Parlamentní volby v Maďarsku vyhrál už počtvrté v řadě konzervativní premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz. Sjednocená opozice u voleb propadla a zisk pouhých 56 mandátů pro ni znamená zklamání. Reakce ze zahraničí jsou zatím vlažné, poskrovnu je také gratulací. Kvůli Orbánově politice a mírnějším postupem proti Rusku se totiž Maďarsko stalo v očích mnoha politiků černou ovcí Visegrádské čtyřky i celé EU.

Ještě před začátkem voleb se očekával vyrovnaný výsledek, současný premiér Viktor Orbán však navzdory předpokladům dokázal opět převálcovat opozici na celé čáře.

Mezi prvními gratulanty byl český prezident Miloš Zeman, který ho označil za svého přítele. „Jednoznačné vítězství, kterého se Ti ve volbách již popáté dostalo, je pro mě důkazem dlouhodobé důvěry, jíž se těšíš ze strany svého národa. (...) Maďarský lid Tě podporuje, protože si je vědom toho, že vždy kladeš maďarské zájmy na první místo a služba vlasti Ti je posláním. Tak dlouhé období v čele země je v nynějších časech neustálých změn evropským unikátem a mně je tudíž ctí, že Tě mohu nazývat svým přítelem,“ napsal Zeman v dopise Orbánovi.

Zeman také napsal, že vzájemná spolupráce v rámci Visegrádského čtyřky „musí zůstat prioritou“. Právě to se v současné době jeví jako problematické, protože Orbánovy kroky, respektive jeho nečinnost v souvislosti s vojenskou pomocí Ukrajině a s vymezením se vůči agresivním krokům Ruska, se staly třecí plochou v rámci evropského i visegrádského spojenectví.

Maďarsko totiž odmítlo jako jediný z unijních sousedů Ukrajiny a jako jedna z mála zemí EU podpořit napadenou Ukrajinu dodávkami zbraní. Orbán zakázal i jejich transport přes území své země a postavil se proti sankcím na dovoz ruské energie. Od některých zemí za to schytal kritiku.

Minimálně symbolicky se tím na čas rozpadlo i takzvané tvrdé jádro V4, které představují Maďaři a Poláci. Na výsledku Fideszu v parlamentních volbách se to ovšem příliš neprojevilo. Naopak, Orbán do jisté míry postavil svou kampaň na tom, že se Maďarsko pod jeho vedením nenechá vtáhnout do války. Během projevu po sečtení hlasů si rýpl do byrokracie Bruselu i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Dlouhodobě rezervovaný postoj k Orbánově administrativě má předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Maďarsko si svou budoucnost v dalších letech vybralo. Je třeba to respektovat a zároveň myslet na to, že značná část Maďarů chtěla zvolit jinou cestu. Budoucnost ČR je ve spojenectví s partnery, kteří ctí stejné hodnoty a jsou si vědomi rizik, které představuje Putinovo Rusko,“ uvedla na twitteru v reakci na závěr voleb.

Také ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) nedokázal skrýt své emoce a napsal, že ho Orbánovo vítězství netěší. „Jako liberálního politika mě výsledek voleb v Maďarsku přirozeně netěší. Jako ministr zahraničí ovšem musím hledat partnery, se kterými budu prosazovat české zájmy. Maďarsko se musí rozhodnout, na čí straně bude stát a jestli patří do EU a do NATO,“ uvedl Lipavský.

Naopak uspokojení vyjádřil europoslanec za ODS Jan Zahradil. „Orbán je nepochybně nejúspěšnějším politikem 'postkomunistické' části Evropy. 5x vyhrál volby (z toho 4x v řadě), celkem bude premiérem 20 let. Bývá hojně kritizován za svou politickou ideologii, ta je nicméně legitimní, ať se to komu líbí či ne. Je načase to začít respektovat,“ uvedl europoslanec.

Předseda vlády Petr Fiala (ODS) na rozdíl od posledních maďarských voleb Orbánovi veřejně negratuloval. Před čtyřmi roky ke své gratulaci napsal, že Evropa nemá nad Orbánem ohrnovat nos.