Zastavte Babišovu reformu, než zničí podnikatelský stav

Devátá vlna EET

Zastavte Babišovu reformu, než zničí podnikatelský stav
Devátá vlna EET

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Námořníci dávných časů se nejvíc obávali deváté vlny. I když se dokázali vypořádat s vlnobitím, mohla přijít devátá, mnohem větší vlna, která loď spláchla do hlubin. Také tuzemští podnikatelé očekávají další, v jejich případě třetí vlnu, která může definitivně zlikvidovat značnou část jejich stavu, otřeseného již dvěma předchozími vlnami. Ta první zavedla v prosinci 2016 povinnost účtovat na elektronických pokladnách EET v restauracích a penzionech, druhá o čtyři měsíce později v maloobchodu. Třetí a čtvrtá měly zavést on-line kontrolu pro podnikatele ve službách a řemeslníky. Musely však být odloženy na příkaz Ústavního soudu, protože zákon o elektronických tržbách porušuje ústavu. Vládní koalice se však ve sněmovně chystá zákon opravit a povinnost EET zavést ve třetí vlně pro všechny, kdo zatím unikli. Termín dosud není stanoven, bude to zřejmě někdy v příštím roce, šest měsíců po schválení zákona.

Nepřátelé státu

Žádná veřejná událost nevzbuzuje tolik emocí jako pokladny EET. Čtenáři se musí každý měsíc potýkat s novými zprávami, které často mívají katastrofický nádech. Minulý týden si finanční úřad v Olomouci posvítil na stovku novomanželských párů. Vyžadoval od nich informace, kolik měli hostů a jak platili útratu při svatební hostině, aby šlo ověřit, jestli dodavatelé zanesli tržby do systému EET. Postup olomouckých úředníků podpořil i ředitel Finanční správy Martin Janeček, který upozornil, že „novomanžele můžete v hraničním případě nechat předvést policií“. Zpočátku se za ně postavila i ministryně Alena Schillerová, nakonec ustoupila se slibem, že nálet na svatby prověří.

Příběh z Olomoucka běžným občanům zpřítomnil paranoickou atmosféru spojenou s pokladnami EET, v níž žijí už téměř dva roky podnikatelé v pohostinství a obchodě. Těžko si uvědomit, co prožívá podnikatel, když se neznámý návštěvník náhle prokáže legitimací finančního úřadu a vyměří mastnou pokutu za drobné opomenutí, nebo přímo zahájí správní řízení. Ovšem snadno si člověk představí, jak ho po návratu ze svatební cesty před domem čeká policie s želízky a okamžitě ho eskortuje na příslušný úřad.

Stejné pozdvižení vzbudily zprávy, že od Nového roku budou obchodníci posílat přes elektronické pokladny nejen finanční přehled, co kterému zákazníkovi účtovali, ale také přesný soupis zboží, které prodali. Tím se zdála být naplněna představa Velkého bratra, který ví o živnostníkovi úplně všechno, navíc bude moci únikem informací o prodaném zboží zvýhodnit spřízněné velkopodnikatele. Tato obava je přehnaná. Přehled prodaného zboží se nebude on-line posílat finančním úřadům přes elektronické pokladny, ale statistickému úřadu v režimu, který si s ním obchodník dohodne. Nikdo další, ani finanční úřad, nebude mít k údajům přístup. Navíc tyto informace nebudou posílat živnostníci, ale výhradně velké řetězce, které je mají už dnes k dispozici. „EET s tím nemá nic společného,“ uvedl mluvčí statistiků Jan Cieslar s tím, že detaily zveřejní koncem listopadu vyhláška jeho úřadu.      

Hysterie vzbuzená statistickým šetřením se stala dalším dokladem, jak nejistí jsou lidé, kteří se v prostředí EET stali nepřáteli státu. Teoreticky je samozřejmě možné, že poprask vyvolala cílená dezinformace s účelem podnikatele vyděsit. Nervozitě obchodníků se nediví šéf Podnikatelských odborů Radomil Bábek. „Dnes se pokladny týkají 160 tisíc podnikatelů, u kterých přitom finanční úřady provedly během necelých dvou let 180 tisíc fyzických kontrol. S něčím tak absurdním se jinde nesetkáte,“ vysvětluje Bábek, proč lidé věří všemu špatnému, co ještě může přijít.

Věřte, funguje to

Nevypočítatelnost systému zneklidňuje nejen podnikatele a novomanžele, zasahuje i politickou scénu. Během letoška sněmovna jednala o pěti nových zákonech, které měly za účel pokladny zrušit, či změnit jejich podmínky. Důvodem neklidu mezi poslanci je skutečnost, že ministerstvo financí nedokázalo vyčíslit výnosy na dani z přidané hodnoty, kterých zásluhou pokladen dosáhlo. Pirát Mikuláš Ferjenčík se při jednání ve sněmovně netajil, jak byl šokován, když se dozvěděl, jak ministerstvo financí stanovilo prvotní odhad, že na pokladnách vydělá 18 miliard ročně. Vycházelo z údajů chorvatské vlády, která zaváděla stejný model EET už v roce 2013. „V Chorvatsku údajně po zavedení evidence tržeb došlo k nárůstu obratu v maloobchodě o 14 procent a ve stravovacích službách o 40 procent. Od toho se odvozuje přínos v České republice s tím, že na základě expertního odhadu se stanovil koeficient dvě třetiny z výše Chorvatska,“ vysvětlil Ferjenčík.

Živnostníci tajili svůj obrat, díky pokladnám ho přiznají, a bude možné je zdanit. Tento předpoklad nevyšel. Roku 2017 zvýšily hospody postižené EET obrat o deset procent, penziony o osm procent a obchody o pět a půl procenta. V maloobchodu ovšem roste obrat pětiprocentním tempem od roku 2015, a vliv pokladen tedy nejde zaznamenat. Hospody a penziony zaznamenaly v první polovině roku 2017 opravdu výkyv a jejich obrat vyrostl o 14, respektive 12 procent. To se však vyrovnalo v první polovině roku 2018, kdy naopak jejich příjmy meziročně stagnovaly. Nástup pokladen pravděpodobně donutil hospodské a hoteliéry, aby během pár měsíců přiznali všechny účty, které do té doby někde sušili, a když se později vrátili k běžnému provozu, růst obratu srovnal krok s maloobchodem. Přinejmenším to potvrzují náhodné dotazy u živnostníků.

Daň z přidané hodnoty závisí na spotřebě domácností a vlády a tuto linku do značných detailů sleduje i v uplynulých letech bez ohledu, jestli pokladny zavedeny byly, či nebyly. Od roku 2013 do prvního pololetí letošního roku vyrostla spotřeba o 34 procent a stejně se zlepšil výběr DPH. Ani v jednotlivých letech se data příliš nelišila, pouze loni rostl výběr daně skoro o dvě procenta rychleji než spotřeba, ovšem letos zase o necelá dvě procenta pomaleji. Těžko říci, jestli pokladny pomohly, nebo uškodily.

Ministerstvo financí přesto trvá na tom, že údaje o lepším výběru má k dispozici. „Výpočet je založen na skutečných datech o inkasu DPH, které na účty Finanční správy platí jednotliví plátci s hlavní činností v odvětvích, která pod EET spadají,“ vysvětluje Jakub Vintrlík z ministerstva. Experti pak údaje očistí o vliv ekonomického růstu a dostanou se ke konečnému výsledku. Tak zjistili, že se loni na DPH díky pokladnám vydělalo 4,7 miliardy. Letos předpokládají výnos dvanácti miliard, z toho DPH zajistí polovinu, zbytek se získá na daních z příjmu, protože EET zabrání hospodským a obchodníkům vyplácet černou mzdu. K osmnácti miliardám se systém dostane, až proběhne třetí vlna.

Odhady ministerstva financí ovšem nemůže běžný občan ověřit. Nepodařilo se to ani Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, který ve zprávě o rozpočtu za minulý rok konstatoval, že sebevědomé vývody ministryně Schillerové a jejích úředníků jsou „diskutabilní“, protože je není s čím porovnat. Kontroloři se pozastavili nad tím, že ministerstvo uvádí v různých dokumentech různé údaje. Ve státním závěrečném účtu se výnos EET odhaduje na tři miliardy, konvergenční program zpracovaný pro Evropskou unii uvádí 4,5 miliardy.          

Vzor z Balkánu přesto funguje. Chorvatsko zažilo v posledních sedmi letech největší propad podnikání v Evropě. Počet podnikatelů poklesl podle Eurostatu z 280 tisíc v roce 2011 na 167 tisíc o šest let později. Pokles pokračuje a to naznačuje, že zavedení EET chorvatského typu není okamžitým šokem, ze kterého se živnosti vzpamatují, ale že má trvalý škrticí efekt. V Česku jsou maloobchod a pohostinství od zavedení EET jedinými obory, kde se v časech prosperity byznys omezuje. Počet podnikatelů v nich poklesl ze 161 tisíc v roce 2015 na 142 tisíc podle loňských čísel.

Vzpoura ve sněmovně

Zrušit nebezpečný experiment, případně zabránit, aby se třetí vlnou rozšířil, je přirozenou reakcí poslaneckých klubů nezávislou na jakékoli ideologii. Bez váhání by EET zrušili občanští demokraté, TOP 09 a STAN, stejný postoj deklaruje Tomio Okamura. Piráti by podle poslance Ferjenčíka odmítli třetí vlnu, zároveň by osvobodili živnostníky s nižšími příjmy. Lidovecký místopředseda Jan Bartošek připomíná, že KDU-ČSL v časech Bohuslava Sobotky zařídila odklad EET pro služby a řemesla. „Naším cílem bylo nejprve vyhodnotit první a druhou vlnu EET, než se pustíme do něčeho dalšího,“ vysvětluje místopředseda s tím, že se zatím neprokázalo, že první a druhá vlna měly nějaký efekt. „Podmínka splněna nebyla, proto třetí vlnu nepodpoříme,“ uvedl Bartošek. Nekomentuje, jestli KDU-ČSL podpoří úplné zrušení pokladen. Ani šest opozičních stran ovšem nestačí, protože vládní ANO, ČSSD a KSČM všechny pokusy o změnu odmítly.

Zavedení EET z dílny ministra financí Andreje Babiše bylo hlavní ekonomickou reformou Sobotkovy vlády. Teď se zdá, že stejnou roli může sehrát i pro Babišovu vládu. Způsobil to Ústavní soud a poslanec Marek Benda (ODS). Podal s pravicovými kolegy stížnost, které dali soudci zčásti za pravdu. Pokladny nezrušili, ovšem rozhodli, že se třetí vlna odloží, dokud sněmovna ze zákona o elektronických tržbách neodstraní některé nedostatky, především pravomoc vlády libovolně nařizovat či promíjet zavedení pokladen v jednotlivých sektorech hospodářství. Prosadit novelu bude stejně těžké jako před čtyřmi lety samotný zákon. Návrh ministryně Schillerové zamířil do prvního čtení už na přelomu září a října. Nad každým ze čtyř pokusů se však strhla tak ostrá a obsáhlá debata, že se nevešla do denního programu.

Do rozšíření pochybného experimentu se příliš nechce ani vládním poslancům, kteří se nepokusili debatu zkrátit, případně prodloužit čas k jednání. Není divu, protože třetí vlna citelně zasáhne také spotřebitele. Dnes je zvykem, že každý majitel rodinného domu nebo bytu řeší havárii vody, plynu, dodávky tepla nebo elektřiny tím, že operativně povolá opraváře. Mimo Prahu se obvykle obrátí na široce známého a oblíbeného řemeslníka, který často vydělává jinde a k sousedům přijde víceméně na výpomoc. Ten kolabující kotel nebo pojistky obratem opraví, dostane zaplaceno a pak už je na něm, jak příjmy prokáže finančnímu úřadu. Napříště bude mít povinnost vydat účtenku EET. Většina řemeslníků nebude mít zájem pomáhat někomu, koho nezná opravdu důvěrně, a kdo je tedy jeho potenciální udavač. Občanům nezbude než se obrátit na specializovanou firmu, jejíž pracovník přijde, až bude mít čas, a započítá si násobek sousedské ceny. Třetí vlna se zaměří právě na tento sektor, a pokud dosáhne výnosu, pak ho zaplatí ti nejobyčejnější z obyčejných spotřebitelů. Spory o třetí vlnu vydrží sněmovně nejméně do poloviny příštího roku.

Pro koho je Ústavní soud

Ústavní soud oddálil třetí vlnu, když požadoval napravit některé sporné momenty zákona o EET, třetina soudců však žádala celý zákon zrušit. Proti většině neuspěli, proto Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Kateřina Šimáčková, Vojtěch Šimíček a David Uhlíř napsali vlastní stanovisko, které může změnit dosud shovívavý pohled většiny společnosti na populistické tažení ANO a ČSSD. Polemizovali především s názorem většiny soudců, podle kterého stát svým požadavkem daňové disciplíny neomezuje svobodu podnikání, naopak „pozitivně formuje podmínky pro výkon hospodářské činnosti“, a tím „vytváří samotné předpoklady pro její výkon“. Zavedení pokladen definuje prostor k otevřené soutěži, přitom se nedá říci, že by někoho vysloveně diskriminovalo. Mohou to sice odnést ti, kdo se nechtějí učit práci s počítačem, přesto vláda zvolila rozumné řešení „jdoucí s trendem dnešní doby ocitající se na prahu IV. průmyslové revoluce“.

Pět soudců však upozornilo, že živnostníci to mají dost těžké i bez pokladen. „Být podnikatelem chce kus osobní odvahy a hodně trpělivosti, protože povinností spojených s podnikáním je obrovské množství napříč celým právním řádem: v oblasti bezpečnosti práce, sociálního zabezpečení, personalistiky, hygieny, a samozřejmě i daní,“ upozorňují soudci. Připomínají zároveň, že stát není vrchností, ale „výsledkem společenské smlouvy“, a proto by měl vždy dobře zvážit zavedení každé nové povinnosti. Měl by prověřit, zda nejde o příslovečnou poslední kapku, po které pomyslný pohár přeteče. Měl by přihlédnout i k tomu, jestli se i za cenu jen o něco menšího daňového výnosu vyplatí zlikvidovat podnikatelskou vrstvu v takových okrajových oblastech, jako jsou hospody a jiné provozovny v malých obcích, malí samostatní živnostníci, podnikající důchodci, studenti.

Nová byrokratická povinnost zasáhne především menší podnikatele, „což uvolní cestu jejich velkým konkurentům směrem ke korporativnímu, velkopodnikatelskému a dotačnímu státu“. Vznikne malá hyperbohatá elita a dále pak jen hůře či lépe placení zaměstnanci. „Můžeme se tak dostat do rozporu s materiální podstatou demokracie – ta je totiž možná jen ve společnosti tvořené z podstatné části vrstvou skutečně svobodných, nezávislých lidí,“ argumentují soudci, proč je třeba zákon o evidenci tržeb zrušit.

Také uvnitř Ústavního soudu se střetly dva zásadní postoje. O účastnících sporu vypovídají jejich životopisy. Evidenci tržeb, byť s výhradami, schvalují soudci s těsnější vazbou na stát. Pracovali například na ministerstvech, Legislativní radě vlády, státním zastupitelství a zbytek času trávili na univerzitách. Druzí získali v roli advokátů nebo soudců z terénu větší kontakt se životem. Na Ústavním soudu se nad EET střetli příznivci státních intervencí do života obyčejných občanů s těmi, kdo hájí před státní moci jejich práva.

Souboj o EET nutí zúčastněné strany deklarovat, jestli má být víc státu, anebo jestli raději hájit před státem občanskou svobodu. Nepřekvapí to ve sněmovně složené ze znesvářených stran, často sledujících zájmy hospodářských lobby, na nesmiřitelné tábory však tento konflikt rozdělil ústavní soudce a otevřel dokonce diskusi o poslání nejdůležitější justiční instituce. „Pokud Ústavní soud hodlá (…) tolerovat i natolik razantní a nediferencované zásahy do podnikatelského prostředí a do základních práv daňových subjektů, je otázka, jakou roli v ústavním systému hodlá nadále plnit,“ stojí ve stanovisku k EET od pěti nespokojených soudců.