Brusel pracuje na plánu, jak se vypořádat s energetickou krizí, a navrhuje stanovit cenový limit 200 eur za megawatthodinu za elektřinu, což je čtyřnásobek loňské ceny. Informoval o tom Financial Times. Česká republika chystá pro domácí trh ambicióznější plán, díky němuž by se cena elektřiny pro domácnost měla pohybovat od šesti až do deseti korun za kilowatthodinu, což není ani dvojnásobek loňské ceny. O českém plánu informoval server Novinky.cz.

V předběžných návrzích, o nichž píše Financial Times, uvedla Evropská komise, že doporučuje členským státům omezit cenu elektřiny od výrobců, jako jsou větrné, jaderné a uhelné elektrárny. Cena proudu ze všech těchto zdrojů je dána vysokou cenou plynu.

Aktuální cena elektřiny v Německu je vyšší než 450 eur/MWh. Velkoobchodní ceny elektřiny prudce vzrostly, protože jsou vázány na cenu plynu, ať už je elektrická energie vyráběna plynem nebo jiným způsobem. Ceny plynu jsou zhruba desetkrát vyšší, než byly ve srovnání s průměrem za poslední desetiletí.

Zástupci českých podniků varovali, že čelí „existenční hrozbě“, pokud politici nezasáhnou, aby snížili náklady na energie. Návrhy mají ve středu projednat diplomaté z 27 členských zemí EU před pátečním mimořádným zasedáním ministrů energetiky. Kromě evropských návrhů je ve hře ještě národní řešení, které by mělo doplnit opatření z EU.

Podle jednoho z hlavních poradců premiéra Petra Fialy Jakuba Kajzlera by se cena elektřiny měla pro domácnosti i firmy zastropovat na úrovni šesti až deseti korun za kilowatthodinu, což znamená zhruba dvojnásobek loňských nákladů. V roce 2021 činila průměrná cena elektřiny 4,98 koruny za kilowatthodinu. „Cílem bude dostat ceny na úroveň, která sice bude vyšší než dřív, ale bude dostupná většině občanů a firem.“ uvedl pro deník právo.

Cena pro koncové zákazníky ale bude vyšší kvůli tomu, že je do ní třeba započítat i regulovanou složku, v níž se platí například poplatky za přenos proudu.

S opatřeními proti energetické krizi ve středu přišel také ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAcenuN), jak jsme již psali. Podle Síkely není evropské řešení dostatečné a tvrdí, že Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) má téměř připravený soubor opatření pro řešení dopadů energetické krize pro všechny skupiny spotřebitelů. Měly by mezi nimi být například i kompenzace pro firmy, kterým klesla ziskovost.