Bulharský premiér Bojko Borisov dal najevo, že vláda v Sofii chce mít kontrolu nad majetkem, který v zemi prodává česká energetická skupina ČEZ. Médiím to po čtvrteční schůzce s předsedou vlády sdělila Ginka Varbakovová, která je majitelkou společnosti Inercom, s níž ČEZ transakci uzavřel. Podle bulharského prezidenta Rumena Radeva je ale postup vlády chaotický. Mluvčí ČEZ Alice Horáková ve čtvrtek řekla, že společnost nemá o požadavku bulharské vlády žádné informace.

„Společnost Inercom poskytla Skupině ČEZ už v okamžiku podpisu kontraktu, tedy v pátek 23. února 2018, neodvolatelnou a bezpodmínečnou bankovní záruku ve výši pět milionů eur na zaplacení kupní ceny,“ uvedla ve čtvrtek Horáková. „Máme podepsanou smlouvu, ale uvidíme, s čím nás Inercom osloví,“ doplnil později vedoucí mediálního útvaru ČEZ Ladislav Kříž.

Smlouva vyvolala v Bulharsku značné pochybnosti, zda tak malý podnik jako je Inercom je schopen financovat a řídit strategicky důležité energetické provozy. Nedůvěru také vyvolaly nejasnosti, z jakých zdrojů firma získala tak velké peníze, které byly k nákupu nutné.

Varbakovová uvedla, že Borisov chce nad prodávanými bulharskými aktivitami české energetické skupiny mít plnou kontrolu kvůli jistotě koncových odběratelů energie. Řekla také, že je ochotna vyjít premiérovi vstříc, ale nejdříve musí jednat s prodejcem o úpravě smlouvy. Proto také hodlá odjet do Česka a s představiteli ČEZ o tom jednat.

„Pokud to uklidní konečné spotřebitele, ano, jsem ochotná souhlasit, aby se bulharský stát na smlouvě podílel, a jsem ochotna převést svůj kontrakt, pokud s tím prodejce bude souhlasit,“ prohlásila podle zpravodajského serveru Novinite.

Bulharský ministr financí Vladislav Goranov, který se ranní schůzky Borisova a Varbakovové rovněž zúčastnil, řekl, že prodej nebude dokončen, dokud se vše nevyřeší. Vláda podle něj dala jasně najevo, že chce být do kontraktu s ČEZ nějakým způsobem zapojena.

Postup vlády v záležitosti prodeje majetku ČEZ v Bulharsku se ale nelíbí prezidentu Radevovi. Podle serveru Novinite vyjádřil obavu, že v této kauze nefungovaly příslušné služby. Zároveň řekl, že se naskýtá otázka, zda tyto orgány slouží státu, nebo jen části vlády. „Je znepokojivé, že se jako bezmocné ukázaly i demokratické kontrolní mechanismy,“ uvedl šéf státu.

Společnost ČEZ vstoupila na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost tam obsluhuje asi tři miliony zákazníků, zejména v západní části země. Balík prodávaných společností zahrnuje sedm firem: CEZ Bulgaria, CEZ Elektro Bulgaria, CEZ Razpredelenie, CEZ Trade Bulgaria, CEZ ICT Bulgaria, Free Energy Project Orešec a Bara Group. Společnost ČEZ se rozhodla z Bulharska odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady.