Na mimořádném sjezdu se KDU-ČSL rozhodla pro mocenského pragmatika Mariana Jurečku

Lidovci couvají z bloku s ODS

Na mimořádném sjezdu se KDU-ČSL rozhodla pro mocenského pragmatika Mariana Jurečku
Lidovci couvají z bloku s ODS

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Sjezd lidové strany v sobotu v Praze tvořil druhý poločas sjezdu ODS, který se konal také v Praze a o týden dříve. Tak to aspoň vnímali ti v obou partajích, kteří viděli, že obě jsou nadále samy neschopné významnějšího růstu, a chtěli, aby do sněmovních voleb nastoupily spolu. Součástí tohoto projektu byla optimistická úvaha, že dvojblok těchto stran coby hlavní vyzývatel Andreje Babiše získá dostředivou sílu a nabalí na sebe statisíce dalších voličů.

Zmíněná varianta sice není ještě zavržena formálně, nicméně v hotelu Ambassador utrpěla teď těžkou ránu. Ze tří kandidátů na předsedu směřovali Tomáš Zdechovský a Jan Bartošek k předvolebnímu spojení s modrými, zatímco Marian Jurečka dával zřetelně najevo, že s občanskými demokraty nikdy. Nakonec zvítězil Jurečka. Europoslanec Zdechovský se kandidatury vzdal, a byť veřejně svým příznivcům žádné doporučení nevydal, v zákulisí jeho lidé pracovali pro Bartoška. Nestačilo to, nestačily ani náznaky bývalého předsedy Pavla Bělobrádka. Těžkotonážnímu Bartoškovi chybělo přes šedesát hlasů (142 ku 205 pro Jurečku).

Tu volbu nelze vykládat v rámci kulturních válek a bioetických střetů. Pokud jde o gender, manželství pro homopáry, náhradní mateřství nebo třeba obezřetnost v migrační politice, nabízeli všichni tři zhruba totéž. Důležitá je ta volba provozně, z hlediska složení příští vlády. V tomto ohledu byl lidovecký sjezd významnější než předtím kongres dvakrát až třikrát silnější ODS.

Babiš. Anebo spíš Čižinský?

O Marianu Jurečkovi každý ví, že byl ministrem zemědělství v Sobotkově kabinetu, tedy první vládě, jíž se účastnil oligarcha Andrej Babiš. Nejenže tak osobní přítomností Babiše legitimizoval, on mu ještě z pozice ministra zemědělství aktivně pomáhal. Dva případy – podpora biopaliv a posléze zvýšení stropu pro dotační projekt v unijním Programu rozvoje venkova z 50 milionů na 150 milionů, což byl samozřejmě čin spáchaný vědomě ve prospěch agrárního velkoprůmyslu – už vešly do novodobé české historie a vešly i do projevu, jímž Marek Výborný v březnu 2019 na předchozím sjezdu právě Jurečku porazil: „Vstoupili jsme do vlády s koaličním partnerem, kterému jsme pomáhali s dotacemi biopaliv, mlčeli k jeho zasahování do médií, tolerovali jsme jeho dotační podvod a nakonec spolkli i daňový fígl s dluhopisy,“ opřel se tehdy Výborný do Jurečky. Ten svou porážku i citovaná slova svého přemožitele nesl velmi úkorně. Proti novému vedení se opakovaně vymezoval při celostátních konferencích, se svými stoupenci tvořili něco jako nesmiřitelnou opozici, přirozeně také proti splétání koalice s občanskými demokraty.

Jeden vysoký politik ODS si po náhlém úmrtí Jaroslava Kubery minulý týden povzdechl, že to je už druhý zásah nebes proti nim v krátké době. Tím prvním měl na mysli tragickou, podobně náhlou smrt Výborného ženy Markéty, po níž ovdovělý předseda složil funkci. Jednání s občanskými demokraty o předvolební koalici přitom tou dobou byla už docela pokročilá, určitě aspoň vzhledem k tomu, že od řádných voleb dělí republiku ještě rok a půl. Výbornému nešlo ani vyčítat, že by to dělal své straně za zády. Předsednictvo mu takový postup schválilo dopředu.

Takže co se teď stalo? Přehodnotila stranická základna KDU-ČSL za ten rok svá východiska? Do jisté míry ano. Jurečku vynesla do křesla Morava, uvnitř lidové strany vždycky silnější. Mezi lidovci na Moravě se projevuje určitá mocenská vyhladovělost. Na rozdíl od severní Moravy, kde v krajské koalici s hejtmanem z ANO jako juniorní partner zasedají, v Jihomoravském kraji po minulých volbách skončili v opozici. Olomoucký kraj, odkud vzešel sám Jurečka, byl ještě názornější příklad toho, jak při dělání drahot lze sebe sama vymanévrovat. Tak dlouho tu lidovci trvali na dvou náměstcích, až se hejtman-babišovec rozhodl vzít místo nich právě občanské demokraty. Obě tato lepení krajských koalic, po nichž moravští lidovci zůstali na suchu, už jsou sice stará dva a půl roku, a předcházejí tak loňské sázce na Výborného. Nicméně hladovka se taky zvládá lépe desátý než dvacátý den. Ambassador neznamená otočení kormidla směrem k ANO, dušuje se nejmenovaný člen předsednictva, v tomto šestičlenném grémiu jsou čtyři lidé, kteří by Jurečkovi vládu s Babišem společně zatrhli. Důležitější teď je, že z Jurečky vychází dojem, že víc energie vynaloží na účast v příští vládě než na kladení podmínek a vymezování se vůči tomu či onomu potenciálnímu partnerovi. Opětovná vláda s ANO už aspoň není vyloučena.

A ani v české politice se netočí všechno podle Babiše a vztahu, jaký k němu kdo zaujme. V tomto případě nabývá na významu Jurečkův vztah k Janu Čižinskému, lidovci nelidovci z Prahy 7. Ještě coby nadějný člen KDU-ČSL býval Čižinský Jurečkovým asistentem, pod jeho ochrannými křídly si kdysi zbudoval uskupení Praha sobě. Od chvíle, kdy oznámil expanzi na celostátní úroveň, se pro svou rodnou stranu stává konkurencí. Anebo by jedna druhé nabídly podvozek na celostátní kandidátce? Ačkoli to může vyrazit dech, dnes jsou podle zákulisních informací otevřeny obě možnosti: tedy vedle „KDU-ČSL s podporou Česko sobě“ i „Česko sobě s podporou KDU-ČSL“. Mělo by to aspoň tu výhodu, že vzhledem k aktivistické základně, z níž se rekrutuje Čižinského podpora, i vzhledem k tomu, že Česko sobě kalkuluje s Milionem chvilek pro demokracii, by to byl inherentně antibabišovský podnik. A to přinejmenším do voleb, po nich se lidovci mohou pragmaticky „osamostatnit“ a nabídnout hlasy Babišovi, třeba aby už nebyl nucen spoléhat na komunisty, což nám dělá ostudu v Evropské unii atd.

Tady už však spekulujeme o vzdálené budoucnosti. V tuto chvíli můžeme předběžně zapomenout na scénář, v němž se ohniskem odporu k ANO stane modročerný blok. Špatná zpráva je to pro umírněnější konzervativce obecně a pro Petra Fialu osobně. Jeho závazek z kongresu ODS, že po příštích volbách buď povede vítěznou formaci, nebo nepovede ani občanské demokraty, není starý ani dva týdny a už se proměnil v zátěž.

 

28. ledna 2020