Je to už téměř měsíc, kdy česká vláda rozhodla o darování 4 000 dělostřeleckých granátů pro ukrajinskou armádu. Tato munice se však dosud podle zjištění deníku Echo24 nachází v České republice a nebyla na Ukrajinu dopravena. České ministerstvo obrany sdělilo, že je připraveno granáty předat, kdy k tomu má dojít, je však stále nejasné.

Vláda rozhodla o daru 4 006 kusů dělostřeleckých granátů ráže 152 milimetrů v hodnotě 36,6 milionu korun 26. ledna. Proč se však téměř měsíc od rozhodnutí granáty vyčlenit stále ještě munice nachází v Česku, není jasné. Podle informací deníku Echo24 se zatím nepodařilo zajistit vhodnou přepravu této výzbroje.

Ministerstvo obrany uvedlo, že dar je připraven, stále však nebyl stanoven termín předání. „Armáda ČR je na základě schválení vládou a podpisu smlouvy o daru Ukrajině připravena munici ukrajinské straně předat. V tuto chvíli se čeká jen na upřesnění termínu předání,“ sdělila deníku Echo24 tisková mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová. Další podrobnosti a ani odhady, kdy by k předání mohlo dojít, ale neupřesnila.

Na dotaz ohledně možného termínu předání nereagovalo ani ukrajinské velvyslanectví v České republice. Není tak jasné, kdy by se munice mohla na východ Evropy přesunout.

Podobná situace nastala také s helmami, které se rozhodlo po kritice darovat Německo. To dříve odmítalo na Ukrajinu poslat zbraně a po tlaku některých států rozhodlo alespoň o daru 5 000 vojenských přileb. Jak ale v úterý informovalo německé ministerstvo zahraničí, tyto přilby se stále nacházejí v Německu. „Přilby jsou již několik dní připraveny k vyzvednutí. Čekáme na signál ukrajinské vlády, kam chtějí helmy doručit,“ uvedlo německé ministerstvo obrany. To sdělilo, že má již dohodu s jistou společností, která přilby na Ukrajinu dopraví. Pokud Kyjev o dodání požádá, bude transport do tří dnů vyřízen, dodalo ministerstvo.

Vojenskou pomoc začaly některé státy Ukrajině poskytovat poté, co se vůči ní začala stupňovat ruská agrese včetně dezinformační a kybernetické války. Podporu na Ukrajinu zasílají například Spojené státy, Velká Británie, Dánsko, Kanada či Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Rusko mezitím podniklo invazi na Ukrajinu do separatistických samozvaných republik, které dosud ovládali vzbouřenci. Autoritativní prezident Vladimir Putin rozhodl o vyslání vojáků na tato území, což označil za „mírovou misi“. Západ včetně Ukrajiny však tvrdí, že o mírovou misi nejde a upozorňují na to, že se Rusko připravuje na možnou další vojenskou agresi.