pražská doprava

Rekonstruovat železniční most na Výtoni, nebo postavit nový? Určitě by měl být tříkolejný

pražská doprava
Rekonstruovat železniční most na Výtoni, nebo postavit nový? Určitě by měl být tříkolejný

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vedení Prahy přestavilo společně se SŽDC a IPR chystanou budoucnost železničního mostu na Výtoni, ten by měl být tříkolejný. Švýcarský profesor Eugen Brühwiler v příštích měsících posoudí, zda je možné stávající most zachránit, nebo zda se bude muset postavit nový. V případě nového mostu však IPR slibuje zachovat přibližnou podobu současného, ale převést ji do soudobého architektonického jazyka. Praha bohužel nepočítá s využitím historického nádraží Vyšehrad. Slibuje však, že by rekonstrukce neměla znamenat dopravní kolaps.

Pražský magistrát se shodl se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC) na tom, že železniční most mezi Výtoní a Smíchovem bude tříkolejný. „Nutnost tříkolejného spojení je jednoznačná, a myslím, že už o ní nikdo nepochybuje,“ uvedl Roman Koucký, vedoucí Kanceláře metropolitního plánu IPR, která představený návrh vypracovala.

Kvůli třem kolejím se nepracuje s variantou zachování současné podoby mostu. „Uvědomujeme si, jakým kulturním dědictvím je současný most. Proto prověřujeme dva způsoby: pokud most půjde zachránit, postavíme vedle další jednokolejný most – to prověří posudek švýcarského profesora Brühwilera, kterého jsem spolu se SŽDC pozval na konci února do Prahy. V případě nemožnosti záchrany mostu máme moderní alternativu s odkazem k původnímu mostu včetně řešení obou předmostí,“ řekl Adam Scheinherr, náměstek primátora pro oblast dopravy.

Co přesně se s mostem bude dít, zatím není jasné a závisí to na více faktorech. Jedním z nich je posudek, na kterém spolupracuje švýcarský profesor Eugen Brühwiler, který je odborníkem na nýtované konstrukce. Roli bude hrát také rozhodnutí ministerstva kultury, které řeší žádost SŽDC o stažení památkové ochrany mostu.

Pokud by se stavěl most nový, vycházel by svou podobou z původního. Přesnou kopií by ale nebyl. Stejně jako u současného mostu by novému vévodily ocelové oblouky. „Pro obyvatele Prahy jsou právě tyto tři oblouky neodmyslitelnou součástí vyšehradského panoramatu. Po prověření řady jiných konstrukčních řešení tým navrhl stávající, do jisté míry obligátní figuru mostu ikonizovat a převést ji do soudobého architektonického jazyka,“ píše IPR v tiskové zprávě. Lávka pro pěší by se nacházela uprostřed mostu mezi kolejemi. Důvodem je poloha nástupiště na chystané zastávce Výtoň.

Je zajímavé, že v minulosti přitom Pražanům podoba železničního mostu vadila. „V dnešní době železniční most převážně chválíme, ale v letech 1872 i 1902 se vedly poměrně vyostřené diskuse ohledně estetiky mostu. Panovala obava, že pokud bude most příliš blízko Vyšehradu, tak jej bude hyzdit,“ řekl již dříve architekt Petr Kučera pro Echo24.

Nádraží Vyšehrad není možné využít, vznikne proto zastávka Výtoň

Pro metropoli je podle zástupců vedení města zásadní také vybudování přestupního uzlu, který by měl vzniknout nad Výtoní a zajistil by návaznost na tramvajovou dopravu. Starší a nyní chátrající nádraží Vyšehrad podle Kouckého z dopravního pohledu polohou nevyhovuje, protože je důležité zajistit obslužnost na nábřeží spíš než na Albertově. Navíc město bývalé nádraží ani nevlastní a budova je v zatáčce, což je z dopravního hlediska komplikace. „Nádraží Vyšehrad není bohužel možné využít, protože je příliš vzdálené a principy odbavení cestujících neodpovídají současným požadavkům,“ píše IPR ve své tiskové zprávě. „Hlavní intenzita tramvajových linek je na Výtoni, asi dvojnásobná než na Albertově,“ řekl Scheinherr.

Nádraží Vyšehrad má nevyhovující polohu především kvůli komplikované historii železničního mostu. Ten byl totiž ve své době vystavěn v katastru města Vyšehrad a neměl tak ideální polohu. „Je potřeba si uvědomit, že v té době Praha končila říčkou Botič. Až do roku 1883 byl Vyšehrad samostatnou obcí. Železnice tak v podstatě Prahu minula. Trať nebyla úplně ideálně vedena. Most se nešťastně tyčil nad říčkou Botič, která tekla přímo pod ním. Svědčí to o tom, že šlo spíše o řešení nutné, než žádané. Když si člověk představí, že by se ten most postavil 50 až 100 metrů po proudu dál, tak by i ten oblouk, kterým železnice zatáčí do Nuselského údolí, měl menší poloměr, což by bylo vhodnější,“ uvedl Kučera pro Echo24.

Praha v souvislosti s opravou mostu jedná se SŽDC o koordinaci oprav například vinohradských tunelů, aby nedošlo ke kolapsu v dopravě. Všechny zainteresované strany by si zároveň přály, aby v momentě oprav byl již zprovozněn Dvorecký most, či tramvaje na Václavském náměstí, které by dopravě v Praze ulehčili. 

Most byl již jednou vyměněn v roce 1902. Stavaři tehdy zvládli most vyměnit takřka bez přerušení dopravy. „Šlo o naprostý majstrštyk. Naši předkové tehdy ten nový most sestavili na dřevěné konstrukci vedle tehdejšího mostu. Během dvoudenní výluky jej vyměnili. Ten starý most snesli a ten nový tam posunuli.  Akce tehdy budila velký zájem Pražanů, kteří dění sledovali z nábřeží. Dodnes úplně nechápu, jak to udělali, protože ten počet pilířů byl u původního mostu jiný. Historie se opakuje,“ vysvětlil Kučera.

Podle původního plánu chtěla SŽDC začít s pracemi na mostu v roce 2022. Podle náměstka SŽDC Mojmíra Nejezchleba je správa ochotná o změně svých plánů jednat, ale zároveň se chce vyhnout většímu zdržení. „Nechceme se vrátit úplně na začátek,“ uvedl.

Vojtěch Šeliga