Komentář Daniela Kaisera

Oni jsou chytrá karanténa, a my jsme letadlo

Komentář Daniela Kaisera
Oni jsou chytrá karanténa, a my jsme letadlo

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Chytrá karanténa je jedním z výrazů, jimiž české ministerstvo zdravotnictví udržuje značnou část veřejnosti v jakési posvátné bázni. Poslední den prázdnin zveřejnil tým Chytrá karanténa na ministerstvu zdravotnictví seznam riskantních aktivit, jistě se s ním většina čtenářů už stihla seznámit.

Včera se v podobě Sdružení dopravních podniků MHD ozvala první postižená skupina, která takové riziko pro veřejné zdraví podle soudu chytrých epidemiologů provozuje. Jízda městskou dopravou získává na devítibodové stupnici nebezpečnosti osmičku. Sdružení si pochopitelně stěžuje, že takové dobře míněné rady mohou dál přispět k tomu, aby se lidé městské dopravě vyhýbali, čímž se prohloubí jejich finanční ztráty.

Jedna věta z protestního dopisu je dosti brutálním útokem na odbornost ministerského týmu: „Nejen že zveřejněná tabulka rizik přenosu není originální, ale není ani založena na reálných informacích.“

První část věty je fakticky obviněním z plagiátorství; tabulka se skutečně nápadně podobá grafu, který vydali kolegové ze státního zdravotnického úřadu v americkém Texasu (není to samozřejmě stoprocentní plagiát, v českém grafu například mezi rizikovými činnostmi chybějí v Americe pořád ještě masové bohoslužby). Výtku z nepůvodnosti podpořil i Roman Prymula, který se despektem vůči svému bývalému zaměstnavateli netají. Podle Prymuly data, podle nichž by se graf nebezpečných činností dal sestavit, české úřady ani nemají k dispozici.

Čímž jsme plynule přešli k druhé výtce z protestního dopisu, která ovšem padá i na Prymulovu hlavu. Ministerstvo pořád ještě neuvolňuje data k čínské infekci, která by si tuzemští vědci přáli, takže nadále nevíme, podle jakých kritérií rizika vyhodnocuje, jestli třeba umí vyčíslit, kolik vytrasovaných přenosů koronaviru se skutečně událo v MHD.

Dopravci zmiňují studie z Japonska, Francie nebo Rakouska, podle nichž je počet nákaz v hromadné dopravě na úrovni nikoliv procent, ale desetin procenta. V létě zase Německé dráhy (DB) zveřejnily podobný nález: že v Německu a v Rakousku se z případů infekce, která byla od jednoho člověka zpětně trasována k dalším nakaženým, žádný neudál ve vlaku. (Vlaky nejsou tramvaje, ale nějakou výpovědní hodnotu to jistě má.) Třeba jsou tyto studie očišťující dopravce a citované dopravci podjaté, ale jakou vlastní studii proti nim má Vojtěchovo ministerstvo zdravotnictví?

Ministři a vládní epidemiologové od března postrašenou veřejnost uvádějí v úžas zprávami, z nichž posléze nic není.

Tak se slibovalo, že roušky a respirátory se začnou víc kupovat z domácích zdrojů, jenže nedávno ministerstvo vnitra vypsalo zakázku na milion respirátorů – a do podmínek zadalo čínskou, nikoliv evropskou certifikaci platnou samozřejmě i u nás.

V dubnu se spustila plošná studie promořenosti českého obyvatelstva, jejíž výsledky zapůsobily jako studená sprcha – protilátky v sobě nosí jen několik promile Čechů. Pak konkurenční studie z jižních Čech provedená na popud tamního politika ODS Martina Kuby ukázala, že promořenost bude zřejmě o řád vyšší. Rozdíl spočíval v kvalitě testů, ty zvolené ministerstvem byly šmejdy a nižší úroveň protilátek vůbec nezachycovaly.

Tentýž Kuba musel přijít s podnětem, že držet karanténu dva týdny je medicínsky zbytečné, takže se zkrátila na deset dní.

Teď nám opět ministerstvo zdravotnictví prezentuje graf opsaný zřejmě z ciziny. Přízračnost tomu dodává souběžnost diletantismu s drzostí, kdy nám stát radí, jak máme trávit volný čas. Je to jistě poprvé v dějinách, aby ministerstvo zdravotnictví doporučovalo „sledování televize doma“ a „práci na počítači“ (obojí ještě s venčením psa za jedna) jako činnost zdravější než například trampování a kempování. Ale všechno bylo někdy poprvé.

3. září 2020