Jako o nejrozsáhlejším úderu od prvních dní války se hovoří o pondělních raketových útocích, které Rusko podniklo po celé šířce ukrajinského území, od Lvova po Slavjansk. Podle ukrajinského velení vypálilo na Kyjev a další velká ukrajinská města 83 střel, 43 z nich měla zničit protivzdušná obrana.

K útoku, který byl veden raketami s plochou dráhou letu i drony, došlo v době, kdy se Ukrajina čeká na dodávku osmi baterií moderních americko-norských systémů protivzdušné obrany NASAMS se středním až dlouhým doletem. Obdržet by je měla do poloviny listopadu. Už v řádu dnů pak slíbila německá vláda dodat k „ochraně civilistů“ první ze čtyř dlouho slibovaných systémů IRIS-T SLM, ty dokáží sestřelit ruské rakety na vzdálenost až 40 kilometrů a 20 kilometrů vysoko. Ukrajinští vojáci museli ale nejdřív postupně projít časově náročným školením.

Právě protiletecké systémy patří k tomu, co ukrajinské velitelství od západních států už řadu měsíců požaduje. Vojenský analytik Lukáš Visingr pro deník Echo24 řekl, že se nabízí možnost dodat Ukrajincům v budoucnu i americký taktický mobilní raketový systém Patriot využívající střely s doletem až 160 kilometrů. Pokud ovšem sedí čísla, která prezentuje ukrajinské ministerstvo obrany, tak je zhruba 50% úspěšnost z pondělka na ukrajinský deštník pocházející z dob sovětského svazu úctyhodný výkon.

„Ukrajinská protivzdušná obrana je tvořena především raketovými systémy bývalé sovětské armády, tj. technikou ze 70. a 80. let minulého století,“ říká Dušan Rovenský, bývalý voják a redaktor armádně-technického magazínu ATM. „Pravděpodobně nejefektivněji mohou ruské balistické rakety a střely s plochou dráhou letu ničit komplety S-300, 9K37 Buk a 9K330 Tor.“

Otázkou podle Rovenského ale je, kolik ze systémů Ukrajincům ještě zbývá, protože část byla za více než půl roku válčení zničena, a také, kolik jim zbývá munice. Především naváděná, tzv. chytrá munice je to, co chybí ve skladech i Rusům, proto je pondělní útok, který musel ruskou armádu stát obrovské množství prostředků, tolik neobvyklý.

Není jasné, kolik civilních objektů si vybrala ruská armáda skutečně za svůj cíl kvůli vyvolání paniky, a kolik zasáhla omylem vlivem nepřesnosti vlastních raket. Podle Rovenského může jít o kombinaci obojího.

Bombardování civilních cílů se nevyplácí

Upozorňuje nicméně na historické příklady, kdy se ostřelování civilních objektů ukázalo jako kontraproduktivní. „K masivním leteckým či raketovým útokům docházelo např. za druhé světové války – například ostřelování Velké Británie německými zbraněmi V-1 a V-2 nebo kobercové bombardování Německa americkými a britskými bombardéry. Ani v jednom z těchto uvedených případů se totiž nepodařilo zlomit vůli protivníka pokračovat ve válce.“

Střely cílily na kritickou infrastrukturu jako jsou teplárny, teplovody nebo elektrické rozvodny, zasáhly ale i centrum Kyjeva, Lvova nebo Dnipra. Při ostřelování přišlo o život 14 lidí. Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že jde o odvetu za poškození Kerčského mostu vedoucího na Krym s tím, že za sabotáží na mostě mají stát ukrajinské tajné služby. Tuto zprávu přinesl i deník The New York Times.