OLAF o podvodu: Čapí hnízdo bylo Babišovo

OLAF o podvodu: Čapí hnízdo bylo Babišovo

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Žádost o podporu Farmy Čapí hnízdo byla podvodem, pokud byli jeho majitelé spřízněni s koncernem Agrofert nebo jeho vlastníkem Andrejem Babišem. Na otázku, kdo tedy byli majitelé, detailně odpovídá zpráva z vyšetřování evropské agentury OLAF. Zprávu publikoval server iHned.cz a příběh o tom, komu Čapí hnízdo patřilo, je v ní hlavním motivem.

Přelomový únor 2008

Na začátku byla společnost ZZN AGRO Pelhřimov, stoprocentní dcera podniku ZZN Pelhřimov, jednoho z pilířů zemědělského impéria Agrofertu. ZZN AGRO Pelhřimov dlouho nevykazovala žádnou činnost a neměla zaměstnance, to se však změnilo na samém konci roku 2007. Prvního prosince se stala akciovou společností s anonymními akciemi na doručitele a 31. prosince prodal ZZN Pelhřimov zastoupený mimo jiné současným prvním místopředsedou hnutí ANO Jaroslavem Faltýnkem sto procent akcií třem novým vlastníkům. Pokud nebyli tito vlastníci v blízkém ekonomickém vztahu s Agrofertem či jeho majitelem Andrejem Babišem, měli plné právo podniknout další kroky, tedy požádat 29. února 2008 o padesátimilionovou dotaci od Evropské unie a pak za ni postavit rekreační centrum. Pokud ovšem měli něco společného s velkým podnikem Agrofert, tak žádat nesměli, protože dotace byla vypsána pouze pro malé a střední podniky, které například nesmějí svým ročním obratem překročit hranici 50 milionů eur.

OLAF ovšem potvrdil, že ZZN Pelhřimov prodal dvacet akcií dvěma dětem Andreje Babiše, Adrianě Bobekové a Andreji Babišovi Jr., a jeho tehdejší partnerce, dnes manželce Monice celkem za 2 miliony 386 tisíc korun. Bobeková získala akcie s číslem 1-5, Babiš Jr. s číslem 6-10. Partnerka Monika dostala akcie 11-20. Zaplatil za ně s určitým zpožděním sám Babiš, podle neověřeného výpisu z bankovního účtu poslal do Pelhřimova peníze až 15. září 2008. Ovšem ještě 16. února 2008 se akcie znovu prodávaly. Od své sestry Moniky Babišové koupil všech deset akcií Martin Herodes, k tomu získal ještě akcii číslo pět od Bobekové a číslo 6 od Babiše Jr.. Zaplatil podle kupní smlouvy stejnou cenu 119 300 korun za akcii, jeho právník však nebyl „vzhledem k času, který uplynul od roku 2008“ schopen doložit, že peníze skutečně poslal.

Tím je problém v zásadě rozřešen. „OLAF došel k závěru, že všichni akcionáři Farmy Čapí hnízdo mohli být považováni za osoby blízké panu Andreji Babišovi. Proto tedy podniky Farma Čapí hnízdo a Agrofert Holding lze považovat za propojené,“ stojí ve zprávě. Tvořily jedinou hospodářskou jednotku, jinými slovy Čapí hnízdo bylo součástí velké firmy a na dotaci nemělo nárok. To by platilo, i kdyby se za blízkého příbuzného nepovažoval Herodes, protože 40 procent akcií v držení potomků je dostatečným důvodem.

Přiznal se, i když nemusel

Přesto má příběh pro příjemce dotací ještě další přitěžující okolnosti. U akcií na doručitele nejde bez podrobné dokumentace prokázat, komu vlastně patřily. Jejich vlastníkem je ten člověk, který se jimi prokáže, případně svěří akcie právníkům, aby jeho jménem jednali. Na valných hromadách Farmy Čapí hnízdo se jimi vždy prokazovali právníci Agrofertu Gabriela Knapová, Václav Knotek a Alexej Bílek. Ztratily se však dokumenty, podle kterých by se dalo určit, koho zastupovali, a sami právníci to vyšetřovatelům OLAF neřekli.

Jisté je, že na valných hromadách 5. ledna i 31. srpna 2010 se Knapová prokázala dvanácti akciemi, Knotek a Bílek ukázali po čtyřech. Stejné to bylo 22. srpna 2011. Příběh skončil, když 18. listopadu 2013 koupila od Knapové společnost Imoba ze skupiny Agrofert za 40 tisíc korun všechny akcie, které v únoru 2008 držely obě Babišovy děti, a čtyři Herodesovy akcie s čísly17-20. Další čtyři původně Herodesovy akcie s čísly 11-14 prodal Imobě za 10 tisíc Knotek a ty zbylé s čísly 5-6 a 15-16 za stejnou cenu Bílek. Jménem Imoby podepsal kupní smlouvu Babiš.

Využitím anonymních akcií bylo porušeno dotační pravidlo, že příjemce dotací má průběžné informovat o změnách majitelů i o tom, jestli je stále malou nebo střední firmou. Majitelé Čapího hnízda však žádné informace nepodávali ani přesvědčivě neprokázali, že jim farma stále patří. Vlastnosti akcií na doručitele, jejichž majitel se může bez kontroly předáním několika papírů měnit třeba několikrát za den, zároveň zkomplikovaly prověřování, kdo ve skutečnosti požádal o dotaci a kdo ji během šesti let využívat. Pro potřeby vyšetřování podvodu proto bylo podstatné svědectví samotného Babiše, který 23. března 2016 ve sněmovně prohlásil, že „společnost Farma Čapí hnízdo vlastnily v dotčeném období mé dvě dospělé děti a bratr mojí partnerky, který držel poměrnou část akcií pro mé dvě nezletilé děti a mou partnerku“. Vlastnictví akcií potvrdil vyšetřovatelům i Babišův švagr Herodes.

Experti na reklamu

O propojení Farmy Čapí hnízdo s Agrofertem svědčí i další okolnosti. Za půjčky od banky HSBC v celkové výši 455 milionů korun ručily nemovitosti společnosti Imoba a samotný Agrofert holding, jak svědčí dokument podepsaný samotným Babišem 25. června 2008.

Farma Čapí hnízdo podnikala na pozemcích, který od Imoby pronajala za 53 272 korun měsíčně. Agrofert zřídil webové stránky capihnizdo.cz a v letech 2007-2015 hradil bankovními převody jejich provoz. Víc než devadesát procent příjmů Čapího hnízda zaručily v letech 2009-2010 reklamní zakázky od firem z holdingu Agrofert. V roce 2010 zahájilo Čapí hnízdo restaurační provoz, přesto ještě v roce 2013 zajistily reklamní zakázky od Agrofertu přes 70 procent příjmů. Echo24.cz má k dispozici smlouvu, podle které Čapí hnízdo dodá pro Agrofert Deutschland v roce 2012 reklamní poutače a stojany s informačními materiály v areálu Bischofswerda, zhotoví tiskoviny a bude provozovat webové stránky, to všechno za 350 tisíc eur. Jenom díky příjmům od Agrofertu dokázalo Čapí hnízdo splácet úvěr u banky HSBC.

Zpráva OLAF dokazuje, že Farma Čapí hnízdo byla v období 2007-2013 ekonomicky spřízněna s Agrofertem a na dotaci tedy neměla nárok. Jestli šlo o podvod podle paragrafu 212 trestního zákoníku České republiky, musí podle vyšetřovatelů rozhodnout místní justice. Babiš zprávu OLAF podle vlastních slov nečetl. Mluvčí společností Imoba a Agrofert Karel Hanzelka označil v Lidových novinách zprávu za absurdní. Podle Imoby malý podnik nepřestává být malým jen z toho důvodu, když je blízký příbuzný jeho majitelů velkým podnikatelem. „Vzhledem ke způsobu provádění vyšetřování i zpracování závěrečné zprávy ztratila naše společnost vůči úřadu OLAF veškerou důvěru,“ oznámilo představenstvo Imoby.