Lidé z firem zahltili kapacity testování. Termíny jsou volné až za několik dní
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
V době, kdy se čekají rekordní počty nakažených, nastává v zemi další problém s kapacitou antigenního testování. Některé firmy totiž řeší povinnost testovat zaměstnance tím, že je posílají na odběrová místa, jak jim vláda ostatně doporučila. Na řadě z nich se tak lze nyní objednat až za několik dní, v některých případech například až za dva týdny.
Situace v zemi se nadále zhoršuje a podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) očekávají odborníci ve středu až 20 tisíc nově pozitivně testovaných. Kromě pomalým tempem běžícího očkování tak nyní vláda vsází především na využívání antigenních testů. To se však v době vysokých nárůstů pozitivních komplikuje také a to jak firmám, tak občanům. „Řešili jsme situaci, že v důsledku povinného testování ve firmách se část poptávky přelila do současných antigenních kapacit a prodloužily se lhůty,“ řekl Hamáček.
Jak se dá stále dočíst v průvodci ministerstva průmyslu, firmy mají pokud možno využívat místo samotestování současnou síť antigenních center, „v níž je vyšetření plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění“. Ministr vnitra Jan Hamáček však nyní mluví o tom, že nařízení o povinném testování ve firmách má naopak mířit primárně na samotestování. Ministerstvo průmyslu by podle Hamáčka mělo vést kvůli záležitosti dialog s firmami. „Aby se jim snažilo vysvětlit, že to nařízení je myšleno primárně pro samotestování a není řešením tu odpovědnost hodit na stát a současné kapacity,“ uvedl Hamáček.
Start povinného testování ve firmách tak vedl k zahlcení některých současných odběrových center. Při pohledu do rezervačního systému ministerstva zdravotnictví je zřejmé, že v některých krajích kapacity pro antigenní testování veřejnosti prakticky vymizely. Například v Jihočeském kraji eviduje ke středě systém na příští tři dny už jen kolem 150 volných míst, v nemocnicích v Písku, Českých Budějovicích či Jindřichově Hradci jsou pak nejbližší volné termíny až za týden, v dalších zařízeních například až za více než deset dní. Zvýšený zájem okamžitě po ohlášení povinného testování zaměstnanců zaznamenaly i nemocnice v Olomouckém kraji, například šumperská nemocnice tak nabízí volné termíny až od úterý příštího týdne.
Podobně v Pardubickém kraji jsou veřejná testovací místa téměř zaplněná a činí to problém i samotným firmám. Některé tak nezvládají začít s testováním ani nestíhají sehnat dostatek testů. Nestíhají ani mobilní týmy soukromých laboratoří. „To, co je teď problém, je to, že máme omezené kapacity, přestože jsme mobilní tým rozšiřovali. Poptávka je enormní a naprosto převyšuje to, co můžeme realizovat,“ řekla Petra Korchová, ředitelka laboratoře Medila Pardubice. V Pardubicích jsou volné termíny pro veřejnost až příští týden, zájem podle Korchové neklesá.
K situaci se kriticky vyjádřil například liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj), který řekl, že kapacity testovacích míst kraj navyšovat nebude. „Považuji doporučení vlády, aby se zaměstnanci z velkých firem obrátili na antigenní testovací místa, za špatný vtip,“ řekl Půta. Drtivá většina odběrových míst v kraji souvisí podle něj s nemocnicemi. „A my po těch nemocnicích v téhle chvíli chceme, aby zajistily PCR testování, chceme po nich, aby zařídily vakcinaci, chceme po nich, aby se věnovaly velkému náporu pacientů,“ dodal Půta. Podle ministra vnitra Hamáčka může být tlak na testovací místa jen dočasný do doby, než si firmy udělají zásoby testů.
K využívání kapacit odběrových center mohou firmy motivovat i delší dodací lhůty u samotestů či vyšší ceny testů na trhu, než vláda plánuje kompenzovat. Obavy firem z nákladů či nedostatku testů ukázal úterní průzkum Hospodářské komory. „Vzhledem k tomu, že vláda původně předpokládala průměrnou cenu testů 60 korun, ale ceny na trhu jsou vyšší, měla by přehodnotit výši kompenzace za test. Zvýšit tedy tento příspěvek na 100 korun a v závislosti na vývoji na trhu jej průběžně upravovat,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Na samotesty stát prostřednictvím úlev ze zdravotního pojištění přispívá 60 korun na test, maximálně čtyřikrát za měsíc.
Komora také upozornila, že dodavatele testů v posledních dvou dnech zahltilo množství malých objednávek podniků do 50 zaměstnanců, které se rozhodly na doporučení vlády testovat dobrovolně. Tyto malé objednávky jsou ale náročnější na vyřízení, mohou se kvůli nim prodlužovat čekací lhůty na testy pro samotestování zaměstnanců ve větších firmách, kterým stát testování ukládá jako povinnost. Úzkým hrdlem může být i seznam testů povolených ministerstvem zdravotnictví. Dodací lhůty může prodlužovat i proclení dováženého zboží, někteří dodavatelé totiž hlásí, že jejich testy jsou zadržovány celníky.
Firmy nad 250 zaměstnanců musely začít s testováním pracovníků ve středu, zaměstnanci mají povinnost se mu podrobit. Testy musejí mít velké podniky u všech pracovníků hotové do 12. března. Společnosti s 50 až 249 zaměstnanci budou muset s testováním začít v pátek a dokončit ho nejpozději 15. března. Firmám i zaměstnancům v případě porušení budou hrozit finanční sankce. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) se budou postihy řídit pandemickým zákonem. Firmě tak bude moci být i opakovaně udělena pokuta až 500 000 korun, zaměstnanci až 50 000 korun.