Tři čtvrtiny zaměstnanců jsou ve svém zaměstnání spokojeny. Vysoká míra spokojenosti souvisí i s rostoucí nejistotou na trhu práce. Lidem proto letos méně vadí, že nemohou kariérně růst, méně si také stěžují na výši mzdy a již tolik nepociťují potřebu změny. Vyplývá to z průzkumu kandidátských preferencí, který v létě uskutečnila personální agentura Grafton Recruitment mezi 2200 respondenty.

„Se svou prací je spokojeno o tři procentní body více lidí než v loňském roce, kdy se řada zaměstnanců dočkala zvýšení mzdy. Letos jejich mzda stagnuje či dokonce mírně klesá, pozitivní emoce směrem k zaměstnavateli i práci ale rostou, a to zejména z důvodu nejistoty a nestability pracovního trhu,“ uvedla marketingová manažerka Grafton Recruitment Jitka Součková.

Lepší pocit z práce mají podle ní ženy, lidé do 35 let, vysokoškoláci a IT specialisté. „Alarmujícím zjištěním průzkumu ovšem je, že celá čtvrtina lidí má svoji práci naopak spojenou s nepříjemnými emocemi, velmi často zmiňují nudu a dokonce i vztek,“ dodala.

Nespokojenost čtvrtiny českých zaměstnanců souvisí s celou řadou aspektů jako například s výší mzdy či nemožností kariérního postupu. Zajímavé však je, že tyto důvody meziročně oslabují. Například podíl lidí, kteří jsou nespokojeni s výší mzdy, klesl meziročně ze 68 na 62 procent.

Výrazně méně lidí vnímá jako problém nemožnost kariérního postupu (pokles ze 41 na 27 procent) a namísto loňských 27 procent letos jen 19 procent v práci pociťuje potřebu změny. Klesající množství zaměstnanců si stěžuje na nepříjemného šéfa a vedení (letošních 44 procent proti loňským 47 procentům) a mírně se snížilo i množství lidí, kteří mají výhrady k náplni práce.

„Je zřejmé, že si lidé vlivem koronavirové krize začali více vážit své stávající práce a nevnímají jako problém, že nemohou kariérně růst, nebo že nedostali přidáno,“ podotkla Součková.

Z výsledků průzkumu vyplývá i to, že lidé, kterým zaměstnavatel vychází vstříc, mají svoji práci mnohem raději a novou si nehledají. Méně touží nejen po změně práce, ale i po změně oboru. Tito lidé také obvykle nejsou v zaměstnání vystaveni stresu a pokud ano, jde jen o mírný stres, který je motivuje.

S věkem a praxí u lidí pocit, že jsou k nim zaměstnavatelé vstřícní, klesá. Celkem vstřícnost zaměstnavatele pociťuje 56 procent zaměstnanců. Více než čtvrtině pracovníků podle průzkumu zaměstnavatel vychází vstříc alespoň částečně.

Jako nejdůležitější aspekty vstřícnosti zaměstnavatele vnímají lidé schválení termínu dovolené a návštěvy lékaře (30 procent), nastavení pracovní doby podle potřeb zaměstnance (23 procent), spolurozhodování o pracovních postupech a harmonogramu (17 procent), ovlivňování pracovní náplně (deset procent), podporu rozvoje a vzdělávání (devět procent) a spoluvytváření pracovního prostředí (osm procent).