Práce se zvukem je ve výtvarném prostředí už poměrně stará technika. Nedávno jsme měli možnost vidět kresby inspirované ptačím zpěvem v Museu Kampa od Olgy Karlíkové, prostorové partitury Milana Grygara ve Veletržním paláci či historicky starší obrazy Františka Kupky ve Valdštejnské jízdárně zachycující tvary a tóny barvou. Mezi předchůdce pozdějšího soundartu lze řadit i Luigiho Russola, který v rámci futurismu přišel s vlastním manifestem Umění hluku (1913), obecně je však více znám John Cage a jeho v 60. letech experimentální hudba s přesahem do výtvarného umění. Dnes je soundart možno studovat v několika ateliérech v Čechách i v zahraničí.

V češtině rádi používáme příměr, že některé barvy moc křičí, u Jakuba Roztočila je tomu spíš naopak. Zvuk, respektive jeho algoritmus, je převeden autorovým motorickým mechanismem pulzující tryskou, kapající většinou bílou či černou barvu na vodorovně otáčející se plátno. Harmonii akordů tu vytvářejí prolínající se frekvence polyrytmicky kapajících barev, pulzně frázovaný pohyb ramene a otáčky plátna samotného, čímž zjednodušeně napodobuje dění kosmických kauzalit. Místo dopadu kapky, stejně tak její velikost, je z větší části určeno autorem, ovšem se záměrným faktorem jisté míry chybovosti za využití principu gravitace. Jinými slovy by šlo říci, že se obraz maluje sám, struktura roste, kultivuje se harmonickým řádem v čase a autor do celého procesu zasahuje svou fyzickou přítomností jako živý element chyby.

Záměrem autora je napodobení přirozených vesmírných procesů a všeho podléhajícího dynamice otáčejícího se pohybu. Využívá frekvence a fyzikálních principů k vytvoření hmoty, ať už prostorové formy, nebo pouze optické. Kapané obrazy, které vznikají podobně pozvolna jako kapka vody tvarující kámen, na který dopadá, finalizuje Roztočil airbrushem, jemnou akrylovou technikou. Citlivým gradientem barvy modeluje finální tvary a před očima vám zhmotní hypnotizující tvar, který vystupuje z plátna jako v případě No. 14 Minor Cycles či jindy jako nekonečná červí díra vtahuje dovnitř. A věřte tomu, že je možné při pohledu na obraz vesmírný zvuk slyšet. Stačí se naladit.