V BUBLINĚ

Činitelé na dovolené

V BUBLINĚ
Činitelé na dovolené

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Okurková sezona. Hodně fotek z dovolených s dětmi. Přiznávám – cizí děti mě moc netangují a cizí dovolené už vůbec ne. Mě zajímá pouze a jedině moje dovolená, dočkat bych se měl už brzo, držte mi palce. Pro veřejné činitele všech kalibrů představují prázdniny příležitost ukázat, že jim nic lidského není cizí a že při všem tom veřejném činitelství si rádi dopřejí prostá lidová potěšení, jsou v tom stejní jako my všichni ostatní. Pravda, mistr tohoto žánru – někdejší vicepremiér a místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach – zatím ještě nenašel plnohodnotného nástupce, jeho pověstným meditacím v zahradním bazénku se nic nevyrovná. Zabrousil jsem z nostalgie na jeho facebookový profil a... Jako není špatný, ale už to zdaleka není, co to bývalo. Pravda, je tam fotografie nového Škromachova sestřihu, kterou je možno prohlédnout si ve 3D. A já si říkám: Není pouhá 3D pro nový účes Zdeňka Škromacha trochu málo?

Jistou snahu o dohnání a předehnání ovšem projevil předseda Senátu Miloš Vystrčil. Publikoval snímek, na kterém je zachycen vsedě za stolem, na něm hromada okousaných slupek od melounu, pan předseda právě dojídá poslední kousek. Opatřil to popiskem: „Melouny v létě miluju.“ Velice zvukomalebné. Ale jinak teda. Často ohrnujeme nos nad politiky působícími jako loutky v rukou svých PR čarodějů, kteří je aranžují do rádoby přirozených situací, které se pak využijí na propagačních snímcích. A pak to jeden z nich udělá tak nějak po svém a člověk by hned začal volat: „Vrať se, falešná umělosti!“ Ale nic proti melounům, nic proti předsedům, nic proti nikomu a ničemu. Nechť jsou všechny bytosti šťastny.

Jinak. Konají se jakési olympijské hry, českým reprezentantům se na nich docela daří. Třeba Lukáš Krpálek vybojoval zlatou medaili v judu ve váhové kategorii nad sto kilogramů. Všichni mu to přejeme, před olympijským turnajem mu popřál i předseda Pirátů Ivan Bartoš, zavzpomínal při té příležitosti, jak se s olympijským vítězem „pral v mladších žácích“. Všeteční uživatelé provedli příslušnou kontrolu a zjistili, že Bartoš je o deset let starší než olympijský vítěz, tudíž k praní buď nedošlo vůbec, případně mohlo mít formu šikany. Předseda se omluvil, jeho vzpomínky prý byly zkreslené. A pro to mám já plné pochopení, anžto moje vzpomínky jsou čím dál zkreslenější. A to v lepším případě. V tom horším prostě mizí. Předseda Pirátů se dočkal mnoha pobavených či škodolibých reakcí. Mě zaujalo vlákno, v němž různí uživatelé popisovali svoje příhody a zkušenosti, které by plus minus mohly být na úrovni „pral jsem se s Krpálkem v mladších žácích“, odstartovalo ho čísi přiznání, že se na mezinárodním táboře popral s pozdějším představitelem hlavní role v seriálu Létající Čestmír. Mimo jiné mě v tom vlákně zaujalo následující sdělení: „Učitelka mě na základce, abych si vzadu nepovídala se spolužačkou, přesadila dopředu vedle hodného chlapce Norberta Köhlera, později člena Berdychova gangu.“ Inu, lidé se mění a vyvíjejí všelijak. S radostí přidávám i vlastní historku „krpálkovského typu“: Ve svých asi osmnácti letech jsem byl u toho, když kamarádka na plese ve Slovanském domě zpražila dnes již bohužel zvěčnělou hereckou hvězdu slovy, která překvapila i ji samotnou: „Mlčte, pane! Uši vám čouhají z hlavy jako dva bílé půlměsíce!“ Budu jí to závidět až do konce svých dnů.

Velice jsem si užil předlouhé vlákno na Twitteru, v němž se uživatelé svěřovali se svými bizarními zážitky z kurzů tvůrčího psaní. Například: „V našem kurzu byla účastnice, která se k práci ostatních vyjadřovala jedině srovnáními s filmem Univerzální voják s  Jeanem-Claudem van Dammem. Třeba: Tohle by van Damme nikdy neřekl. Anebo: Nebylo by lepší tu povídku přepsat, aby se odehrávala v budoucnosti jako Univerzální voják?“ Nebo tento výraz zraněných citů: „Bylo mi řečeno, že nikoho nebude zajímat moje story o tom, jak původní Američané hrají v Kanadě curling.“ Pro dnešek končím, stejně mám vážné podezření, že Jean-Claude van Damme by tuhle rubriku koncipoval úplně jinak. Možná by bylo lepší, kdyby se odehrávala v budoucnosti. A kdyby v ní bylo hodně indiánů a hráli by curling.

5. srpna 2021