Pandemie koronaviru zasáhla už většinu zemí světa. Všechny balancují na hraně. Toho, jestli jako prevenci šíření nákazy omezit pohyb všech svých obyvatel, tím ochromit život v zemi a fakticky vypnout ekonomiku. Nebo naopak nechat epidemii volný průběh, chránit izolací a testováním jen ty nejzranitelnější. Seniory, chronicky nemocné lidi, lékaře a zdravotní sestry. Ostatní nechat volně pracovat a nakupovat s tím, že nemocí s lehčím průběhem projdou, společnost se tak virem SARS-CoV-2 promoří a získá „stádní imunitu“.

V prvním modelu vypnutých zemí, všeobecné izolace a omezení pohybu jede většina Západu. Téměř celá Evropa, řada států Spojených států amerických včetně New Yorku a Kalifornie nebo Izrael, kde se lidé nemohou s výjimkou cesty do práce vzdálit víc než sto metrů od svého domu. U druhého modelu setrvává ve chvíli, kdy v pondělí 30. března odcházelo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny, v čisté formě už jen Švédsko. Je to jediná země Západu, kde jsou otevřené školy, obchody a restaurace. Oba modely mají svá rizika. U živelného budování stádní imunity to může být hodně obětí na životech. U izolovaných vypnutých zemí tvrdá ekonomická recese. Spojené státy nebo Velká Británie očekávají nejhorší pád ekonomiky od druhé světové války. V kontinentální Evropě se srovnává hůř. I tady to ale budou nejhlubší propady za dlouhé desítky let. Takové náhlé jednorázové zastavení života Západ nezažil. Pro politiky, kteří rozhodují, je to těžká volba.

Korejská cesta

Pak jsou země, které tu volbu nedělaly. Rozhodly se, že zvládnou obojí. Ochrání před nákazou co nejvíc lidí a přitom udrží ekonomiku v chodu. Podmínkou k tomu modelu je masivní testování, které bude schopné rozdělit společnost na zdravé a nakažené. Ti první budou chodit do práce, škol. Budou nakupovat, vyrážet do hospod a barů a tím udržovat ekonomiku v chodu. Ti, u nichž se testováním prokáže nákaza, budou naopak izolováni do tvrdých a přísně hlídaných karantén. Stejně jako ti, s nimiž se v posledních dnech potkali a mohli je nakazit.

Tento model, zbavující nepříjemné volby mezi dvěma zly, si žádá velmi efektivní stát, schopný zajistit hromadné testování a důslednou kontrolu lidí v karanténách. Přednosti jsou zřejmé. Velmi málo obětí, fungující ekonomika a poměrně rychlé zvládnutí epidemie. Nejlépe se to zatím podařilo v Jižní Koreji. Padesátimilionová země už měla ve chvíli, kdy odcházelo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny, provedeno bezmála 400 tisíc testů. Podobný scénář zvolilo Německo, které mělo vzhledem k počtu nakažených málo obětí a na kontě už skoro 600 tisíc testů.

Šéf krizového štábu Roman Prymula oznámil, že právě Koreou se chceme inspirovat a rozjet takzvanou inteligentní karanténu. Ta by podobně jako v Koreji měla rozdělit společnost na zdravé a nakažené. Ty první pustit z generální izolace, v níž už druhý týden visí celá země, do práce a obchodů. Ty druhé tvrdě a přísně izolovat. Testovat se inteligentní karanténa začíná právě v pondělí 30. března, kdy vzniká tento text, na jižní Moravě. S korejskou cestou začínáme s téměř měsíčním zpožděním od chvíle, kdy se u nás objevily první případy. Tehdy jsme na to nebyli připraveni. Nedokázali jsme se adaptovat tak rychle jako v Soulu. Od té doby jsme v testování dost přidali. Ke korejským a německým standardům máme stále daleko, avšak na rozdíl od jiných zemí Evropy, které na hromadné testy rezignovaly, se aspoň pokoušíme přiblížit se k nim. Inteligentní karanténa je prvním světlem na konci tunelu a exitem z dusivé všeobecné izolace, která vypnula ekonomiku. Má svá obrovská rizika. Především proto, že poprvé v historii Česka počítá se sledováním pohybu lidí přes mobilní telefony a platební karty. I přes ta rizika to ale vypadá jako zatím jediná rozumná cesta z pasti. Roman Prymula k ní dospěl poté, co přiznal, že si s překvapením uvědomil, že ekonomika skutečně stojí. „Nepočítali jsem s tím, že se zastaví i automobilky,“ prohlásil náměstek ministra zdravotnictví a šéf krizového štábu.

Elektronická stopa

Jak to bude vypadat v praxi? „Chceme ta opatření uvolnit, ale to můžeme udělat jen v jediném případě, že tady budeme mít model, kdy jsme schopni zachytit pozitivní případy v populaci dostatečně rychle. K tomu má sloužit již zmiňovaná rychlá karanténa. Pozitivní člověk, který byl diagnostikován, dá informovaný souhlas a na základě informovaného souhlasu bude zjištěna mapa jeho pohybu. To znamená ne nějaká telefonní čísla, ale to, kudy procházel, a pak bude v rozhovoru s ním zjištěno, s kým se tam potkal,“ vysvětluje Prymula. Stát se chce v inteligentní karanténě ve velkém a naplno vrátit k trasování. Vypracovávání map všech kontaktů s lidmi, které měl nakažený v posledních dnech. O to se hygienici snažili u prvních odhalených případů. Když ale pak nakažených rychle přibývalo, už toho nebyli schopni. Dnes mnoho z těch stovek infikovaných neví, kde a od koho se nakazili. K trasování se teď chce vrátit přes informační technologie. Pomoci s tím má spolek českých IT firem včetně třeba Seznamu, vystupující pod jménem COVID19CZ. Ten vytvořil Covid Active Response Center, kde by se měla potkávat anonymizovaná data o nakažených.

Když u někoho test odhalí koronavirus, hygienici se ho vyptávají na kontakty z posledních dní. Infikovaný má povinnosti jim je dát. Šíření nakažlivé choroby, jakou je koronavirus, je trestným činem se sazbou až dvanáct let vězení. Infikovaný člověk ale nemá povinnosti dát hygienikům souhlas, aby jeho pohyb mapovali pomocí jeho telefonu a platební karty. To může odmítnout. Pak se kontakty vyhledávají tak jako dosud. Jen s pamětí, tužkou a papírem. Pokud ale souhlas s dohledáním kontaktů přes telefon a kartu dá, operátoři a banky jsou schopni zjistit, kde se pohyboval a nakupoval. Pak budou zjištěni ti, kdo se v ten moment objevili v jeho blízkosti. Těm bude následně zaslána zpráva, že se vyskytli poblíž nakaženého. Budou vyzváni, aby se dostavili na test.„Tito lidé budou následně osloveni, bude jim nařízena krátkodobá karanténa, budou označeni za tzv. žluté osoby a do několika hodin přijede odběrový tým. Odběrové týmy budou asi pětinásobně posíleny,“ oznamuje Prymula.

Sledování pohybu mobilního telefonu se souhlasem dotyčného není novinka. Používají ho například banky při žádostech o úvěr. Podle toho, kde se dotyčný pohybuje, umějí vyhodnotit, jak spolehlivý bude klient. Výrazně problematičtější je lokalizace telefonu nebo karty bez poučeného souhlasu jejich majitele. Nebo bez souhlasu soudu, jak se to děje třeba v trestním stíhání. Nakažený sice souhlas podepíše, ale nepodepsali ho ti, kdo budou lokalizováni, že se vedle něho třeba objevili na ulici nebo v obchodě. Těm přijde SMS upozorňující na člověka pozitivně testovaného na koronavirus v jejich okolí. Jejich telefon bude lokalizován a jejich poloha zjištěna bez jejich souhlasu.

To už se dělo v Česku na začátku epidemie. Stát tehdy uvalil karanténu na všechny, kdo se vraceli z Itálie. Podle telefonů měl zjištěno, kolik těch lidí bylo. Operátoři podle lokace mobilu v Itálii v kritických dnech rozesílali klientům SMS vyzývající ke karanténě. Ajťáci ze spolku COVID19CZ, který s vládou spolupracuje na chytré karanténě, zjistili, že karty 46 procent navrátilců z Itálie, kteří měli být povinně v izolaci a nesměli vůbec nikam vycházet, byly použity v obchodech nebo restauracích mimo jejich bydliště. To znamená, že s nimi někdo platil jinde než oni u svého počítače nebo na telefonu na e-shopech z domova. Tehdy karantény nikdo přísně nekontroloval. Teď budou vymáhány velmi tvrdě. Policii by měla v kontrole pomoci i armáda.

Zelení, žlutí a červení Češi

Po trasování všech kontaktů nakaženého, zjištěných přes telefony a kartu, přichází jejich testování. „Tam, kde se zjistí, že jsou negativní, tak se stávají osobami tzv. zelenými, mohou jít zpět do procesu. Pokud bude tato osoba pozitivní, stává se červenou osobou, jde do karantény, je případně léčena, pokud to bude nutné, a celý systém se takto opakuje,“ vysvětluje na webu vlády Prymula.

Postupně by se tak podle barev měli rozdělit všichni Češi. Zelení, tedy s negativním testem a také ti, vedle nichž se žádný pozitivní člověk vůbec neobjevil, takže testováni vůbec nebyli, se mohou volně pohybovat. Chodí do práce, obchodů, restaurací. Udržují ekonomiku v chodu. Žlutí doma v karanténě čekají na výsledky testů. Do té doby, než jsou negativní, pro ně platí stejný režim jako pro červené, infikované. To znamená izolace, zákaz vycházení z bytu. Stejně přísně se budou kontrolovat. Červení jsou infikovaní lidé, nucení zůstat v domácí izolaci. Zatím nevyjasněno zůstává, jestli po poučeném souhlasu s lokalizováním telefonu na trasování kontaktů budou telefon a platební karta infikovaného zároveň využívány k jeho sledování, jak dodržuje karanténu. Nakažený už by se ale opuštěním bytu přímo mohl dopouštět trestného činu šíření koronaviru, za který, jak řečeno výše, hrozí až dvanáct let vězení.

Jižní Korea je demokracie, není to žádný autoritativní stát jako Čína. Nakaženým, kteří byli v domácí karanténě, tam ale byly do telefonů povinně instalovány aplikace sledující jejich polohu. Ani inteligentní karanténa není bez rizika. Otevírá Pandořinu skříňku, stát dostane právo sledovat přes technologie své občany. Je to značný zásah do soukromí a může být zneužit. Vytváří navíc nepříjemnou podobnost se sociálními kredity, které přes sledování tváří skenery všude v ulicích kontroluje u svých obyvatel Čína. U reakce na pandemii ale nejsou bezproblémové cesty. Jsou jen ty nejméně špatné, s nejméně následky. Inteligentní karanténa ve stylu Jižní Koreje zatím vypadá jako nejméně špatná volba. Vláda zatím počítá s tím, že by ji spustila a život v zemi uvolnila po Velikonocích.