KOMENTÁŘ ondřeje šmigola

Zemanovy hry

KOMENTÁŘ ondřeje šmigola
Zemanovy hry

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Z ruské vakcíny Sputnik se rychle stává zásadní mocenský nástroj Moskvy. Nejde ani tolik o její medicínské využití, ale spíš o způsob, kterým ji Kreml uplatňuje k rozvracení a získání vlivu v ostatních zemích. K podobnému účelu ho využívá i prezident Miloš Zeman.

Lékařsky je nejspíše Sputnik relativně úspěšná vakcína. Sice Evropská léková agentura (EMA) i český SÚKL trvají na tom, že je nejdříve potřeba podrobně prozkoumat dokumentaci, ale zatím průběžně zveřejněné výsledky ukazují, že se může rovnat západním vakcínám. Kdyby ruské sérum bylo jediné dostupné, jistě by stálo v rámci boje proti koronaviru o jeho bezprostředním nasazení uvažovat podle churchillovského „kdyby Hitler napadl peklo, alespoň bych se v Dolní sněmovně pochvalně zmínil o ďáblu“. Jenže toto není ten případ. Západ vynalezl minimálně již čtyři široce využívané vakcíny a několik dalších jich čeká na schválení. V březnu by měl počet dodaných dávek pomalu začít stoupat. V následujících měsících by Česká republika měla být vakcínami doslova zaplavena: v dubnu by měla počítat nejméně se 2,2 milionu vakcín, v květnu s více než 2,3 milionu a v červnu téměř se třemi miliony.

Mezitím Rusové ani nejsou schopni vyrobit dostatek dávek pro vlastní potřebu. Pravda, kapacitu se snaží navýšit prodáváním licencí a výrobou dávek v zahraničí. Jenže i v tomto případě nemůžeme očekávat, že se začnou z výrobních linek valit miliony Sputniků. Jak ukazuje případ AstraZeneky, otevírání nové továrny na vakcínu nutně provází porodní bolesti, což v jejím případě vedlo k ostrému sporu s EU. I Pfizeru a Moderně trvalo, než své procesy dostatečně optimalizovaly. Přestavba továrny Pfizeru na větší kapacitu je důvodem, proč dodávky od této firmy zpočátku vázly. Je tedy velmi pravděpodobné, že ve chvíli, kdy Sputnik bude konečně dostupný v dostatečném množství, již nebude potřeba. Je také otázkou, kolik lidí by si ho nechalo píchnout. Podle průzkumu společnosti Median západní vakcíny jasně nad Sputnikem vedou. Celkově 40 % Čechů preferuje vakcínu od Pfizeru, 27 % od AstraZeneky a 26 % od Moderny. Pouze 11 % by dalo přednost Sputniku. Celá debata o tom, jestli aplikovat Sputnik, je tak značně teoretická.

Síla Sputniku tak momentálně spočívá v jeho politické výbušnosti. Rusům se příslibem Sputniku již podařilo rozvrátit slovenskou vládu a rozklížit soudržnost EU. Přitom místo nekonečných debat o tom, jestli ruský výrobek přijmout, nebo ne, by stačilo Moskvě sdělit, ať zavolá, až toho bude mít na skladě dostatek.

Sputnik se však stal i součástí českého vnitropolitického boje. Prezident Miloš Zeman vyvolal bouři, když v rozhovoru pro Parlamentní listy prohlásil, že kvůli odmítání Sputniku a čínských vakcín by měl premiér Andrej Babiš odvolat ministra zdravotnictví Jana Blatného a šéfku SÚKL Irenu Storovou.

Okamžitě byl označen za ruského agenta, švába a vlastizrádce. Jistě, Zeman se svou náklonností k Rusku nijak netají, ale nemusíme ho ihned podezřívat z toho, že je řízen z Kremlu, abychom vysvětlili jeho chování. Důvody jsou vnitropolitické.

Dlouhodobým Zemanovým cílem je zavedení kvaziprezidentského systému, ve kterém bude předseda vlády odpovědný jemu. Za tímto účelem setrvale ohýbá tradice, zvyklosti, pravidla i ústavu. Zeman se tak snaží prosadit svou a momentálně je na Babiše naštvaný, neboť se mu to nedaří. Vláda stále neodvolala šéfa BIS Michala Koudelku, přestože Zeman se netají tím, že ho nesnáší.

Babiš také stále nenaplnil Zemanův oblíbený projekt, totiž přesun české ambasády v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. O tom, že protežování Sputniku není tolik o prosazování ruských zájmů, ale spíše o otevření nové fronty proti Babišovi, svědčí i Zemanova kritika ministra zahraničí Tomáše Petříčka. Ten sice se Sputnikem nemá příliš společného, ale Zeman ho nemá rád. Zeman se tak především snaží o podrobení si Babiše. Tím, že mu bude diktovat ministry, tu vznikne de facto Zemanova vláda.

Babiš je mimořádně slabý premiér. Vede menšinovou vládu, která se musí opírat o stále nejistější podporu komunistů. V průzkumech hnutí ANO šlapou na paty Piráti. V boji proti pandemii předvádí hlavně chaos. Pokud Babiš Zemanovi ustoupí, vyhodí Blatného a Storovou a nechá schválit Sputnik, nebude to ani tolik znak naší podřízenosti Moskvě, jako spíš důkaz Babišovy totální nemohoucnosti.

11. března 2021