Rapidní růst zaznamenaly v loňském roce ceny některých klíčových potravin. V případě cibule šlo o nárůst takřka stoprocentní. U brambor a hlávkového zelí šlo přibližně o padesátiprocentní zdražení. Ukazují to ceny v obchodech a také data Českého statistického úřadu. Hlavním viníkem je především nebývale suché počasí, které vloni postihlo celou Evropu. Podle Jiřího Felčárka z Agrární komory ČR hrozí, že českým producentům brzy dojdou zásoby, které budou jen těžko nahraditelné dovozem. Proto jde cena prudce nahoru.

Jeden kilogram brambor stál v lednu 2018 pouze 13,46 korun. V prosinci však cena přesáhla dokonce 20 korun. Šlo tedy o více než čtyřicetiprocentní nárůst. Ukazují to čísla Českého statistického úřadu. Ještě hlouběji do kapsy si budou muset sáhnout zákazníci při nákupu cibule. Zatímco v lednu 2018 stál kilogram 12,52 korun. Na konci roku tomu bylo již 23,47 korun. Výrazný nárůst pocítili také konzumenti hlávkového zelí. Cena kilogramu šla z necelých 12 korun na skoro 18.

Za zdražování určitých potravin může především špatné počasí. Pro Echo24 to uvedl Jiří Felčárek z Agrární komory ČR. „Souvisí to s vývojem počasí v loňském roce. Ta nepřízeň nezasáhla jenom Českou republiku ale podstatnou část evropské produkce. Čeští bramboráři někdy v lednu či v únoru doprodají své zásoby a nelze to sanovat dovozem z Německa či Francie jako v letech předchozích, takže ta cena jde rapidně nahoru. Suché a horké počasí bylo totiž celoevropským problémem.“

Potvrzuje to i předseda Českého bramborářského svazu Miloslava Chlan. Za růst ceny brambor může podle něj hlavně neúroda a česká nesoběstačnost. Ceny brambor jsou přitom v České republice vyšší než například v Rakousku. „My nejsme v bramborách soběstační, Rakušané jsou,“ uvedl Chlan pro Echo24. Rakouská soběstačnost podle něj může za fakt, že naše jižní sousedy neúroda neovlivňuje tak fatálně jako Českou republiku. Brambor je ale nedostatek v celé Evropě.

Je nutná změna vodohospodářství, upozorňují odborníci

„Moderní zemědělství čelí jiným problémům než před 50 lety. Zatímco na přelomu tisíciletí se řešily spíše povodně a jejich ničivé následky, poslední roky je třeba být připraven na teplo, vítr a sucho, aby zemědělci nepřicházeli vlivem klimatických změn o výnos plodin,“ zaznělo od odborníků na každoroční zemědělské konferenci Corteva Agriscience.

Slova potvrdil i bývalý ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). „Situace a vývoj srážek se mění, rok 2018 byl nejteplejší od roku 1775. Mění se srážky a jejich rozložení,“ okomentoval klimatickou situaci poslanec s tím, že podle statistik už není ani 5 minut před dvanáctou, ale minuta po dvanácté. S lepším vodohospodařením by mohly podle něj pomoci technologie precizního zemědělství.

Rostly také ceny bydlení a služeb

Spotřebitelské ceny v Česku za loňský rok v průměru vzrostly o 2,1 procenta. Byla to třetí nejvyšší průměrná roční míra inflace za posledních deset let. Vyšší byla v roce 2012, a to 3,3 procenta, a v roce 2017, kdy činila 2,5 procenta. Uvedl to Český statistický úřad.

Nejnižší meziroční růst zaznamenaly spotřebitelské ceny loni v prvním čtvrtletí (o 1,9 procenta). V ostatních čtvrtletích byl růst cen rychlejší.

V samotném prosinci spotřebitelské ceny stouply meziročně o dvě procenta, stejně jako v listopadu. Na meziroční zvyšování cenové hladiny měly opět největší vliv ceny bydlení a ceny v oddíle ostatní zboží a služby, kde vzrostly ceny výrobků a služeb pro osobní péči, pojištění a finančních služeb. Stouply i ceny alkoholických nápojů, tabáku, dopravy a stravování a ubytování. Zdražila také zelenina.

Naopak meziročně klesly v prosinci ceny vajec o 27,8 procenta, cukru o 31 procent a polotučného trvanlivého mléka o 6,9 procenta. Levnější byly i oděvy a zemní plyn.