Zasažení marně čekají na peníze

Babišovy fake news o bilionu korun

Zasažení marně čekají na peníze
Babišovy fake news o bilionu korun

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

V pondělí 18. května skončil v Česku po 66 dnech stav nouze. Výzva hodnotit, jak vláda za tu dobu pomohla ekonomice, kterou svým rozhodnutím vypnula. Ekonomové zprava doleva se od začátku shodovali na jednom. Pomoc musí být rychlá, jednoduchá, administrativně nenáročná. Tohle není žádná krize, kdy by se do potíží dostal nějaký konkrétní obor, protože by něco přešvihl nebo udělal fatální chyby. Taková, jakou byla finanční krize roku 2009, kde finančníci hodně přepnuli strunu pochybných půjček.

Koronavirová krize jara 2020 byla spuštěna ze dne na den bezprecedentním vládním zásahem. Tisícům firem najednou zakázala podnikání a odstřihla je od příjmů. Od začátku bylo zřejmé, že těm, koho vláda od příjmů odstřihla, je potřeba velmi rychle a efektivně nabídnout rychlé peníze, aby dobu vypnutí mohli překlenout. Nešlo o žádné dlouhodobé financování, šlo o okamžitý přísun hotovosti. Tohle byla krize cash, kde bylo největším rizikem, že lidé a firmy si mezi sebou přestanou platit a ekonomikou se začne šířit nákaza druhotné platební neschopnosti. Osmnáctého března, přesně dva měsíce předtím, než v pondělí odešlo toto číslo Týdeníku Echo do tiskárny, vystupuje premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci vlády. Slibuje, že jeho kabinet dá na podporu ekonomiky jeden bilion korun. To je 18 procent HDP. Sto miliard korun má podle něho jít v přímé pomoci odpuštění daní a pojistného, v kompenzacích platů dalších 900 miliard korun.

Pak to zopakoval ještě několikrát. Po dvou měsících nouzového stavu se dá říct, že to byla čistá fake news o vládní pomoci. Realita je úplně jinde. Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Horská pravidelně porovnává sliby s realitou. Aktuální skóre k patnáctému květnu ukazovalo, že stát na přímé pomoci firmám vyplatil 27,3 miliardy korun. Do této částky počítá úplně všechno od ošetřovného přes příspěvek živnostníkům po kompenzaci platů zavřených firem. Částka dosahuje 0,5 procenta HDP. Není to ani třetina těch 100 miliard korun přímé pomoci, kterou stát slíbil. Mezitím stačila vláda naslibovat přímou pomoc dokonce za 277 miliard korun. To je víc než dvaapůlnásobek Babišova původního stomiliardového slibu. Stát ale zaplatil jen desetinu této částky.

U slibovaných státem zaručených úvěrů je skóre ještě výrazně horší. Programy Covid I a II administrované státní Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou byly byrokraticky nesmírně zdlouhavé a objem peněz tak malý, že se rozebral během pár dnů. Vláda do nich navíc odmítla dát peníze z rozpočtu, ale přesunula do nich evropské dotace. Takže Covid II byl passé pro pražské podnikatele.

První masivnější program státních záruk na úvěry, které budou tentokrát nabízet komerční banky, se jménem Covid III je pro firmy do 250 zaměstnanců. Žádných Babišem slibovaných 900 miliard korun státních garancí v něm ale není. Jak v rozhovoru, který začíná na str. 18, popisuje šéf Komerční banky Jan Juchelka, za sedm set korun z každé půjčené tisícovky bude ručit soukromá banka a jen za tři sta stát. Celkové státní garance dosáhnou nejvíc 150 miliard korun. Za dalších 350 miliard ručí banky. Dohromady se k podnikatelům mohou dostat úvěry nejvíc za 500 miliard korun. Státní garance jsou tedy šestkrát menší, než sliboval Babiš, a i když k tomu připočteme to, co zaručí banky, jsme jen lehce nad polovinou ze slibovaných 900 miliard korun. Opět fake news o masivních státních garancích.

Při liknavosti schvalování státní pomoci je pozoruhodné, že vláda v tichosti už 26. března uvolnila z rozpočtových rezerv 4,3 miliardy korun na „potravinovou soběstačnost“. „Peníze na potravinovou soběstačnost získají zemědělské podniky na investice (2,3 miliardy korun), 300 milionů korun půjde podle ministerstva zemědělství na zlepšení životních podmínek zvířat a zbylých 400 milionů korun dostanou lesníci na pořízení techniky pro boj s kůrovcem,“ referoval oborový časopis Zemědělec. Takže místo vypnuté ekonomiky, kde chybí hotovost, se tady pumpují další miliardy do zemědělství, které nijak zasažené nebylo. Nejvyšší čas důkladně prověřit, kolik z toho skončí v Babišově Agrofertu.

21. května 2020