V americké Kenoshe probíhá soudní proces s mladíkem jménem Kyle Rittenhouse, který při nepokojích v létě 2020 zastřelil dva lidi, a vyvíjí se tak, že po něm možná budou následovat nepokoje další. Americká média totiž celou tu dobu fedrovala veřejnosti zavádějící verzi příběhu, a když se teď soud vyvíjí tak, že není vyloučeno mladíkovo zproštění, veřejnost bude zaskočena. Tak jako několikrát, ostatně i v případu Jacoba Blakea, jehož postřelení z rukou policistů vyprovokovalo původní nepokoje.

U soudu se potvrzuje, co bylo zřejmé tomu, kdo se snažil získat si informace z nezávislých zdrojů – že všichni aktéři byli idioti, kteří tam neměli co dělat, a že to takhle dopadne, když de facto přestane existovat policie, což se v Kenoshe po vypuknutí nepokojů stalo.

Investor Bill Ackman popsal v pátek na Twitteru, jak po několika hodinách sledování přímého přenosu ze soudní síně musel totálně přehodnotit svou představu o Rittenhousovi, jakou si udělal z médií, a že by ho nepřekvapilo, kdyby byl zproštěn obvinění. Načež po půlhodině doplnil, že mu zavolal nějaký novinář, jestli mu někdo nehacknul účet. „Je to tak, že ten reportér si neuměl představit, že bych si mohl myslet, že je Kyle nevinný, a přitom nebyl pravičák.“

Ještě že u nás nejsme tím rasismem tolik posedlí, může si pomyslet český čtenář. Tentýž čtenář patrně v září zaznamenal zprávu, že pražský Vrchní soud definitivně osvobodil bývalého ředitele pražského Dopravního podniku Martina Dvořáka, šíbra Iva Rittiga a několik dalších lidí v kauze zakázky na jízdenky. Jak je to možné, podivil se, když se přece Dvořák s Rittigem a majiteli tiskárny Neograph dohodli na zmanipulované předražené zakázce, díky níž odcházelo z pražského Dopravního podniku sedmnáct haléřů z každé jízdenky do Karibiku? Tolikrát jsem to přece četl?

Ano, četli jsme to od roku 2011 mnohokrát. Nejprve v podání Nadačního fondu proti korupci, založeného aspirujícím prezidentským kandidátem Karlem Janečkem a podporovaného věhlasným bezpečnostním expertem Karlem Randákem. A pak jako obvinění prezentovaná státním zástupcem Adamem Borgulou.

Ale když věc dorazila k soudu, vyvíjela se hůř a hůř, až z ní nezůstalo nic. Po druhém rozsudku vrchního soudu se Borgula ani nepokusil o dovolání. Ale v médiích si stále mnohem snadněji dohledáte, co měli obžalovaní provést, než jak to opravdu bylo.

Skoro jako by u nás korupce hrála tu roli, kterou v Americe rasismus a ruské spiknutí. S protikorupčními iniciativami v úloze pátračské firmy GPS Fusion a britského rozvědčíka Steelea.

Center for American Progress, think-tank blízký Demokratické straně, zveřejnil průzkum reprezentativního vzorku LGBT populace, který provedl spolu s Chicagskou univerzitou. Jeho hlavním závěrem bylo, že mladí čelí zvýšené míře diskriminace, jež se promítá do jejich obtížné finanční a mentální situace. To si prý – jak jinak – „urgentně žádá komplexní řešení na federální úrovni“.

Závěry průzkumu skutečně zahrnují mnohé znepokojivé poznatky. Zejména díky tomu, že jsou předkládány v přehledné formě srovnávající generace (Američané typicky rozlišují čtyři). A v jedné oblasti za druhou uvádějí ti mladší (a těch se k LGBT orientaci hlásí celá šestina) horší situaci než ti starší. Diskriminace je pronásleduje ve škole, na pracovišti, u doktora, při shánění bydlení. Může za jejich špatnou finanční, ale i mentální situaci.

Znepokojivá otázka musí tedy znít: Je ta revoluční změna v přístupu k sexuální orientaci, jež je všude viditelná a stvrzená uzákoněním gay manželství, jen podvod maskující diskriminaci krutější než kdykoli dřív? Anebo vyrostla v Americe generace gay kriplů?

Průzkum obsahuje i otázku, zda respondentům špatné fyzické zdraví bránilo v jejich obvyklé činnosti. Zatímco mezi tzv. baby boomery (těmi staršími než 55 let) odpovědělo, že v nějaké míře ano, 19 procent, u generace Z (mezi 18 a 22) je jich celých 38 procent!

Kdo tomuhle uvěří, ten uvěří čemukoli. Objektivně ověřit je to ovšem těžké, mimo jiné kvůli tomu, že podle průzkumu se generace Z nejvíc vyhýbá návštěvám lékaře. Kvůli diskriminaci.