, příležitost pro lídra, který by se `udělal` na tom, že se pokusí vyslovit nedůvěru této zoufalé vládě, sestavit narychlo jinou překlenovací. Že nevyužije skvělou příležitost, ukázat lidem, že věci se dají řešit. Lídři se rodí v krizích. Opozice propásla velkou příležitost předvést lidem, že i tady jsou v těžké době ti, kdo si dobře vést troufnou.

27. února 2021