Filmoví producenti a provozovatelé kin zvažují právní kroky proti státu, pokud vláda nepovolí čtvrteční otevření kinosálů po boku restaurací, maloobchodů či heren. Dle audioviziálních asociací je jejich oblast podnikání diskriminována a nedostatečně kompenzována za ušlé zisky. Jen za druhou vlnu pandemie přišla česká kina o 150 milionů korun jen ze vstupného. Asociace upozorňují, že dokážou zařídit potřebná opatření, od omezení počtu návštěvníků po nošení roušek. Také dodávají, že za celý letní provoz nebyla zaznamenána ani jedna nákaza v kinech, řekla redakci Echo24.cz Martina Chvojka Reková z Asociace producentů v audiovizi (APA).

„Jak je možné ve čtvrtek otevřít kasina či herny a kina nechat zavřená?“ ptají se vlády zástupci audiovizuálních asociací, které sdružující zhruba 200 společností a 300 kin. Dále vyzývají premiéra České republiky Andreje Babiše (ANO) a příslušná vedení ministerstev, aby před dalším rozvolněním zvážili otevření kin. „Stojíme před zcela fatální křižovatkou. Buď nás stát nechá pracovat, nebo ekonomicky zahyneme,“ uvedl Jan Bradáč, ředitel filmové distribuční společnosti Falcon a výkonný ředitel sítě kin CineStar.

Jeho slova potvrzuje redakci Martina Chvojka Reková z Asociace producentů v audiovizi (APA). Podle ní jsou kina připravená se přizpůsobit současné epidemické situaci a zavést četná opatření proti šíření covidu-19, jako tomu bylo během letního provozu. Asociace připravily i konkrétní strategie pro třetí stupeň rizika nákazy, do něhož se má Česko překlopit ve čtvrtek. „Stejně jako v létě, situaci jsme vždy přizpůsobili aktuálním restrikcím, které se týkají i otevření restaurací či heren,“ uvedla pro redakci Echo24.cz.

Plán například počítá s omezením počtu návštěvníků, potažmo počtu volných míst k sezení. Za všech okolností se budou snažit dodržovat dvoumetrové rozestupy. „Lístky se prodávají ve velké míře online, tudíž nemáme problém korigovat nějaké rozestupy před budovou,“ dodala Reková. Samozřejmostí jsou roušky ve vnitřních prostorech, kina navíc počítají s ventilací v interiérech.

V porovnání s jinými provozovnami, jako jsou restaurace či herny, tak nevidí problém, proč by kina nemohla otevřít spolu s nimi. Částečně otevřít mohou pro veřejnost také muzea, galerie a památky. Pakliže kina nedostanou zelenou, zváží asociace právní kroky vůči státu, případně požádají o další kompenzaci.

Obdobně pádným argumentem je podle Rekové i skutečnost, že se v kinech koronavirus moc nešíří, spíše vůbec. „Vycházíme z informací, které máme přímo od kin. Data od hygienických stanic nejsou,“ dodala. Vláda s filmovými asociacemi moc nejedná, pakliže se ale naskytne příležitost, pokusí se požádat o data, ze kterých vycházelo, proč musí být kina zavřená, zatímco herny nikoliv. „Nejsme si ale jisti, jestli někdo taková čísla vůbec má. Nikde nezazněla a myslíme si, že asi ani nejsou,“ doplnila skepticky Reková.

Pandemie nahrála internetovým pirátům, stahují filmy ve velkém

Mezi dalšími zásadními problémy zmiňuje asociace fakt, že se kina řadí v rámci protiepidemického systému (PES) do kategorie „živé kultury“. Ta vychází z toho, že se na pódiu odehrává nějaká živá představení. „Jsme na jiné pozici než divadla nebo koncerty. Tady se živé představení nikdy neodehrává, pouze filmové projekce,“ vysvětlila redakci.

Řada maloobchodů do této chvíle přežívala z narychlo vytvořených e-shopů, případně svůj kamenný obchod přeměnila na výdejnu zboží. Divadla zase streamovala svá představení na internetu. Takovou cestou se ale kina vydat nemohou, jelikož spousta filmů je určená přímo kinosálům. Vysílání nových snímků na Youtube by bylo velice problematické už kvůli autorským právům.

Situace jde ruku v ruce i s tím, že lidé začali ve velkém z domova stahovat filmy a seriály z neoficiálních zdrojů, při streamování filmů by si je mnozí nejspíše nahrávali a následně šířili dál. „Už teď bojujeme s tím, že lidé stahují desetkrát více během pandemie z neoficiálních zdrojů, zavření kin této situaci samozřejmě nahrává,“ řekla Reková. V neposlední řadě nejde jen o samotná kina, ale celý audiovizuální průmysl.

„Neocitáváme se v nějaké sféře, kde bychom po státu požadovali neustále podporu a říkali, že potřebujeme peníze. Chceme, aby nám dovolili pracovat a znovu začít vydělávat, příjem z audiovizuálního průmyslu do státního rozpočtu není vůbec zanedbatelný. Je to výdělečný průmysl. Navíc z 60 % z něj tvoří služby, které se netýkají kultury. Jsou to různí dodavatelé, kteří dodávají své služby na natáčení. A pokud jsou zavřená kina, tak to samozřejmě narušuje celý ekosystém,“ přiblížila redakci Echo24.cz.

Pracovníci v audiovizuálu nedosáhnou na kompenzace

Jen za druhou vlnu opatření proti šíření koronaviru přišla česká kina o 150 milionů korun jen ze vstupného. Týdenní propad tržeb kin je při plném zavřením jako nyní 25 milionů korun. Pokud zůstanou kina zavřená do ledna či do února, bude částka škod celkem až půl miliardy. Asociace varuje, že řada kinosálů tak dlouhou dobu nemusí vůbec přežít. Již dříve ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) řekl, že do konce roku budeme nejspíše ve třetím stavu, dříve další rozvolňování a otevírání dalších podniků nebude.

„V případě, že by na další týdny a měsíce zůstala zavřená kina, situace v audiovizuálním průmyslu se stane natolik závažnou, že nepomůže už nic, natož takzvaná vata, kterou naši podnikatelé už ani nemohou mít. V rámci asociací nyní diskutujeme za jednotlivé subjekty právní kroky vůči státu,“ uvedl předseda Asociace producentů v audiovizi (APA) Vratislav Šlajer. Čtvrtek je navíc pro kinodistribuci dnem, kdy se mění nasazení filmů v kinech a čtvrtkem vždy začíná nový distribuční týden.

Lidem pracujícím v audiovizuálním průmyslu či profesionálům, kteří pro tento druh průmyslu své služby poskytují, také podle asociací stát nevychází vstříc ani ve svých kompenzačních programech. Audiovize jako celek vypadla z programu COVID Kultura II a většina OSVČ typu kameramani, filmoví architekti či režiséři nedosáhnou nyní na žádnou z kompenzací poskytovanou podnikatelům. Některým společnostem sice může pomoci mimořádná podpora Státního fondu kinematografie, odborná rada ji ale uděluje pouze selektivně a konkrétním projektům, uvedli zástupci asociací.

Na kinodistribuční trh s ročním obratem 2,5 miliardy korun ročně je navázána další část audiovize s ročním obratem zhruba devět miliard korun, obrat celého audiovizuálního průmyslu je 30 miliard korun ročně. Během první vlny pandemie APA odhadovala celkový pokles výroby ve filmovém průmyslu a na něj navázaných oborů za letošní rok o 75 procent.