Němka Ursula von der Leyenová a Belgičan Charles Michel v čele oficiálně stanuli v čele dvou nejvýznamnějších orgánů Evropské unie. Von der Leyenová vystřídala ve vedení Evropské komise (EK) Jeana-Clauda Junckera, zatímco Michel se chopil role předsedy Evropské rady (ER) po Donaldu Tuskovi. Oba za své priority označují především boj s klimatickými změnami.

"Nemůže být lepší den pro začátek práce než dnešní výročí," prohlásila v neděli von der Leyenová, pro kterou byl první událostí ve funkci ceremoniál k desátému výročí lisabonské smlouvy. Tato reforma dřívější maastrichtské dohody poprvé zavedla termín Evropská unie a ustavila funkci předsedy ER nebo šéfa unijní diplomacie.

Smlouva podle nové předsedkyně EK posílila integraci EU a dala jí pevné základy. "Máme odpovědnost, abychom zanechali unii, která je silnější než ta, kterou jsme převzali," podotkla dnes von der Leyenová k začínajícímu pětiletému období ve funkci. Odpovědnost za budoucí podobu Evropy ale podle ní nemají pouze lídři, ale i občané.

Von der Leyenovou jako předsedkyni EK potvrdila v létě jen těsná většina europoslanců, kteří pak neschválili trojici navržených komisařů, čímž se nástup nové unijní exekutivy zdržel o měsíc. Šéfka komise i proto nabídla Evropskému parlamentu (EP) větší vliv než její předchůdci, například při navrhování unijních norem, které má v pravomoci komise.

Mezi hlavní témata německé političky bude vedle boje se změnami klimatu patřit i digitalizace či sociálně odpovědná ekonomika. Hodlá též zajistit bezvýhradné dodržování vlády práva v unijních zemích.

Von der Leyenová se stala první ženou v čele komise. Šéfce exekutivy se podařilo zvýšit počet žen proti dosavadnímu Junckerovu týmu o tři. Mezi 12 ženami je i česká místopředsedkyně Věra Jourová. Mužů má její komise 15, chybí komisař z Británie. Londýn odmítl svého zástupce dodat s odvoláním na blížící se parlamentní volby a chystaný odchod z EU. Evropská komise s ním kvůli tomu zahájila řízení kvůli porušení povinností.