Černohorský parlament v pátek schválil kontroverzní návrh zákonu o náboženských svobodách a společnostech. Stalo se tak hlasy 45 přítomných poslanců. Nikdo nehlasoval proti, ani se nezdržel, protože hlasování podle agentury TASS předcházelo zadržení všech opozičních zákonodárců policií. Černohorský parlament má celkem 81 členů.

Opozice se snažila zabránit přijetí kontroverzního zákona, který má podle kritiku „ukrást“ majetek Srbské pravoslavné církvi. Hlasování předcházela masová rvačka. „Kdosi ze středu sálu hodil nádobkou se slzným plynem. Poté opoziční poslanci rozbili jeden z přístrojů pro hlasování. A pak vypukla mela, do které se zapojila asi polovina poslanců,“ napsala ruská agentura.

Policie všechny opoziční poslance zadržela. Koaliční poslanci pak zavrhli všech 117 pozměňovacích návrhů z dílny Srbské pravoslavné církve a nakonec – po více než 16 hodinách jednání parlamentu – byl zákon přijat.

Ve čtvrtek v černohorské metropoli proti návrhu zákona protestovaly stovky demonstrantů. Policejní těžkooděnci zabránili protestujícím, aby se dostali až k budově parlamentu, kde o zákonu debatovali černohorští poslanci. Při protestech nebyly zaznamenány žádné incidenty. Demonstranti, mezi kterými byli i kněží Srbské pravoslavné církve, se během protestu modlili a zpívali náboženské písně.

Černohorský prezident Milo Djukanović obviňuje Srbskou pravoslavnou církev ze snahy uchovat si náboženský monopol v zemi a ohlásil, že se bude snažit po vzoru Ukrajiny dosáhnout nezávislosti černohorské církve, uvedl TASS s tím, že nový zákon, proti kterému se konaly masové protesty po celé zemi, počítá s vyvlastněním majetku srbské církve.

Návrh zákona o náboženských svobodách a společenstvích říká, že církve budou muset prokázat, že byly vlastníky svého majetku i před rokem 1918. V tomto roce se Černá Hora stala součástí pozdější Jugoslávie. Velká většina pravoslavných objektů, včetně středověkých klášterů a kostelů, je v pátek v zemi ve vlastnictví vlivné Srbské pravoslavné církve, která proto vůči přijetí zákona dlouhodobě protestuje a tvrdí, že cílem nařízení je odebrat jí majetek. Vláda to ale odmítá.

Většina z asi 620 000 obyvatel Černé Hory se hlásí k pravoslavné církvi. Tou hlavní je Srbská pravoslavná církev. V Černé Hoře působí i kanonicky neuznaná Černohorská pravoslavná církev, která však disponuje pouze skrovným majetkem a kterou podporuje menší počet pravoslavných věřících než Srbskou pravoslavnou církev se sídlem v Bělehradě.