Přijetí německého poslance z Alternativy pro Německo (AfD) Petra Bystroně prezidentem Milošem Zemanem je proti českým národním zájmům. V České televizi se na tom v neděli shodli předseda komunistů Vojtěch Filip a předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Vadí jim, že AfD zpochybňuje tzv. Benešovy dekrety.

Zeman přijal českého rodáka Bystroně společně s bývalým poradcem amerického prezidenta Donalda Trumpa a příznivcem krajní pravice Stevem Bannonem přesně týdnem, 23. září. Při nedávné návštěvě Německa Zeman AfD za názory na Benešovy dekrety zkritizoval, jsou podle něj proti zájmům ČR.

Filip přijetí zástupce AfD na zámku v Lánech nepochopil. "Kde se ocitl (Zeman) v tuto chvíli, když přijal pana Bystroně, to mi není jasné. To je věc, která je zásadně proti českým národním zájmům," řekl Filip. Zkritizoval zároveň bývalého českého prezidenta Václava Klause, který AfD několikrát podpořil. Zdůraznil, že AfD nechce respektovat mezinárodní smlouvy, kterými jsou ČR a Německo vázány, a nechápe proto, jak s nimi český politik může spolupracovat.

I Stanjura se domnívá, že není v národních zájmech České republiky, aby český politik přijímal zástupce AfD. Podle předsedy poslaneckého klubu Pirátů Jakuba Michálka se o otázce Benešových dekretů a AfD mluví víc, než by si zasloužila. "Měli bychom to brát tak, že nikdo z nás revizi Benešových dekretů nechce," poznamenal.

Bannon zastával funkci Trumpova strategického poradce. Byl ale odvolán loni, když byl Trump kritizován za reakci na násilnosti vyprovokované bělošskými rasisty. Nyní se Bannon pokouší sjednotit evropská populistická hnutí, vzniknout by za jeho pomoci mohla aliance sjednocující tyto strany. Stanjura se domnívá, že pokud taková aliance vznikne, neuspěje. Nemyslí si, že by v této souvislosti ještě před květnovými volbami do Evropského parlamentu opustil některý poslanec Občanskou demokratickou stranu. Spekuluje se o osobě poslance Václava Klause mladšího.

Státní rozpočet? „Naše podmínky splnili, doporučím schválení“

Filip v pořadu také uvedl, že doporučí stranickému výkonnému výboru, aby KSČM při hlasování ve Sněmovně podpořila státní rozpočet na rok 2019. Důvodem je to, že rozpočet počítá se splněním čtyř ze sedmi podmínek, které si komunisté kladli pro podporu menšinové vlády premiéra Andreje Babiše (ANO). Splněnými podmínkami podle něj je zvýšení minimální mzdy a růst mezd, valorizace důchodů, vykoupení akcií vodárenských společností a ochrana přírodního bohatství, tedy vznik sekce přírodního bohatství a energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu.

Politické rozhodnutí KSČM, zda rozpočet podpoří, podle Filipa zatím nepadlo. Výkonnému výboru a poslaneckému klubu KSČM ale chce doporučit, aby podporu rozpočtu na příští rok vyslovila.

Státní rozpočet počítá se schodkem 40 miliard korun, což je o deset miliard méně, než původně plánovalo ministerstvo financí. Pro letošní rok je schválený schodek 50 miliard, loni byl 60 miliard, ale ve skutečnosti skončil rozpočet zhruba šestimiliardovým schodkem.

Prioritami rozpočtu jsou podle vlády investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě. Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,505 bilionu korun a příjmy 1,465 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2020 a 2021.

Rozpočet, který musí podle zákona vláda do Sněmovny předložit do 30. září, už mají poslanci k dispozici. Návrh harmonogramu schvalování rozpočtu by měla Sněmovna schvalovat příští týden. Nejprve se nad rozpočtem sejde rozpočtový výbor, měl by zasednout 10. října. Poslancům připraví doporučení pro první čtení, které by se mělo odehrát na řádné schůzi Sněmovny koncem října.