Český protějšek Uberu a Airbnb koupili Američané

Více Kiwi, méně Agrofertů

Český protějšek Uberu a Airbnb koupili Američané
Více Kiwi, méně Agrofertů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ta firma získala na hodnotě tím, co je v české ekonomice vzácné. Uměla vymýšlet a své nápady prodávat. Právě na těchto dvou koncích křivky ve tvaru U se vydělávají největší peníze a jsou tam nejvyšší zisky. Nejméně se naopak inkasuje v produkční, výrobní části. Na začátku příběhu firmy Kiwi.com, která se původně jmenovala Skypicker, stál nápad vytvořit unikátní vyhlédavač letenek, který by propojoval všechny možné letecké společnosti. To bylo do té doby tabu. Když jste letěli do Berlína s Lufthansou, zpátky jste museli zase s ní, nikoli třeba s British Airways. Jeden ze zakladatelů Kiwi.com Oliver Dlouhý tehdy hledal levné letenky do Portugalska a podařilo se mu je vlastní iniciativou poskládat tak levně, jak mu je žádné vyhledávače nenabízely. Spojil se s experty z IT, mimo jiné s Jiřím Hlavenkou, a začali pracovat na vyhledávači, který by to uměl a službu nabídl. Postupem času se Skypicker stal ve své branži největším hráčem. Byla to taková česká verze Uberu nebo Airbnb.

Už několik posledních let kroužili kolem Kiwi investoři ze Silicon Valley. Teď se podařilo obchod konečně dotáhnout. Podíly většiny vlastníků kupuje americký investiční fond General Atlantic. Zakladatel Oliver Dlouhý si svůj podíl ve firmě udrží. Kiwi.com se podle něho chystá vstoupit do další fáze růstu. Brněnská firma byla založena v roce 2012 a v letech 2017 a 2018 ji časopis Forbes zvolil nejrychleji rostoucím start-upem v Evropě. V loňském roce dosáhla tržeb 30,9 miliardy korun. Po celém světě pro ni pracuje dva a půl tisíce lidí. Centrála, odkud se vše řídí, přesto zůstává v Brně. Je to v menším měřítku podobný příběh jako nejúspěšnější česká IT firma, výrobce antivirových programů Avast: dnes globální hráč má stále své sídlo, odkud řídí aktivity po celém světě, v Praze. „Unikátní je Kiwi.com především díky tomu, že do firmy se investovalo do dnešního dne jen 1,4 milionu dolarů, což je na startupové poměry hrozně málo. Navíc firma byla hned v prvních letech zisková. Takové srovnání nemohou nabídnout ani nejznámější světové firmy,“ uvedl investiční ředitel Impuls Capital Branislav Gordan, který měl prodej podílu na starosti.

Vypadá to jako mimořádně úspěšný příběh. I na něm se ale ukazuje, jak je evropská ekonomika prorostlá dotacemi na všechno možné. Na tu malou investovanou sumu s velmi vysokou návratností pro akcionáře i tady přispěla dotacemi EU. Atraktivitu a hodnotu firmy pro investory samozřejmě zvýší dotace 87,6 milionu na centrum sdílených služeb. „Předmětem projektu je zřízení centra sdílených služeb, zaměřeného na obsluhu specifických IT systémů prostřednictvím vlastní SW platformy žadatele. Cílem projektu je diverzifikace příjmů Skypicker.com, zvýšení globální konkurenceschopnosti společnosti a zajištění podmínek pro dlouhodobou prosperitu prostřednictvím identifikace mezery na trhu a využití disruptivní domény v rámci trhu služeb pro leteckou dopravu. V souvislosti s projektem bude vytvořeno 154 nových pracovních míst v Brně,“ stálo v oficiálním vysvětlení, proč firma dotaci získala. Kiwi je přesně tím příkladem sofistikované ekonomiky, jakých bychom tady v obratu od levné kvalitní montovny potřebovali co nejvíc. Kiwi by při tomto raketovém růstu tu softwarovou platformu jistě vyvinula za soukromé peníze, protože by se jí vyplatila. Proč by to ale dělala, když stačí napsat žádost o dotaci?

O dotaci si firma řekla, protože jí to evropská pravidla dovolovala. Šla by sama proti sobě, kdyby to neudělala. Tady se ukazuje, jak jsou dotace škodlivé. Kiwi by své investory jistě našla, protože to byl perspektivní projekt. Do takových rizikoví kapitalisté rádi peníze dávají. Nejsou to podstatné částky a ve finále z toho mohou být obrovské zisky. Takže se vyplatí i v případě, že se z pěti podobných investic trefí jen jednou. Společensky mimořádně nebezpečné koncerny typu Agrofertu by naopak bez dotací nikdy nevyrostly. Jsou to firmy, do nichž by žádný soukromý investor peníze nevložil. Dotace přispěly jen k tomu, aby tady vytvořily dominantního hráče v potravinářství i chemii. Tím omezily konkurenci a zavřely cestu mnoha potenciálně úspěšným start-upům.

5. června 2019