rozhovor s Jiřím Fajtem

Hodně věcí se zastaví, to ministr nedomyslel, říká v rozhovoru Jiří Fajt

rozhovor s Jiřím Fajtem
Hodně věcí se zastaví, to ministr nedomyslel, říká v rozhovoru Jiří Fajt

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Ve čtvrtek dopoledne odvolal ministr kultury Antonín Staněk dva šéfy významných uměleckých institucí, ředitele Muzea umění v Olomouci Michala Soukupa a ředitele Národní galerie Jiřího Fajta. V jeho případě ministr oznámil, že podává dvě trestní oznámení, jedno konkrétně kvůli smlouvě, kterou si ředitel Fajt nechal údajně vyplatit honorář za provedení práce. Podle Staňka neoprávněně. Kritici jeho činu oponují, že šlo o záminku. A důvody odmítá i Jiří Fajt.   

Jako hlavní argument pro vaše odvolání použil ministr kultury Staněk smlouvu o dílo, podle níž vám byla vyplacena suma milion dvě stě tisíc. Co to bylo za smlouvu a co to bylo za práci? Není to střed zájmu?

Je to autorská smlouva, která řeší honorář za koncepci uměleckého programu Národní galerie. Za normální situace by to dělal šéfkurátor, já ho nemám, tak to dělám sám. Součástí toho byly dva kurátorské scénáře koncepce Salmovského paláce a výstavy Josefa Koudelky, která byla velmi náročná po všech stránkách. To jsou dva projekty, které jsou mým autorským vtiskem, zbytek je koncepční činnost a umělecký program. Je to úplně standardní a myslím, že se nedá mluvit o střetu zájmu. Když se podíváte na Českou filharmonii, tak ta má statutárního ředitele Marečka a pak uměleckého šéfa Byčkova, který má smlouvu ze zaměstnaneckého poměru a pak a má autorskou smlouvu, kterou lze srovnat s tím, čím tam dneska mával pan ministr Staněk.

K té finanční částce se dospělo jak?

Ta částka odpovídá sedmdesáti tisícům měsíčně. Podobně jsem byl placen, když jsem před třemi lety pracoval na koncepci výstav k výročí Karla IV., mimochodem divácky nejúspěšnější výstavě roku. Tehdy to byla ovšem bylo placeno jinou formou, takzvanou odměnou ke mzdě, což schvaloval ministr. Činilo to sedmdesát pět tisíc. Nyní se to opíralo o vládní usnesení, kdy jsme dostali peníze na osmičková jubilea a ten, kdo je šéfem celého projektu, měl být placen částkou sedmdesát tisíc. To je přesně popsáno v té smlouvě, to není něco, co bych si vymyslel. Od léta loňského roku jsme řešili, jakou formou mně to ministerstvo proplatí. Buď formou, jako se to dělalo v případě Karla IV., nebo jinou. To jsme už před dvěma lety řešili s ministrem Hermanem, který pak končil, měnila se garnitura, tak se to celé zdrželo, až teprve na konci loňského roku, kdy jsme museli vyúčtovat projekty s osmičkou na konci, tak kolegyně z finančního oddělení NG se chodily osobně ptát na ministerstvo kultury, kde jim řekli, ať to udělají autorskou smlouvou. To všechno lze doložit vzájemnou korespondencí. Já jsem se tím navíc nijak netajil, je to řádně zdaněno a uvedeno v daňovém přiznání.

Měl jste nějaký signál, že se k vašemu odvolání schyluje?

Ne, žádný signály jsem neměl. Jen mi minulý pátek volal interní audit z ministerstva kultury, který mi oznámil, že do NG nastoupí veřejnosprávní kontrola, ta u nás byla už několikrát. To probíhá tak, že tam přijdou tři lidi, my jim poskytneme nějakou místnost, oni si vyžádají doklady. První, co chtěli, byla tahle smlouva. Ta kontrola tam byla na udání, takže oni hned věděli, po čem jdou, co je, jak oni říkají, maligní. Včera jsem s nimi ještě mluvil, vysvětloval jsem jim, o co jde, oni se v tom úplně neorientovali, ještě jsme se domluvili, že jim přinesu v úterý po Velikonocích nějaké další doklady. No, a dneska ráno jsem od ministra dostal výpověď. Takže jsem o tom, co nastalo, neměl nejmenší tušení.

Vy víte, od koho přišlo to, jak říkáte, udání?

Ano, vím, a vím to i od samotného ministra, který mi to přiznal. Ale nemá smysl to veřejně uvádět. Byl to člověk, který do NG nastoupil 1. února, byl tam ve zkušební době, kterou bych mu neprodloužil, sám pak podal výpověď. Nemá cenu tomu přikládat nějakou důležitost, ale říkám to jen proto, když jsem od ministra ráno na tiskovce slyšel, že to bylo na základě pravidelných kontrol. To žádná pravidelná kontrola nebyla.

Problém té smlouvy ale přece je v tom, že vlastně vy jste sám sobě zadavatelem. S něčím podobným měl před lety konflikt ředitel Daniel Dvořák, který připravoval několik scénografií pro divadlo, kterému šéfoval. A bral za to samozřejmě honoráře…

Ano, ale to je přece přirozené a není na tom nic amorálního. To je práce, která se nedá dělat za běžného režimu, který mám jako ředitel nabitý od rána do večera. Na to musí člověk obětovat soboty, neděle, večery a noci. A pokud je tady ředitel, který má nějaké tvůrčí myšlení… Tak to v uměleckém světě chodí.

Něco podobného dělal Milan Knížák, váš antipod, když jako ředitel do Národní galerie zakupoval svá vlastní díla. Není to podobný střet zájmů?

Milán Knížák je ovšem opravdu kupoval sám za sebe. On podepisoval tu smlouvu na obou stranách, jak vpravo, tak vlevo. V tom byl ten problém. Já vnímám, co říkáte, ale nevidím v tom problém. Ale každý ředitel, který není jen nějaký administrátor, nechá v galerii svůj otisk.

Není to důsledek té dlouho se táhnoucí diskuse o ředitelském platu? Vy jste přece nastupoval za situace, kdy jste si z německého univerzitního platu výrazně pohoršil.

Tak platy příspěvkových organizací jsou v České republice trvale směšně placené. A to nejen funkce ředitelské. Na jedné straně se chtějí mezinárodně srovnatelné výkony a na straně vůbec nejsou srovnatelné poměry, za kterých se to dělá. Plat ředitele vídeňského Kunsthistorického muzea je tři sta padesát tisíc euro za rok. Plat ředitele Národní galerie se tomu neblíží ani náznakem. Moje dcera, která skončila před nedávnem školu v Berlíně a nastoupila teď do jedné umělecké organizace, ho má větší než já. Ale to nesouvisí s mým případem. Je to problém obecný, a je nefér, že mi je moje kritika nízkých platů předhazována jako nějaká hamižnost. 

Vy jste už několikrát řekl, že za útoky na vás je politický tlak. Od koho, od Zemana?

Já samozřejmě nemohu říct nic konkrétního, ale myslím, že můj příběh s profesorským titulem je docela známý. V lednu se i v tisku psalo, že Miloš Zeman se vyjádřil, že by mě měl ministr Staněk odvolat, sám ministr mi to tehdy řekl. Nyní ministr říká, že na něj žádný nátlak od nikoho činěn nebyl, tak já nevím.

Co může Zemanovi na vás vadit?

To já vůbec nevím, já jsme ho nikdy neviděl, nikdy jsem s ním nemluvil, on se mnou taky ne. Ale v případě jeho okolí to vyloučit nemůžu, dokonce je to velmi pravděpodobné.

Proč společně s vámi odvolal i ředitele olomouckého muzea?

To vůbec netuším, asi se mu to hodilo spojit. Ministr Staněk je s Olomouce, pokud vím, tak ten projekt dostavby architekta Šepky dlouhodobě kritizoval, ale jak to souvisí se mnou, netuším. Asi nijak, jen se to tak ministru hodilo před Velikonocemi.

Co teď bude dál? Co to znamená pro rozjezd sezony?

To se obávám, že ji to dost zkomplikuje. Dramaturgie tohoto roku se už asi nezastaví, ale hodně věcí se asi zastaví, protože hodně věcí je autorských a vázaných na osobních vztazích a konfliktech.

Co mezinárodní projekty? Hodně se očekává od spolupráce s pařížským Centre Pompidou… K němu se vyjádřil i Andrej Babiš, který se s tím chtěl jistě ve Francii blýsknout…

Ano, to může jít do ztracena, protože tady skutečně hodně záleží na osobních vztazích. Ostatně myslím, že premiér Babiš o tom nevěděl… A už mi někteří kolegové za zahraničí dali najevo, že jednali se mnou a tím tedy i jejich zájem končí. Ohrožen je třeba projekt v Salmovském paláci Salm Modern, který se připravoval ve spolupráci s Albertinou a další. Třeba rekonstrukce Veletržního paláce, na kterém měli pracovat špičkoví mezinárodní architekti. Ti lidi z toho odejdou.

Myslíte si, že je ministr Staněk tohle domyslel?

Myslím si, že ne. A myslím, že je to velká trhlina do obrazu České republiky jako kulturní země. Nejde o mě, ale o metody chování.

18. dubna 2019