IZRAELSKO-PALESTINSKÝ KONFLIKT

Izrael a Hamás po 11 dnech bojů přistoupily na příměří. Bude jej monitorovat Egypt

IZRAELSKO-PALESTINSKÝ KONFLIKT
Izrael a Hamás po 11 dnech bojů přistoupily na příměří. Bude jej monitorovat Egypt

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Od 02:00 místního času (01:00 SELČ) v pátek podle dřívějších neoficiálních vyjádření platí klid zbraní mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, který má po 11 dnech ukončit nejhorší boje od poslední války v roce 2014. Podle světových zpravodajských agentur byly v Pásmu Gazy po uplynutí ohlášeného okamžiku začátku příměří k vidění pouliční oslavy. Americký ministr zahraničí Antony Blinken ohlásil brzkou cestu na Blízký východ. Otázkou zůstává, na jak dlouho násilnosti utichnou.

Palestinské raketové útoky na Izrael podle agentury Reuters pokračovaly i těsně před očekávaným začátkem účinnosti příměří, zatímco Izrael provedl ještě nejméně jeden nálet. Židovský stát informaci o načasování klidu zbraní oficiálně nepotvrdil, čas zmiňovaný Hamásem a několika médii včetně egyptské státní televize nicméně ve čtvrtek večer anonymně uvedl i člen izraelského kabinetu.

V ulicích Gazy s druhou hodinou ranní vypukly pouliční oslavy, při nichž někteří lidé provolávali "Alláhu akbar" (arabsky Bůh je veliký), mnozí podle agentury AP pálili ze zbraní do vzduchu. Hlavní ulice zaplnila auta, řidiči troubili a pasažéři mávali vlajkami z oken. Z ampliónů mešit zaznívala slova o vítězství odporu proti okupaci, uvádí Reuters.

Izraelské bombardování v posledních dnech v Gaze způsobilo obrovské škody, přičemž místní zdravotničtí činitelé hlásí 232 mrtvých a dalších přes 1900 zraněných. Raketové útoky palestinských radikálů si v Izraeli vyžádaly 12 obětí a ochromily život v židovském státě. Podle AP poslední kolo bojů, které začalo 10. května, skončilo stejně jako ta předchozí bez větších výsledků pro jednu či druhou stranu.

Zástupci Hamásu hovoří o vítězství, zatímco čelí dopadům posledních dní na území, které už předtím trápila chudoba a nezaměstnanost. Vláda izraelského premiéra Benjamina Netanjahua zase schválení příměří oznámila s tím, že dosáhla "v operaci významných úspěchů, z nichž některé jsou beprecedentní". Prakticky okamžitě ale začal Netanjahu sklízet kritiku za to, že bojovou operaci údajně zastavil příliš brzo.

Lidé na obou stranách mezitím nervózně sledovali, co nový zvrat v konfliktu přinese, uvedl deník The New York Times. "Dějiny izraelsko-palestinských bojů jsou plné dohod, které nedokázaly vyřešit základní neshody," píše list.

Obě strany uvedly, že jsou připravené odpovědět na jakékoli porušení nového příměří. Egypt, který dohodu zprostředkoval, ohlásil vyslání dvou delegací, které budou dohlížet na její dodržování.

Diplomatického snažení se účastnily také Spojené státy a šéf americké diplomacie Blinken ohlásil, že v nejbližších dnech sám do regionu zavítá. Na twitteru uvedl, že se těší na setkání s izraelským ministrem zahraničí Gabim Aškenazim a s "dalšími izraelskými, palestinskými a regionálními lídry".

K vývoji se vyjádřil také Blinkenův britský protějšek Dominic Raab, který vyzval všechny strany, aby se zasadily o trvalost klidu zbraní. Vyjádření Izraele a Hamásu nicméně naznačují nesoulad v přístupech k novému příměří. Úřad izraelského premiéra mluvil o prosté výměně "klidu za klid" bez dalších podmínek. Představitelé Hamásu ovšem vznáší požadavky týkající se jeruzalémské mešity Al-Aksá a východního Jeruzaléma. Střety Palestinců s izraelskou policií u uvedené mešity byly jedním ze spouštěčů vlny raketových útoků Hamásu.

,

21. května 2021