Nucený home office nařízený kvůli pandemii koronaviru se stává pro řadu pracovníků běžným standardem. A to takovým, že se lidé zpět do svých pracovišť přestávají vracet. Zaměstnavatelé své pracovníky v řadě případů přestávají přemlouvat k návratu a nabízejí jim hybridní režim. Pro firmy to ale znamená zátěž, kdy musí upravovat své smlouvy na pronájem pracovní plochy nebo se musí zbavit přebytečného pracovního materiálu.

Příchod koronavirové nákazy změnil podstatnou část odvětví. Prakticky ihned, kde se dala nařídit práce z domova během tvrdých lockdownů, začali zaměstnanci pracovat z bezpečí svého domova. To se ale neobešlo bez problémů, jako náročnost na rychlé připojení k internetu či ztížené pracovní podmínky z důvodu více členů rodiny v domácnosti.

Situace na pracovištích se však nevrátila k normálu ani s postupující vakcinací a odezněním největších vln nákazy. Pracovníci se totiž zpět ke svým zaměstnavatelům masově nevrací. Dokládá to průzkum asociace ABSL a poradenské společnosti Colliers. Z výsledku vyplývá, že se do kanceláří vrací zpět 15 procent zaměstnanců z oboru zákaznických, podnikových a IT služeb. Vzorek firem zastupuje na 120 tisíc kancelářských pracovníků.

Většina firem navíc netlačí své zaměstnance zpět do kanceláří. Celkem 60 procent firem je přesvědčeno, že nelze své pracovníky nutit a každý se tak má rozhodnout, kde budou pracovat. „Například společnost SAP se na základě zpětné vazby svých lidí i pozitivních zkušeností s kvalitou výkonu práce na dálku rozhodla zavést flexibilní pracovní podmínky a umožnit zaměstnancům volit místo a čas práce dle jejich individuálních potřeb. Více než 80 procent pracovníků v jejich průzkumu uvedlo, že by do budoucna chtělo kombinovat práci z domova s prací z kanceláře, nejčastěji šlo o ženy a čerstvé absolventy,“ uvádí průzkum.

Hybridní pracovní režim pak podporuje stále více firem. Jedny z největších společností působící na českém trhu, které začaly tento způsob práce nabízet, jsou například společnosti Allianz nebo Vodafone.

Na home office se však ukazují i negativní stránky. Podle průzkumu personální agentury Grafton Recruitment se ukazuje vyšší míra stresu mezi zaměstnanci pracujících z domova. Stres v práci totiž zažívá až 86 procent zaměstnanců až 40 procent respondentů uvedlo, že stres navíc zažívají i z nárůstu v osobním životě. „Jde zejména o pracovníky, kteří se s vypuknutím pandemie přesunuli na home office a do on-line prostředí. Chybí jim přímá sociální interakce a často bojují se smazáváním hranic mezi pracovním a osobním životem. Pracují ve ztížených podmínkách, vedle práce často řeší péči o děti, a proto se v mnoha případech cítí i více vytížení,“ řekl ředitel Grafton Recruitment a GI Group Martin Malo.

Zároveň si pracovníci stěžují na větší vytížení a větší množství práce. Nejvíce tento trend dopadl na zaměstnance z oboru podnikových služeb.

Nechuť vracet se zpět do kanceláří však komplikuje život firmám. Ty nyní musí upravovat své smlouvy například kvůli menším kancelářským prostorám. O změně totiž z průzkumu ABSL uvažuje na dvě třetiny podnikových center, IT a zákaznických služeb. Asi 70 procent firem z těchto oborů pak nyní řeší úpravu nájemních smluv kvůli optimalizaci plochy. Společnosti také investují do digitálních obrazovek, aplikací umožňující rezervovat si místo nebo do nástrojů videokonferencí.

„Z klasických kanceláří, kde měl každý svůj dedikovaný stůl, se budují kanceláře zaměřené na prostory, v nichž se mohou potkávat lidé a spolupracovat. Všechny vybavené obřími obrazovkami, aby se ke schůzkám mohli připojit i další kolegové, kteří jsou právě ve své domácí kanceláři,“ řekl k průzkumu ředitel ABSL Jonathan Appleton.