Změny klimatu považují v Česku za závažný problém více než čtyři pětiny lidí ve věku od 15 do 20 let. Dvě třetiny mladých pokládají za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na postup jiných zemí. Vyplývá to z dnes zveřejněných výsledků průzkumu, který připravila katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.

Řešení klimatických změn považuje za extrémně nebo vysoce naléhavé téměř 46 procent mladých ve věku 15 až 20 let. Pro další třetinu má tento problém střední naléhavost.

O tom, že se globální změna klimatu projevuje již v současnosti, je přesvědčeno 83,6 procenta respondentů. Podle dalších téměř deseti procent se změna projeví v budoucnu. Zhruba sedm z deseti dotázaných uvedlo, že hlavní příčinou změn je lidstvo a jeho činnost.

Nějaký projev změn klimatu kolem sebe pozorovalo sedm z deseti mladých lidí. Nejčastěji zmiňovali vlny veder, sucho nebo naopak přívalové deště a povodně.

Obavy ze změn klimatu v průzkumu projevily tři čtvrtiny mladých. Výrazně víc je trápilo, jak změna uškodí budoucím generacím, než jim samotným. Podle dvou třetin dotázaných budou děti, které se rodí v těchto letech, žít v horším světě, než je ten současný.

"Mladí lidé prožívají tváří v tvář změně klimatu silněji než starší generace pocity bezmoci, strachu nebo smutku,” uvedl vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl. Tyto pocity podle jeho zjištění extrémně prožívá zhruba každý desátý mladý člověk.

Mladí ve věku 15 až 20 let podle Krajhanzla ve srovnání se staršími lidmi podporují různé klimatické protesty a sami se častěji občansky angažují. "Na druhou stranu se méně zapojují do ochrany klimatu ve svých domácnostech a méně než ostatní se považují za ochránce přírody a ekology,“ dodal Krajhanzl.

Přestože se příslušníci nejmladší generace sami tolik neztotožňují s rolí ochránců přírody, považují za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na jiné země. Je o tom více či méně přesvědčeno zhruba sedm z deseti dotázaných. Opačný názor zastávalo devět procent respondentů průzkumu.

Průzkum se konal od prosince loňského roku do letošního února. Na otázky odpovídalo 218 respondentů ve věku 15 až 20 let.