Důsledky vypnutí ekonomiky ze strachu před koronavirem už začínají lidé pociťovat. Není to ale způsobené ztrátou pracovního místa, ale propadem mezd. Průměrná mzda se sice navýšila, přesto nedokáže pokrýt inflaci, která v České republice přesahuje delší dobu 3 procenta. Pokles reálných mezd je také způsoben vládními opatřeními, jako je program Antivirus, který krátí mzdy u nepracujících pracovníků.

Dlouhých sedm let se nestalo, že by reálné výdělky v České republice klesly. I když průměrná mzda ve druhém čtvrtletí meziročně rostla, v reálných výdělcích lidé přišli v průměru o 2,5 procenta měsíčního příjmu. Důvodem, proč se tak stalo, je karanténa a s tím související zavření podniků před koronavirovou nákazou.

Spolu se mzdou se snižovala i zaměstnanost, kdy počet pracovníků poklesl o 3,4 procenta. Znovu se navíc potvrzuje, že krize dopadne nejvíce na nízkopříjmové zaměstnance. Mediánová mzda poklesla o 0,2 procenta a po započtení inflace na 29 123 korun. „Z toho vyplývá, že výrazněji klesaly mzdy zaměstnancům s nižšími příjmy,“ řekl hlavní ekonom BH Securitites Štěpán Křeček.

Ekonomové také upozorňují, že většímu propadu pomohla vládní opatření, jako je ošetřovné či Antivirus. Druhý jmenovaný program totiž doplácel 60 až 80 procent mzdy zaměstnancům, kteří byli zrovna na překážkách doma. Stát takto přispěl firmám až u 800 tisíc pracovníků a bylo tedy otázkou času, kdy se takto obrovské číslo projeví i na reálných mzdách.

„Mzdy se ve druhém letošním čtvrtletí propadly méně výrazně než bez existence podpůrných opatření státu i proto, že dění na pracovním trhu se například kvůli standardní dvouměsíční výpovědní lhůtě vyvíjí s určitou setrvačností,“ řekl ekonom Lukáš Kovanda. Program tak sice zamezil většímu propouštění, přesto se osekání mezd týkalo zejména nízkopříjmových zaměstnanců.

„Fakticky tak program na trhu práce udržel zaměstnance, kteří při výpočtu snižují velikost průměrné mzdy. Kdyby tito zaměstnanci byli propuštěni, tak by na pracovním trhu zůstali zaměstnanci s vyššími příjmy, což by při výpočtu zvýšilo průměrnou mzdu. Ve třetím kvartále se může výše zmíněný efekt opakovat,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Ten také upozorňuje na to, že se celý systém dynamicky mění a při propuštění zaměstnanců s nízkými příjmy by vzrostla nezaměstnanost, která brání růstu mezd. „Je-li totiž na pracovním trhu příliš mnoho nezaměstnaných, tak si navzájem konkurují. To zaměstnavatelům nahrává do karet. Konečným důsledkem by tak mohlo být dlouhodobější zpomalení růstu průměrné mzdy,“ dodal Křeček.

Největší propad zaznamenali zaměstnanci v ubytování, stravování a pohostinství, kde meziroční pád zaznamenal 11,8 procenta. Pokles byl znatelný i u zpracovatelského sektoru. Všechny tyto obory se navíc podle průzkumu Hospodářské komory potýkaly nejčastěji s druhotnou platební neschopností, protože v odvětvích peníze chyběly.

Přitom zpracovatelský průmysl je pro českou ekonomiku klíčový. „V druhotné platební neschopnosti se ocitlo 29 procent z nich, a to bez ohledu na jejich velikost,“ řekl mluvčí komory Miroslav Diro.

Před zpožděním plateb přitom varovala celá řada odborníků. Jedním z nich je i daňový poradce a senátor Tomáš Goláň, podle kterého se jedná o velký problém, u kterého stát totálně zaspal. „To není problém dneška. V budoucnu se to projeví kvůli odsunutí nájmů, leasingů a podobných věcí. Co se nyní projevuje, je druhotná platební neschopnost, protože firmy bez příjmů nemohou peníze posílat dál,“ řekl pro Echo24 Tomáš Goláň.

Řešením by tak mělo být okamžité nalití peněz do podniků. Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáše Prouzy se právě od března snažili experti a odborníci upozorňovat na budoucí problém. „Všechny chytré vlády v Evropě to udělaly během pár týdnů. Česká vláda místo toho začala zdlouhavě připravovat programy, kolem kterých sice šlo dělat spoustu mediálního humbuku, ale záchraně firem nepomohly,“ řekl pro Echo24 Prouza.