Vytrvale pokračují přípravy na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Sněmovna má na programu aktuální schůze ve třetím čtení zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice a v něm i vypsání příslušného tendru. Tentokrát místo tradičních sporů o jádro vypukla ostrá geopolitická diskuse. Pirátský poslanec Petr Třešňák už koncem loňského roku ve Stálém výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů navrhl, aby vláda z pěti zájemců dva – ruský Rosatom a čínskou CGN – kvůli bezpečnostním hlediskům vyloučila. Pak by ve hře zbyly americký Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejský KHNP. Až na Westinghouse mají všichni zájemci státní nebo polostátní charakter.

Na druhém názorovém pólu stojí František Hezoučký, který dosud sloužící bloky v Dukovanech a také v Temelíně spouštěl a který se skupinou čtyřiceti českých jaderných specialistů vládu otevřeným dopisem vyzval, ať soutěž neomezuje a že má jít pouze o kvalitu projektu, jeho bezpečnost a cenu. Někde mezi těmito dvěma pozicemi bychom našli ministerstvo průmyslu, jehož šéf Karel Havlíček nedávno nakousl variantu, v níž bude čínská CGN ze soutěže vyloučena a Rosatom ponechán. Pány Třešňáka a Hezoučkého v Salonu Týdeníku Echo doplnil Havlíčkův náměstek a garant státní energetické koncepce René Neděla.

Pánové, shodnete se pro začátek na tom, že republika nové jaderné bloky potřebuje?

Neděla: Za ministerstvo průmyslu říkám určitě ano. Pokud chceme naplnit cíl být do roku 2050 uhlíkově neutrální, pokud je třeba utlumit uhlí, které dnes zajišťuje 50 procent instalovaného výkonu, tak jinou možnost než jádro prakticky nemáme. Jako ministerstvo nás samozřejmě zajímá i bezpečnost, ale primárně energetická bezpečnost. Není možné odstavovat uhlí a nemít nové zdroje. Nejprve je potřeba postavit nový zdroj, až pak můžu něco začít odstavovat. V České republice je plné využití větrníků kolem 1500 hodin ročně, ve výborné lokalitě maximálně 2000 hodin. Solár 1000 hodin. Rok má 8760 hodin. Jaderné i uhelné elektrárny jedou naplno většinou víc než 7000 hodin. Ani ten jeden nový blok v Dukovanech nám uhlí nenahradí, nebude stačit. Jaderných zdrojů budeme nakonec potřebovat víc. S tím, že místo velkých jaderných elektráren se v budoucnu mohou stavět malé modulární reaktory.

Třešňák: Dekarbonizací a postupným odstavováním 11 gigawattů uhelných elektráren skutečně dojde k tomu, že náhradu za uhlí pouze z obnovitelných zdrojů nenajdeme. Aspoň v bližší budoucnosti ne. Těch 1200 nových megawattů v Dukovanech je jen polovina náhrady za výkon, který je tam nainstalován teď. Temelín byl už v roce 2014 připraven na výstavbu dvou velkých bloků, přičemž ta lokalita nemá tolik technických omezení jako Dukovany. V principu pro jádro jsem. Piráti považují jádro za nedílnou součást našeho energetického mixu, ale hlavně také vysokého školství, vědy a průmyslu. To se určitě nedá rozvíjet tak, že bychom teď třeba po vzoru Německa oznámili vycouvání z jádra.

Hezoučký: Souhlasím s oběma pány, souhlasím i s tím, že jeden dukovanský reaktor nás nespasí. Jen bych si přátelsky rýpnul: Proč najednou opouštíme platnou státní energetickou koncepci? Proč najednou místo tří nových bloků mluvíme o jednom bloku 1200 megawattů s tím, že kromě něj bude energetika stát na malých modulárních reaktorech? Hlásá to vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl a mně to připadá nefér vůči premiérovi. Mě jako jaderného inženýra a člověka, který se v jaderné energetice pohybuje celý život, malé modulární reaktory velmi zajímají, v českých podmínkách ale pro ně v podstatě není využití. Hodí se na sever Kanady, na Aljašku, na Sibiř, tam, kde nevede rozvodná přenosová soustava. My máme celou republiku prodrátovanou. A kromě toho budou ty modulární reaktory drahé. Dnes je instalovaný kilowatt u malého reaktoru třikrát dražší než u velkých reaktorů. Pokud se malé modulární reaktory dostanou do příští energetické koncepce, mělo by se k tomu zároveň poctivě uvádět, že budou drahé.

Neděla: Já jsem ty malé modulární reaktory zmínil schválně, ony mohou posloužit jako jakýsi most mezi obnovitelnými zdroji a klasickou jadernou energetikou. Na tu se názory uvnitř Evropské unie půlí. Moduly nejsou úplně aktuální, do sítě by mohly začít přicházet po roce 2040. My na ministerstvu tuhle technologii se zájmem sledujeme, myslíme si, že v příští energetické koncepci státu by si zmínku zasloužila. Ale že bychom si teď postavili jeden blok v Dukovanech a zbytek spotřeby dolepili z malých modulárních reaktorů, to úplně na stole není.

Třešňák: Velký jaderný zdroj u nás pravděpodobně nebude spuštěn před rokem 2038, zatímco některé projekty malých modulárních reaktorů mohou mít licenci už za pět nebo šest roků. Takže teoreticky by malé modulární reaktory mohly ten velký zdroj předběhnout. A cena? Zatím ve světě žádný modulární reaktor neběží komerčně, je to ve fázi výzkum-vývoj. Nicméně například Rolls-Royce nabízí projekt za dvě miliardy liber na klíč, což by bylo zcela kompetitivní s velkými bloky. Uznávám, že papír v tuto chvíli snese všechno.

Hezoučký: Napadá mě tu bonmot, který nám kdysi při stavbě reaktorů z legrace říkávali kolegové ze Škodovky: Nikdo pro vás nemůže udělat víc, než co my vám můžeme slíbit. Když totiž sháníte peníze na výzkum a vývoj, musíte to zformulovat tak, abyste investorům dali naději. Jinak peníze neseženete. Obecně jsou velké zdroje hospodárnější. Mám výpočty, že blok o výkonu 600 MW oproti bloku o výkonu 1200 MW vychází v jednotkové ceně o dvě třetiny dráž. Potřebujete v podstatě stejné zařízení, téměř stejnou infrastrukturu, jen pak máte poloviční výkon. Proto se v Československu šlo cestou velkých bloků. Vědělo se, že velký blok je tlak na snížení jednotkové ceny. I proto bych se přimlouval za to, aby se nejdřív postavily minimálně tři velké bloky a pak možná nějaké menší bloky, pokud budou třeba. Ekonomicky nevýhodné malé nebo i střední bloky by mohly jadernou energetiku úplně zahubit. Spustí se obrovská vlna nevole zákazníků, kteří nebudou chtít platit vysoké účty. To už jsou jako doplňkový zdroj lepší obnovitelné zdroje.

Neděla: Podle mě je evidentní, že v České republice není možné dělat najednou víc než jeden projekt. Za nás je teď klíčové, aby se konečně rozběhl projekt dvanáctistovky v Dukovanech. Moduláry nezatracovat, analyzovat. Ale teď spíš tedy ty velké bloky.

No výborně, tak můžeme přejít k Dukovanům a velké politice. Platí ještě, co nedávno říkal vicepremiér Havlíček, že Číňany by vláda do tendru nepustila, a Rusy ano?

Neděla: To se pořád mění a ještě pořád se to vydiskutovává. Ministerstvo průmyslu a obchodu se na to dívá tak, že čím víc firem máte, tím větší je pravděpodobnost vyšší konkurence a nižší ceny. Když soutěž omezíte na několik firem, jdete do rizika, že se firmy mezi sebou domluví a bude vyšší cena. To, co jste zmínil v otázce, vyplynulo z jednání předsedů politických stran, kde bylo původně několik variant: vpustit všechny, vpustit tři, vpustit čtyři, celou věc pozdržet. Po jednání premiéra, ministra průmyslu, vládního zmocněnce a předsedů stran se skutečně objevila varianta, že by se do tendru nepustila Čína, ale Rusko ano. Ale upřímně – když vidím, co se děje kolem nízkouhlíkového zákona, u něhož se nediskutuje samotný zákon, zato se diskutuje geopolitický rozměr, tak si myslím, že ohledně varianty se čtyřmi připuštěnými státy ještě shoda není.

Pane Třešňáku, vy jste už v prosinci navrhoval Rusy a Číňany nepřipustit. Proč?

Třešňák: Pro nás ty důvody byly jednoznačné: zprávy bezpečnostních služeb, které varují před jejich účastí. A pokud pan náměstek mluví o tom, že čím víc účastníků, tím lepší cena, tak tady je třeba kontrovat otázkou, do jaké míry je pro Rosatom celý projekt čistě byznysový. Což právě je obsahem varování tajných služeb. Z mé strany by to byla spekulace, proto chci respektovat, co říká BIS a další.

Mají politici svůj rozum delegovat na tajné služby?

Třešňák: Já svůj rozum na nikoho nedeleguji, ale od toho tu tajné služby máme, aby vládě dávaly konkrétní doporučení. Vezměte si jadernou elektrárnu v maďarské Paksi. To je víceméně státní projekt, na který si Budapešť ještě od Ruska půjčuje. Vzniká tak zvláštní křeč, kdy je maďarská politika skutečně ovlivňována ruskou. Anebo může být, pokud veškeré nástroje pro stavbu elektrárny odevzdali do rukou Ruska. V jiné situaci je možná finská Fennovoima s projektem elektrárny Hanhikivi. Jenže to je ryze privátní projekt, který na podpoře z veřejných financí není závislý.

Pane Hezoučký, vy jste se skupinou jaderných odborníků vydal prohlášení, že do tendru na Dukovany politika nepatří a že by měl být maximálně otevřený.

Hezoučký: Ano. To už zmínil pan náměstek, že energetická bezpečnost spočívá v tom, jestli energii máte, nebo ne. Pokud si za dvacet let nezapnete ani ledničku, tak to budete zazlívat vládě nebo sněmovně z roku 2021? Ale tady někdo řeší bezpečnost geopolitickou. A já nechápu, v čem BIS vidí nebezpečí. V energetice se pohybuji dlouho, postavili jsme si sami šest bloků podle ruských projektů. Nevidím v tom vůbec žádnou hrozbu. Nevidím hrozbu ani v tom, že by snad Maďarsko partnerstvím s Rosatomem plus tím, že si z Ruska půjčuje na stavbu, riskovalo svou svébytnost. Fakt bych rád pochopil, jestli má BIS nějaké jiné důvody kromě ideologických. Podle mého soudu si BIS nezřizujeme proto, aby dělala státní ideologii, ale aby dávala konkrétní informace, kde to nebezpečí hrozí.

Patrně ho vidí v závislosti, která by nám vznikala na Ruské federaci.

Hezoučký: Ve veřejném prostoru jsem zaznamenal dva konkrétní důvody, oba irelevantní. Zaprvé: že příslušný dodavatel by skrze systém kontroly a řízení mohl naši elektrárnu ovládat dálkově a že by nám ji mohl vypnout. Což technicky považuji za hloupost. Systémy kontroly a řízení elektrárny jsou absolutně oddělené od vnějšího prostředí. V té souvislosti taky zaznělo, že kdyby nám blok stavěl Číňan nebo Rus, pak nám systém kontroly a řízení stejně musí dodat nějaký člen NATO nebo EU. Ale my přece máme sami v České republice svůj systém kontroly a řízení vyvinutý firmou ZAT Příbram! Já bych chtěl český systém. My jsme taky člen NATO, ne?

Třešňák: Já bych byl taky pro maximální účast českého průmyslu a nevím, do jaké míry to ČEZ a vláda mají jako kritérium. Ale Rosatom nerovná se automaticky účast domácího průmyslu. V Bulharsku jde Rosatom do stavby v konsorciu s firmami Framatom a GE, přičemž celý sekundár by v tomto případě dodávalo právě GE. Z toho lze usuzovat, že pokud by Rusové zopakovali nabídku, kterou dali Bulharsku, bude zapojení českých firem v Dukovanech zcela minimální. Zatím jsem neslyšel, že by turbínu poptávali řekněme v Plzni.

Co byla, pane Hezoučký, ta druhá hrozba, která vám přišla irelevantní?

Hezoučký: Že by prý rozestavěná stavba nemusela být dokončena. Že stavebník, ať Rus, nebo Číňan, na tom nebude zainteresován. Já kromě projektu na Filipínách nedokončeného kdysi Westinghousem neznám dodavatele, který by opustil nedokončenou elektrárnu. Má v tom přece jenom i svou pověst. A peníze, ne všechno se totiž průběžně proplácí. Část se staviteli zaplatí, teprve když elektrárna běží na plný výkon. Ta debata mi připadá umělá. Spíš by tedy měli říct: Nemám někoho rád, tak ho nepustím na start. Tím pádem vyhraje můj kandidát. Ale kdyby to bylo na mně, pustím na start všechny, ať vyhraje ten nejlepší. My jsme ve zmiňovaném prohlášení upozorňovali, že budeme-li tento tendr považovat za veřejnou zakázku, nesmíme se provinit proti trestnímu zákoníku, konkrétně proti paragrafu 256 o zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, potažmo paragrafu 257 o pletiše při veřejné zakázce. Jestli někdo nabádá ČEZ, aby kohosi ze soutěže vyloučil, nabádá ho k trestnému čin, přičemž sám za to nenese trestní zodpovědnost. Mám informaci, vy, pánové, asi taky, že Číňané už protestovali, pokud by měli být ze soutěže vyloučeni.

Pane Třešňáku, vy chcete ředitele ČEZ Beneše dostat do vězení?

Třešňák: Nikoli (smích). Ale ČEZ a vláda ve všech materiálech zmiňují, že se bude postupovat podle paragrafu 29 zákona o zadávání veřejných zakázek (ten stanovuje výjimky při zadávání tendrů, například kvůli bezpečnostním zájmům státu – pozn. red.). Armádní zakázky také neotvíráme společnostem z Ruské federace, například proto, že nás Ruská federace ve svých materiálech označuje za nepřátelskou zemi. Takže té trestněprávní roviny bych se skutečně nebál.

Hezoučký: Vždyť my obchodujeme s Čínou, obchodujeme s Ruskem. Odebíráme naftu, plyn. Že od nich nekupujeme zbraně, celkem chápu. Zbraňové systémy mají být kompatibilní v rámci NATO. Ale jaderná elektrárna není zbraň. Nechápu, jak může někdo v parlamentu vážně prohlásit, že kdyby nám elektrárnu stavělo Rusko, že tím přijdeme o svébytnost. Rusko není jenom Putin.

Třešňák: Riziko je vlivové. Prostě bezpečnostní komunita varuje před scénářem, kdy nějaká členská země NATO, případně EU, bude skrze takovýto velký projekt vydírána. Nebo co budeme dělat, když se Evropská unie shodne, že na Rusko uvalí společné sankce? Ale já se do téhle roviny nechci moc pouštět. Pokud je to tak, jak to prezentuje ministr Havlíček: Pozveme Rusy, abychom stlačili cenu, a pak je vyloučíme – tak mně to přijde vůči dodavateli z Ruska jako nefér jednání. A ještě by tu možná mohlo zaznít, že zatímco pro velkou část opozice je to nejzásadnější téma, vláda jednotná není. Podívejte se na kličkování ČSSD, na rozdílné názory mezi jejími ministry Hamáčkem a Petříčkem.

A necháme-li stranou geopolitiku – jak dobří jednotliví zájemci jsou, troufli byste si je porovnat?

Hezoučký: Já jsem si všech těch pět projektů prostudoval. Zejména z hlediska jaderné bezpečnosti. Pro Českou republiku je nejlepší ten ruský projekt. Já bych ho samozřejmě kombinoval s českým dodavatelským systémem, s českým konvenčním ostrovem, s českými pomocnými systémy. Nicméně Rusové tu předběhli dobu. Jejich projekt má čtyři bezpečnostní systémy, které nemá žádný jiný. Má systémy pasivního odvodu tepla. Systémy pasivního odvodu tepla jinak mají jen Číňani, kteří je od Rusů okopírovali. Nikdo další je nemá. Upřímně řečeno, když škrtnu Rusy a Číňany, škrtám tím to nejlepší, co je dnes v jaderné energetice na světovém trhu. Zůstanou mi tři uchazeči, z nichž dva budou nabízet projekty, které ještě ani nemají vyprojektované. To jsou Korejci a Francouzi. Ani jeden z nich dnes nemá blok 1200 MW, jaký je v zadání pro Dukovany. Korejci by v nabídce pro nás vycházeli z elektrárny, kterou nedávno dodali do Spojených arabských emirátů. Ta elektrárna má jednoduchý kontejnment (ochranná obálka reaktoru – pozn. red.), je to projekt elektrárny druhé generace. Mimochodem, Temelín spuštěný před dvaceti lety je taky druhá generace. Dnes se mluví o generacích 3 a 3 plus a o čtvrté generaci, byť ta je zatím v nedohlednu.

Pak tu máme EdF a Westinghouse.

Hezoučký: Francouzi mohou vycházet ze dvou svých projektů. První je reaktor typu Atmea, který má opět jednoduchý kontejnment. V podstatě druhá generace. Druhý jejich projekt, vyvinutý pro EPR, dvojitý kontejnment mít přidělaný může, ale tento EPR provozovaný Francouzi ve Finsku je na 1650 MW, takže by ho museli pro potřeby Dukovan přeprojektovat na 1200 MW. Což rozhodně není jednoduché, byl by to další prototyp. Zůstává nám Westinghouse. Ten se zatím v Evropě neuchytil, ačkoli asi budou mít zájem stavět v Polsku. Mám informace, že když se Westinghouse ucházel o stavbu ve Finsku, stanovili mu Finové určité bezpečnostní požadavky. Načež Westinghouse odpověděl, že kvůli Finsku nebude předělávat projekt. V Británii měli s Westinghousem podobný příběh. Ten důraz na geopolitickou bezpečnost nás může paradoxně dovést k tomu, že půjdeme na minimum dnešních požadavků na jadernou bezpečnost. A pak se klidně může stát, že postavíme elektrárnu, která za deset let už nebude vyhovovat novým bezpečnostním požadavkům, které se neustále vyvíjejí. A budeme muset dodatečně dodělávat věci, které mohly být součástí přímé dodávky.

Třešňák: Netroufám si to posuzovat do detailů. Předpokládám, že tým ČEZ se stovkou odborníků to posoudit dokáže. Jen bych poznamenal, že my jsme také dávali podnět, aby tendr nebyl omezován na reaktory do 1200 MW. Hlavní důvod pro to omezení, totiž překryv s provozem stávajících bloků, se už dnes jeví trošku lichý. Pro Piráty je ale možná ještě zásadnějším tématem samo financování. Cena peněz v tomto případě může ve finále udělat cenový rozdíl až dvě miliardy eur. Tím by se ještě zvýšil dopad na cenu elektřiny pro občany.

Pane náměstku, jsou Rusové skutečně technologicky nejlepší? Co tu řekl pan Hezoučký, je docela slovo do pranice.

Neděla: Je určitě pravda, že obě dvě naše funkční elektrárny jsou ruská technologie, takže v ČEZ je znají a umějí s nimi pracovat. Ruské technologie tu známe nejvíc. Nicméně za ministerstvo musím říct, že všech pět zájemců nám deklarovalo, že jsou schopni postavit dvanáctistovkový reaktor a splnit všechny naše požadavky.

Za jak dlouho bude podle vás nový blok Dukovan spuštěn?

Neděla: Podle našeho harmonogramu v roce 2036. Ale jestli to opravdu dopadne, o tom bych se dnes neodvážil spekulovat.