Začínají nejdůležitější křesťanské svátky, totiž Velikonoce. V tak bezbožné zemi, jako je Česká republika, se vždy jednalo o trochu podivný svátek. Vrcholem tu je velikonoční pondělí, které je ze všech velikonočních dnů ten nejméně významný. Navíc se oslavuje jakýmsi podivným pohanským rituálem, kdy šlehání žen pruty je má údajně omladit. Naopak Velký pátek, který svým významem velikonoční pondělí mnohokrát převyšuje, byl uzákoněn jako státní svátek teprve v roce 2015. Asi tak není překvapením, že každý rok na sítích kolují tvrzení, že Velikonoce vůbec nejsou křesťanské svátky, ale pohanská oslava jara, kterou si křesťané uzurpovali.

Propojení pohanských svátků a Velikonoc přitom stojí dost na vodě. Dvě nejčastější tvrzení, na která je možno narazit, jsou, že se původně jednalo o oslavu buď babylonské bohyně Ištar, nebo germánské bohyně Eostre/Ostara. Vzhledem k tomu, že tyto teorie pocházejí z anglosaského světa, jejich základ stojí na podobnosti s anglickým pojmenováním pro Velikonoce (Easter). Přestože je možné narazit na informaci, že symboly Ištar byla vajíčka a zajíci, jedná se o naprostou smyšlenku. Ištar nemá s Velikonocemi nic společného, jejími symboly byly nejspíše osmicípá hvězda, lev a brána.

Eostre/Ostara možná má s Velikonocemi velmi vzdálenou spojitost. Není vůbec jasné, jestli bohyně Eostre byla někdy uctívána. Objevuje se o ní jen jediná zmínka, a to z pera anglosaského mnicha a kronikáře sv. Bedy Ctihodného. Ten řešil etymologii starých anglosaských pojmenování pro měsíce roku. V případě Eostremonath čili dubna tvrdil, že se jmenuje po pohanské bohyni Eostre. Vzhledem k tomu, že bohyně Eostre není zmíněna nikde jinde, někteří historici se domnívají, že Beda neměl tušení, proč se Eostremonath jmenuje Eostremonath, a vysvětlení si prostě vymyslel.

Jiní upozorňují, že Eostre lze vysledovat v některých místních názvech a různých pojmenováních. Například vesnice Eastrington prý v překladu znamená „oplocení lidu Eostre“ a staré anglosaské jméno Easterwine znamená „přítel Eostre“. Čili je tu jistá šance, že v angličtině pojmenování pro Velikonoce opravdu pochází od bohyně Eostre, ale je to velmi nejisté.

V roce 1835 filolog a folklorista Jacob Grimm, jeden z bratří Grimmů, dospěl k závěru, že Ostara je germánské jméno pro Eostre. Pojmenování Ostara se v německých středověkých kronikách opravdu objevuje, ale vždy jako jméno pro křesťanské slavení Velikonoc, ne jako jméno pohanské bohyně.

Pak je tu tvrzení, že vajíčka a zajíčci jsou původně pohanské symboly plodnosti. U vajíček je velmi pravděpodobné, že se stala součástí Velikonoc díky čtyřicetidennímu půstu před nimi. Během něj bylo zakázáno konzumovat maso a další zvířecí produkty. Lidé tak postní vajíčka uvařili, aby vydržely, a po konci půstu hojně konzumovali.

Co se týče velikonočních zajíčků, první zmínka o nich pochází z roku 1682, tedy dávno po pohanské době, z Německa. Z téhož místa také pochází zmínky o velikonoční lišce, velikonočním čápovi, velikonočním kuřeti a další havěti. Proč se nejrůznější zvířectvo pojí s Velikonocemi, není jasné. Jedna z teorií je, že chudí vesničané měli jen primitivní způsoby měření času. Na jaře však vylézají ven nejrůznější tvorové, například zajíci, kteří se začínají pářit, což upozornilo sedláky, že se blíží Velikonoce.

Nejspíše i česká pomlázka měla praktický význam. Byl to způsob, jak chudší mohli na bohatších vyžebrat nějaké jídlo, ale také způsob, jak se chlapci mohli seznámit se svobodnými děvčaty.

Zdá se, že většina mýtů o údajném pohanském původu Velikonoc pochází z pera skotského protestantského duchovního Alexandera Hislopa. Ten nesnášel vše katolické a ve své knize z roku 1858 se snažil dokázat, že katolická církev je ve skutečnosti pohanským kultem boha Nimroda. Pod vlivem Satana císař Konstantin měl vtisknout církvi pohanské rituály. Hislop tak jako první propojil Velikonoce s Eostre a Ištar. Hislop tvrdí další řadu pochybných věcí. Například že biskupské mitry svým tvarem připomínají klobouky podobné rybí hlavě, které měli nosit kněží boha Dagona.

Pokud tedy někdo bude tvrdit, že Velikonoce jsou ve skutečnosti pohanskou oslavou jara, tak se mýlí. Velikonoce jsou tím, čím se zdají být na první pohled, křesťanským připomenutím Ježíše Krista, o kterém se věří, že zemřel za vykoupení lidstva. Ať už jste věřící, nebo ne, poselství o vykoupení rozhodně svět v této době potřebuje.