komentář

Řidič jako škodná naší doby

komentář
Řidič jako škodná naší doby

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Na přání pražského magistrátu se na severojižní magistrále, zhruba řečeno v úseku kolem hlavního nádraží, snížila rychlost. Řidiči místo sedmdesátky nově musejí jezdit padesátkou. Nejsou cedule, které by je na změnu upozorňovaly, ale prý jim to má dojít automaticky, když přece projíždějí městem. Policie už tam hbitě měří rychlost.

Pražský magistrát, nebo aspoň agilní náměstek primátora Petr Hlubuček, veřejně přemýšlí o zavedení mýtného za vjezd do města (Hlubuček, který také před prázdninami vnesl na své působiště módu vyhlašování klimatické nouze, kupodivu není od Pirátů, ale za STAN) ve výši desítek korun denně. Ale máme být v klidu, nebude to dřív než za tři až pět let.

Třetí utahování šroubu představuje zpráva tentokrát o vládním záměru šikanovat staré řidiče. Už v říjnu bude Rada vlády pro bezpečnost silničního provozu posuzovat návrh z ministerstva dopravy, který by drasticky zvýšil pokuty za jízdu bez dokladu o lékařské prohlídce z dnešních 10 až na 25 tisíc korun. Aby toho nebylo málo, pohrávají si na ministerstvu dopravy s úvahou „omezit řidičům vysokého věku rozsah silnic, po nichž by mohli jezdit“ (na Novinkách.cz vedoucí oddělení na ministerstvu Tomáš Neřold). Bylo by to asi něco na způsob příkazů, které se v Británii vydávají jednotlivým chuligánům: Nesmí se přiblížit do parku, nesmí chodit do čtvrti XY, kde bydlí jeho bývalá žena, kterou bil, apod.

Společným jmenovatelem zásahů proti řidičům je tu odklon od svobody, jejímž bylo od 20. století donedávna osobní auto tak působivým symbolem. Mnoho úředníků a politiků má případný dojem, že na řidiče, respektive na různé kategorie řidičů, si může víc dovolit. Mýtné by v Praze například neplatilo pro elektroauta. A to jako proč? Vzhledem k tomu, že e-vozy jsou a ještě dlouho budou drahé, je to po povinných výkupních cenách další ekoopatření, při němž se přerozděluje od chudých k bohatým. Zpomalení rychlosti stejně jako pruhy pro cyklisty-sebevrahy při sjezdu z Hlávkova mostu na Praze 7 nebo různé zužování vozové dráhy tamtéž zase připomíná strategii odkoukanou z některých západních měst, kde pokrokářští politici a jimi dosazení vývojáři v městských radách schválně zaváděli detaily, které měly řidičům znepříjemnit, roztrhat, zpomalit jízdu. Ve Vídni se k tomu dokonce přiznali.

Hlavní město České republiky nemá ani hotový dopravní okruh kolem města, zato má primátora, který když to vypadalo, že premiér od něho bude chtít pozemky na vládní čtvrť, výměnou nežádal dokončení okruhu, ale sociální byty. Nemá skoro žádná záchytná parkoviště na kraji města s navázanou městskou dopravou. Zato se po městě, po jeho historické dlažbě a úzkých chodnících, prohánějí elektrické koloběžky. Demokracie je dobrá v tom, že zatímco zahraniční provozovatel koloběžek (a předtím vozítek Segway) tu nemá volební právo, řidič auta téměř vždycky ano.

Další články autora Daniela Kaisera najdete zde

5. září 2019