Rok před volbami do sněmovny už politické strany zaujímají startovní pozice. Vedle rodícího se spojenectví Piráti–STAN, jehož raison d’être a vyhlídky řešíme v tomto čísle s Ivanem Bartošem, tu máme i oficiálně ohlášený „konzervativní“, lépe řečeno středopravicový a nejlépe řečeno středový blok ODS – TOP 09 – KDU – ČSL. Moment překvapení v tom těžko hledat, k této předvolební koalici se schylovalo od jara, kdy nedopadlo jednání mezi občanskými demokraty, jmenovitě místopředsedou strany a vrchním operativcem ODS Zbyňkem Stanjurou a předsedou STAN Vítem Rakušanem.

Z náhradní varianty není v ODS celkem nikdo nadšený. Ne kvůli lidovcům, s těmi si občanští demokraté v základních věcech rozumějí, ale kvůli topce, což je skutečně nevěsta z nouze. ODS a TOP 09 se nemají rády ne-li od začátku, pak určitě od chvíle brzy po vzniku topky, kdy ta místo aby tvořila doplněk na pravici, začala usilovat o sesazení hegemona. V chování topky vůči ODS byly trvale přítomny stopy morální převahy. Tu praktikovala až donedávna, než se rozhodla zkusit po zádech ODS vystoupat do příštího parlamentu. Proč občanští demokraté navzdory počáteční nechuti topku přizvali? A proč všichni členové výkonné rady zvedli hlasy pro tuto nemilovanou koalici a jen tři se zdrželi hlasování?

Vše se odvíjí od vůdcovských ambicí Petra Fialy. Profesor politologie z Masarykovy univerzity přišel před šesti lety z Brna do Prahy zachránit ODS. Tehdy to byla strana se sedmi procenty v průzkumech, se zruinovaným sebevědomím a s dluhy. Fiala, dlouho rektor slovutné univerzity, muž zvyklý na úspěch (a díky studentům i na popularitu), mohl předpokládat, že stejně dobře se mu povede i v nové roli. To se nestalo. ODS sice zdvojnásobila preference, ale z nenormálně nízkých hodnot. Od voleb 2017 už nepopiratelně stagnuje, 15 procent bývá maximem, jehož se však jen málokdy podaří dosáhnout. Piráti se od ní utrhli a atakují 20 procent, kde měl podle svých původních propočtů Fiala už dávno být. Jeho vedení přitom ví, že mu zbývá poslední pokus, že pokud za rok nebude sestavovat vládu bez Babiše, vyhodnotí to ODS jako propadák bez možnosti reparátu. Odtud plyne i rozhodnutí vstoupit do této předvolební koalice; ta jediná dnes skýtá vůbec nějakou šanci doběhnout za rok první na pásce.

Cenou za „středopravicovou“ koalici bude pro ODS ještě větší programový rozkrok. Týká se to především Evropské unie, kde se už dnes předseda ODS fakticky nevymezuje vůči tak dalekosáhlým plánům, jakým je ustavení evropského dluhopisu a zadlužování vlád půjčkami z EU (jež nástupci těch samých vlád budou té samé EU splácet). Fiala se fakticky nevymezuje ani vůči vysoce destruktivnímu plánu Evropské komise zvanému Nový zelený úděl s jeho umělým zdražováním dopravy, energie, různého zboží; kritiku nechává na nižších šaržích strany (v obou jmenovaných případech europoslanci Alexandr Vondra a Jan Zahradil). Chybějící razanci v zásadních tématech pro Českou republiku předseda simuluje na Bělorusku nebo kolem Tchaj-wanu. A když už jsme u Evropy: ve vrchních grémiích ODS nedávno dokonce zaznělo, že by se v europarlamentu měli vrátit do frakce Evropské lidové strany. Takový návrh nemá zatím šanci, ale před pár lety by nemohl ani padnout. Obroušení starších názorů na míru evropské integrace, na klimatickou politiku, ale taky na školství (zrušení povinné maturity z matematiky atd.) přitom teprve umožňuje, aby napravo od ODS působila v podobě Trikolóry formace, která stále může pomýšlet na vstup do sněmovny.

Nemůžeme přitom tvrdit, že z faktického pohřbu toho, co kdysi tvořilo podstatu ODS, nekyne české politice žádný zisk. Ukončit oligarchickou kapitolu v dějinách České republiky a odstavit Andreje Babiše konečně od moci je zásadní úkol. Nedá se ignorovat ani platný D’Hondtův volební systém. Ten strany se ziskem do deseti procent hlasů významně poškozuje, stranám kolem dvanácti třinácti procent dává spravedlivý počet křesel, strany od 15 procent výš přepočtem hlasů významně zvýhodňuje. Jít do voleb na vlastní pěst není už pro Fialovu ODS reálné. Po matných výkonech posledních pěti let nemá taková situace dobré řešení.