Internet zabil společný kulturní zážitek. Kdy naposledy nastala kulturní událost, kterou žil celý národ? Pět nejsledovanějších filmů české historie podle serveru Kinomaniak.cz jsou Poklad na Stříbrném jezeře, Vinnetou, Vinnetou – Rudý gentleman, Pyšná princezna a Sedm statečných. Poklad na Stříbrném jezeře podle všeho vidělo přes deset milionů lidí. Sedm statečných přes šest milionů. Není náhoda, že těchto pět filmů dodnes má velkou stopu v kolektivní paměti. Nejsledovanějším filmem minulého roku byl snímek Bohemian Rhapsody, který zhlédlo zhruba 1,6 milionu lidí. Troufám si tvrdit, že zásah filmu o skupině Queen bude mnohem menší a za pár let si na něj nikdo nevzpomene. Statusu, kterému se ale u starších generací těší Vinnetou s Old Shatterhandem, by se v budoucnu mohlo dostat sérii filmů od studia Marvel.

Úpad sledovanosti se dá částečně vysvětlit oddělením Slovenska, ale přece jenom je vypovídající, že do první stovky nejsledovanějších filmů nepronikl žádný po roce 1990. Podobný proces můžeme vysledovat i v zahraničí. Dodnes nejúspěšnějším filmem všech dob, pokud započítáme inflaci, je Jih proti Severu z roku 1939. Ten tehdy v kině viděla polovina všech Američanů. Ve výdělku následují Avatar a Titanic. Avatarovi pomohla zvýšená cena lístků, neboť se promítal ve 3D, a Titaniku fanynky Leonarda di Capria, které chodily na snímek opakovaně.

Všeobecné sdílení zážitků populární kultury bývalo dříve běžné. Vytvářely podvědomí společnosti, vedly k diskusím mezi přáteli, na pracovišti, budily dojem, že všichni jsou součástí jedné konverzace. Bylo to dáno především technickými omezeními. Kino bývala jediná dostupná zábava pro široké masy, byla tedy šance, že film zhlédne velké procento populace. To se nezměnilo ani s nástupem televize. I v západních zemích byl výběr velmi omezen. Trhu v USA až do devadesátých let dominovaly tři stanice, v Británii do osmdesátých let dvě. Seriály tudíž dosahovaly obří sledovanosti a stávaly se součástí sdílené kultury, protože nebylo možné dívat se na nic jiného.

Tuto monokulturu narušila nejdříve kabelová televize a poté dorazilo streamování na internetu. Najednou si každý mohl sám vybrat, na co se bude dívat. Monokultura se rozpadla. I to může stát za vyhrocením politické debaty, kterou můžeme sledovat nejen v Česku. Politika je jedinou událostí, které se věnují všichni.

Nyní korporace Disney buduje novou monokulturu. Nejnovější film od studia Marvel, které Disney vlastní, Avengers: Endgame, od středeční premiéry vydělal celosvětově přes 1,2 miliardy dolarů, měl nejúspěšnější otevírací víkend v historii a nejrychleji vydělanou miliardu v dějinách. Rekordy trhal i v Česku. Za jediný den ho vidělo 100 tisíc lidí, dosud nasbíral 350 tisíc diváků. Je to výsledek jedenáctiletého budování filmového vesmíru, který zahrnuje 22 vzájemně propojených snímků. V generaci pod třicet snad není nikdo, kdo by Marvel neznal a neviděl ani jeden film. Nová monokultura však není striktně národní, součástí úspěchu je, že se ke komiksovým filmům může stáhnout globální diváctvo. Pokud se budete bavit s mladým Američanem, Číňanem nebo Němcem a nadhodíte téma marvelovek, je dobrá šance, že se chytí. Je to rozhodně lepší téma rozhovoru než nekonečný brexit, EU, terorismus či globální oteplování.