Národní investiční plán, který byl údajně vytvořen během spanilých jízd do krajů během první vlády Andreje Babiše, zůstává nadále tajný. Příprava spadá pod ministerstvo pro místní rozvoj, které však zveřejnění chystá, až plán schválí současný kabinet. To však naráží na tvrzení premiéra Andreje Babiše, podle kterého je plán interní a nikomu ho nehodlá ukazovat. O zveřejnění tak zřejmě  rozhodne až správní žaloba, kterou podal Piráti Jakub Michálek. Ten také uvedl, že po podání žaloby se začalo na plánu na úřadu vlády pracovat „intenzivně“.

Babišův první kabinet během svého působení několikrát vyjel do různých krajů, kde premiér i jednotliví ministři slibovali investice v řádu milionů i miliard korun. Celkem má plán obsahovat na 17 tisíc projektů ve výši až 3 a půl bilionu korun. Podle dřívějšího prohlášení mají být už do tří let financovány projekty za 1,226 bilionu korun. Problémem však zůstává, že veřejnosti je plán investic zatajen.

Podle dřívějšího vyjádření ministerstva pro místní rozvoj se se zveřejněním počítá. Plán však nejdříve musí schválit vláda. Rozhodnutí je však v nedohlednu, protože se plán investic zatím nedostal ani do meziresortního připomínkového řízení. „Samozřejmě že se počítá s prezentaci Národního investičního plánu, nicméně až poté, co projde odborným posouzením a schválí jej vláda. Národní investiční plán je živý dokument a průběžně podléhá aktualizacím v souladu s ekonomickými i společenskými změnami,“ uvedla pro Echo24 Veronika Vároši z ministerstva pro místní rozvoj.

Okolo plánu pak koluje také řada protichůdných vyjádření, kdy podle Aleny Schillerové žádný plán investic neexistuje. „Žádný seznam celkových slibů pana premiéra neexistuje,“ řekla Schillerová během sněnovních interpelací. „Já jsem neslíbila, že budeme moci investovat 3,5 bilionu, to bych tady lhala a to já neudělám. Ale řekla jsem, že tomu prostě dáme nějaký směr a nějakou vizi,“ řekla Schillerová.

Oproti tomu Andrej Babiš přišel do sněmovny údajně již s hotovým plánem a mával s ním před poslanci. „Národní investiční plán je moje myšlenka. Tady ho máte, pane Stanjuro. Koukejte, jak je celkem hezký. A to je náš interní materiál a na vládě nebyl. A já vám ho nedám, protože je to náš interní materiál. A my z toho čerpáme a my z toho děláme rozpočet 20, 21, 22,“ uvedl předseda vlády Babiš v reakci na interpelaci předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stajnury.

Piráti postup Babiše několikrát kritizovali. Podle nich není žádný důvod, aby byl plán před veřejností skryt. „Pro odepření informace není zákonný důvod, protože jejímu poskytnutí nebrání ani zákony upravující mlčenlivost, ani zákaz zveřejnění ve smyslu jednacího řádu Poslanecké sněmovny, podle kterého byla žádost podána,“ řekl Jakub Michálek, který podal na Babiše správní žalobu.

Michálek pak na svém twitterovém účtu uvedl, že po podání žaloby začali úředníci plán rychle připravovat. „Zaslechnuto v Podpalubí: Na Úřadu vlády se včera po mé žalobě okamžitě začalo intenzivně pracovat na Investičním plánu vlády,“ uvedl Michálek.

Zapojení bank do investic

Peníze na investiční plán mají také poskytnout banky, které budou přispívat z Fondu národního rozvoje. Banky však preferují, aby peníze do fondů byly vynaloženy jako zvýhodněné úvěry pro projekty, které budou pro ně prospěšné. „Zajistí nejefektivnější využití investic bank a dalších společností do oblastí, které budou vládou určeny jako strategické priority. V této souvislosti se primárně hovoří o investicích do nájemního a sociálního bydlení, vzdělávání a dopravní a sociální infrastruktury,“ uvedl generální ředitel České spořitelny Tomáš Salomon. „Domníváme se, že by tento fond mohl zvýšit investiční kapacitu ekonomiky a podpořit řadu důležitých projektů včetně sociálního bydlení, vzdělání, dopravy a digitalizace ekonomiky,“ dodal mluvčí ČSOB Patrik Madle.

Babiš vidí Fond národního rozvoje jako jedinou možnou variantu, jak dostat z bank peníze a další přímou bankovní daň se bojí zavést. Důvodem je mimo jiné také to, že trestně stíhaný Babiš má v holdingu Agrofert, který je v současné době zaparkovaný ve svěřenském fondu, u bank napůjčováno podle poslední výroční zprávy 34 miliard korun. Pokud by finanční společnosti spustily proti holdingu tzv. compliance, musel by Agrofert předčasně zesplatnit úvěry.