USA a Evropa mají zásadně jiné priority, ukázala Mnichovská konference
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Zásadní názorové rozdíly mezi Spojenými státy a Německem, potažmo celou Evropskou unii, na otázky jako je přístup k Íránu, fungování Severoatlantické aliance nebo vzájemné obchodní vztahy se v sobotu ukázaly na mnichovské bezpečnostní konferenci. Americký viceprezident Mike Pence dal totiž ve svém projevu v těchto oblastech najevo zcela jiné priority než německá kancléřka Angela Merkelová.
Snad nikde to nebylo patrnější, než v případě mezinárodní dohody o íránském jaderném programu. Zatímco Pence prohlásil, že přišel čas, aby evropští spojenci USA tuto dohodu vypověděli a přestali podkopávat americké sankce vůči Íránu, Merkelová se ptala, k čemu by v bezpečnostní oblasti vypovězení dohody, kterou se Evropa snaží zachránit, vedlo.
Odlišnosti v přístupu se dostaly na povrh také v otázkách spojených s vedením NATO. Pence hovořil o vůdčí roli Spojených států a kvalitách prezidenta Donalda Trumpa, zatímco Merkelová se vyslovila pro multilateralismus a společné rozhodování v klíčových otázkách. Americký viceprezident sice pochválil některé země NATO za zvyšování obranných rozpočtů v posledních letech, dalším ale připomněl, že v tomto ohledu musí dělat více. Šéfka německé vlády zase poznamenala, že zvyšování rozpočtu na obranu není jediné, co přispívá k bezpečnosti. Podobnou roli podle ní hraje i rozvojová pomoc.
Ke vzájemném obchodu se sice Pence nevyjádřil, Merkelová ale pobouřeně reagovala na možnost, že by Spojené státy označily v Evropě vyráběná auta za bezpečnostní riziko, aby na ně mohly uvalit vysoká cla. Tato možnost ji „děsí“.
Americký viceprezident, který varoval spojence před nákupem zbraní na Východě, se s německou kancléřkou zásadně neshodl ani v pohledu na plynovod Nord Stream 2. Ocenil evropské země, které se tvrdě staví proti tomuto projektu, jenž podle něj příliš zvýší závislost na Rusku. Naopak Merkelová plynovod, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltského moře, obhajovala. V evropském zájmu podle ní není přerušit s Ruskem veškeré vztahy a učinit ho závislé jen na Číně.
Podobný názor jako Spojené státy v sobotu Merkelová naopak vyjádřila na vypovězení smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF), které je podle ní kvůli porušování dohody ze strany Ruska pochopitelné, i když ho považuje za špatnou zprávu pro Evropu.
Mnichovské bezpečnostní konference se účastni kolem 35 hlav států a šéfů vlád a na 80 ministrů zahraničí a obrany. Česko zastupuje šéf diplomacie Tomáš Petříček.
Mnichovská konference
Mnichovskou bezpečnostní konferenci zahájili v pátek svými projevy mimo jiné německá ministryně obrany Ursula Von Der Leyenová či Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Německá ministryně hovořila o uzší spolupráci mezi EU a Německem a také potvrdila záměr Německa zvýšit výdaje země na bezpečnost v hodnotě 2 procent HDP, ovšem nesdělila do kdy tak chce učinit. Stoltenberg na konferenci vyzval Rusko, aby se vrátilo k naplňování smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) a zničilo své rakety středního doletu, které mohou nést jaderné zbraně. NATO si podle něj přeje zachování smlouvy, ale připravuje se i na možnost, že se to nepodaří.
V sobotu nejprve vystoupila německá kancléřka Angela Merkelová, která navázala na Stoltenbergův projev o den dříve, když uvedla, že vypovězení smlouvy INF za „velmi špatnou zprávu“ pro Evropu. Podle ní však Rusko smlouho léta porušovalo a půlroční proces odstoupení od dohody ze strany USA považuje za pochopitelný. Merkelová se ve svém projevu také věnovala úvahám amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést vysoká cla na auta vyráběná v Evropě kvůli tomu, že jsou vnímána jako bezpečnostní rizika. „Jsme hrdí na naše auta. To také můžeme. Pokud je to vnímáno jako bezpečnostní hrozba Spojenými státy, tak nás to děsí,“ prohlásila Merkelová na bezpečnostní konferenci.
Na konferenci vystoupil i americký viceprezident Mike Pence, který mimo jiné vyzval evropské státy k vypovědění dohody s Íránem o jaderném programu. „Íránský režim je otevřeným stoupencem dalšího holokaustu,“ uvedl Pence o hrozbě, kterou tamní režim podle něj představuje. Navíc podle nějTeherán hledá zbraň, jak toho dosáhnout. Kromě toho také Pence vyjádřil podporu Juanu Guaidóvi, který byl venezuelským parlamentem ustanoven jako prezident. Nynějšího držitele úřadu Nicoláse Madura označil za diktátora, který musí ve funkci skončit.
Na přetřes přišla i kauza Huawei, když před firmou varoval právě Pence. V odezvě na konferenci vystoupil člen politbyra čínské komunistické strany Jang Ťie-čch‘, který vyzval Evropany, aby Washington ignorovali. Jang účastníkům mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že Evropané sami „vědí, kde leží jejich vlastní zájmy, a tak se zdržte poučování“. Obvinil Spojené státy, že v této věci prosazují své vlastní zájmy. Čínský zástupce také odmítl, aby se jeho země stala součástí případné nové dohody o likvidaci raket.
Český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na mnichovské bezpečnostní konferenci řekl, že by ČR mohlo být oslabeno až o jedno procento HDP odchodem Velké Británie z EU bez dohody. Zároveň však dodal, že věří tomu, že se brexitu bez dohody podaří vyhnout.