ČÍNSKÁ PROVOKACE

Čína v sobotu znovu podnikla cvičný letecký útok na Tchaj-wan

ČÍNSKÁ PROVOKACE
Čína v sobotu znovu podnikla cvičný letecký útok na Tchaj-wan

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Čína vyslala dva dny po sobě dosud největší množství bojových letounů do vzdušné obranné zóny Tchaj-wanu. Po pátečních 38 strojích v sobotu narušilo tchajwanský vzdušný prostor celkem 39 letadel, která přiletěla ve dvou vlnách. Podle zahraničních médií o tom dnes informovalo tchajwanské ministerstvo obrany. Vedení ostrova již dříve počínání Pekingu odsoudilo. Čína, která považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii, se k manévrům dosud nevyjádřila.

Tchaj-pej nejprve informovala v sobotu o průletu 20 čínských bojových letounů poblíž Prataských ostrovů, což je strategická lokalita v Jihočínském moři, na kterou si Tchaj-wan činí nárok. V noci na dnešek pak ministerstvo obrany oznámilo průlet dalších 19 strojů čínského letectva ve stejné oblasti, jednalo se údajně většinou o stíhačky J-16 a Su-30.

V pátek Peking rovněž vyslal k tchajwanskému vzdušnému prostoru dvě skupiny letadel, první se pohybovala poblíž Prataských ostrovů a druhá proletěla nad průlivem, který odděluje Tchaj-wan od Filipín, což je klíčová vodní cesta spojující Pacifik a Jihočínské moře.

Tchajwanský premiér Su Čen-čchang v sobotu kroky Číny odsoudil jako akty vojenské agrese, které poškozují mír v regionu. Peking se k incidentům zatím nevyjádřil. V minulosti však podobné průlety tchajwanských vzdušným prostorem zdůvodňoval nutností ochrany suverenity Číny a jako reakci na příklon Tchaj-peje ke Spojeným státům, které jsou největším mezinárodním podporovatelem ostrova.

Čína považuje Tchaj-wan za svou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

Peking nicméně v poslední době zvyšuje vojenský a politický tlak na Tchaj-wan ve snaze přimět ostrov, aby se podvolil čínské vládě. Někteří experti varují, že by se Čína mohla v příštích letech pokusit ostrov ovládnout silou.

 

,

3. října 2021