KOMENTÁŘ Daniela Kaisera

Blatný: Uvažuji o apartheidu

KOMENTÁŘ Daniela Kaisera
Blatný: Uvažuji o apartheidu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

K bizarním a současně pozoruhodným okamžikům české koronadoby patřil předevčírem přenos z veřejného slyšení petičního výboru sněmovny. Na pořadu byla petice Blanický manifest, za nímž stojí hudebník Daniel Landa. Manifest ve zkratce řečeno zaujímá stanovisko proti lockdownu. Landa, v tričku a s šátkem kolem krku, přednesl jménem signatářů tři požadavky, mezi nimi požadavek naprosté dobrovolnosti při očkování proti covidu. Pozoruhodný na této seanci byl distančně připojený premiér.

Andrej Babiš dobře ví, když má co dělat s člověkem, který má za sebou nějakou, byť Babišovým týmem třeba i jen tušenou sílu. Předseda vlády začal, že s panem Landou se dobře zná ještě z dob, než šel do politiky. Ohradil se proti jeho výtce, že by se za nouzového stavu uzavíraly „neprůhledné obchody“. A slíbil, že podle přístupu k vakcíně český stát lidi sortovat určitě nebude: „Nikdo nikoho nenutí. Je to dobrovolné… My určitě nechceme tady dělat kategorie občanů, že ten, kdo je naočkovaný, je lepší než ten nenaočkovaný,“ zdůraznil Babiš: „Nikdo nebude hendikepovat někoho, který se nebude chtít očkovat.“

Jen o chvíli později Babišův ministr zdravotnictví Jan Blatný na tiskové konferenci naznačuje, že stát své občany hendikepovat chce: „Ve čtvrtém a nižším stupni (Protiepidemického systému PES – pozn. red.) se budeme snažit, abychom umožnili vykonávání některých aktivit osobám, které nejsou rizikové“ – osobám testovaným a ovšem očkovaným.

Je to ve svém autoritářství naprosto brutální výrok. S Babišovou garancí „Nikdo nebude hendikepovat“ ho nelze nijak sladit. Blatného slova o tom, že když stát očkovaným povolí například amatérský sport, není to diskriminace, ale zvýhodnění, jsou logicky dětinská. Ale on to asi se svou garancí nemyslel vážně, řídí se náladami veřejnosti – a ty se nachylují ve prospěch vakcíny. Zdá se, že pokusy sólistů v obou komorách parlamentu (Václav Klaus ve sněmovně, Jitka Chalánková v Senátu) prosadit do zákona princip bezpodmínečné dobrovolnosti očkování proti covidu, které oba těsně ztroskotaly, neztroskotaly pouhým nedopatřením.

Zmíněný vývoj veřejného mínění v republice je zřejmě příznivá věc. Čeští zájemci se na řadu stejně dostanou se zpožděním, mezitím se v Izraeli, Británii, USA a jinde na stovkách tisíc lidí ukáže, jak je to s vedlejšími účinky, aspoň bezprostředně. Tyto logisticky výkonnější země se tak i pro naše spoluobčany stávají laboratoří zadarmo. Ne každá moderní vakcína je stoprocentně bezpečná, v Británii pro lidi, kteří si před deseti lety nechali píchnout vakcínu proti prasečí chřipce a později si stěžovali na nervové poškození, především narkolepsii (vážné poruchy spánku), musel tamní kabinet později zřídit odškodňovací fond. Pravda je, že potíž s vakcínou proti prasečí chřipce měly hlavně děti, které jsou z covidové vakcíny výslovně vyňaty. Také nás tentokrát odborníci ubezpečují, že vakcína byla vyvinuta a účinkuje úplně jinak než vakcíny předešlé.

Zmíněný vývoj veřejného mínění v České republice každopádně bere jakoukoliv logiku Blatného plánům na zvýhodňování očkovaných. Než se vakcína nabídne všem rizikovým a starším lidem, stejně uplynou týdny a měsíce. Při zachování vývoje veřejného mínění dospěje ministr k cíli proočkovaných 60 procent populace i bez ustavení vakcinologického apartheidu.

Modernímu státu by nemělo být tolerováno kádrování svých občanů podle stupně víry ve „vědu“. Nevíme, kdy přijde další „nebezpečný virus“, jak dlouho bude trvat vývoj další vakcíny a jak úspěšní budou vědci příště. O to se teď vede (nebo přesněji: měl by se vést) zásadní střet, a když nebyl formulován na politické úrovni, zazní na pražském Staroměstském náměstí v neděli od 14 hodin a stejně tak na jiných fórech mimoparlamentní opozice.

Ta skutečná otázka dne zní: otevře se společnost poté, co všichni starší občané a příslušníci rizikových skupin dostali rozumnou šanci se očkovat? (Rozhodnutí musí být na nich. Vytipovat a oslovit „rizikové“ není logisticky nic nemožného, praktičtí lékaři „kandidáty“ mezi svými pacienty umějí vytipovat.) Nebo se masochisticky bude čekat na střední věk a mládež? Že se na to opoziční politici netážou při každé příležitosti, hlava nebere.

7. ledna 2021