Sněmovní výbor pro obranu ve čtvrtek projednal jmenování nového náčelníka generálního štábu Aleše Opatu. Ve funkci by měl nahradit Josefa Bečváře. Návrh ministryně obrany v demisi Karly Šlechtové (za ANO) ve čtvrtek schválila i vláda. Nikdo z poslanců ve výboru neměl proti změně v čele generálního štábu výhrady. Šlechtová nominaci minulý týden projednala i s prezidentem Milošem Zemanem, který podle ní výběr přivítal. Jmenování na návrh vlády podepisuje prezident. Stanovisko poslanců je jen doporučující, projednání ve výboru vyžaduje zákon.

Opata by se měl funkce podle návrhu ujmout na začátku května. Již dříve Šlechtová uvedla, že jeho prvním úkolem bude reorganizace velení české armády. Ve čtvrtek výboru řekla, že podrobné plány by chtěla poslancům sdělit na začátku května, až dojde ke změně v čele armády. Odůvodnila to ohledy na končícího náčelníka generálního štábu Bečváře.

Bečvářovi mělo působení v armádě skončit loni, bývalý ministr obrany Martin Stropnický (ANO) mu závazek prodloužil do poloviny letošního roku. Bečvář požádal o další prodloužení do konce roku, Šlechtová ale jeho žádost nepodpořila. Funkce náčelníka generálního štábu se Bečvář ujal na začátku května 2015. V armádě by měl skončit na konci června.

Opata je vojákem jednatřicet let. Postupně prošel řadou funkcí od velitele tankové čety, velitele praporu, velitele 4. brigády rychlého nasazení až po ředitele sekce na generálním štábu a zástupce náčelníka. V letech 2014 až 2017 byl národním vojenským představitelem na vrchním velitelství spojeneckých sil v Evropě.

Diskutující poslanci výběr Opaty přivítali, výhradu proti němu nevznesl žádný. Výtky zazněly k tomu, že Šlechtová nejprve výměnu předjednala se Zemanem, své rozhodnutí poté oznámila Bečvářovi a návrh na výměnu oznámila médiím. Vláda se změnou v čele armády zabývala ve čtvrtek. V minulosti projednání ve výboru předcházelo jednání na vládě. Podle ministryně a zástupců ministerstva zvolený postup zcela odpovídá zákonu. Zastal se jí například místopředseda výboru Alexander Černý (KSČM), který způsob výměny označil ve srovnání s předchozími za taktní a „téměř idylický“.