Příchod podzimu a ještě hlubší energetické krize s nevídaně vysokými cenami děsí domácnosti i firmy. Vládou představený úsporný tarif, který by měl lidem plošně částečně snížit účty za elektřinu a plyn, nebude výraznou pomocí. Jedná se navíc o proinflační opatření, na které padnou desítky miliard z rozpočtu. Stát by přitom mohl získat už v dohledné době kontrolu nad prudkým zdražováním elektřiny. Nabízí se cesta úplného znárodnění největšího výrobce elektřiny ČEZ, a tím i možnost legálního zastropování cen.

Podle menšinového akcionáře a investora Michala Šnobra je zestátnění v tuto chvíli jediným efektivním řešením, které kabinetu Petra Fialy zbývá.

O tom, že vláda uvažuje o „restrukturalizaci“ ČEZ, mluvil Fiala poprvé už v květnu. Při svém mimořádném červnovém televizním projevu řekl, že stát chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Nakonec oznámil, že plán chce vláda vypracovat do poloviny příštího roku.

Žádné další podrobnosti premiér neuvedl, ekonomové, analytici i samotní minoritní akcionáři ČEZ si to však vyložili způsobem, že stát hodlá tuzemského energetického giganta, v němž dosud drží necelý 70procentní podíl, plně ovládnout. Právě získáním elektráren by stát mohl ovlivňovat ceny elektřiny, což by bylo v dnešní době mimořádně potřebné.

Podle Fialy je zestátnění ČEZ proces až na dva roky, do té doby fixovat elektřinu nelze, okamžitě by totiž přišly žaloby minoritních investorů, kteří by kvůli zastropovaným cenám přišli o významné zisky z obchodování na burze. Jak ale upozorňuje jeden z výrazných investorů ČEZ Michal Šnobr, pokud by vláda následovala tzv. francouzskou cestu, může být do konce příštího roku vše vyřešeno a už v jeho průběhu může stát ceny elektřiny kontrolovat, a tím domácnostem i firmám od rostoucích plateb ulevit.

Právě Francie se totiž chystá převzít tamní hlavní energetiku EDF pod plnou státní kontrolu a získat tedy zbylý 16procentní podíl. Od investorů chce Paříž vykoupit akcie ještě do konce tohoto roku. Francouzský prezident Emmanuel Macron rozhodl už dříve o zafixování cen elektřiny na 46 eurech za MWh, což je až sedmkrát méně, než činí aktuální cena na spotovém trhu. Tím EDF sebral zisk až několik miliard eur, to se však nyní akcionářům vzhledem k plánovanému znárodnění vrátí. Podíl od nich odkoupí a k tomu dostanou velmi výhodnou prémii. Francouzi by tak měli za výkup zaplatit celkově v přepočtu asi 250 miliard korun.

Kolem 200 miliard korun by podle Šnobra mohlo stát také znárodnění ČEZ. „Pokud chce náš stát řešit účinně energetickou krizi, která tu s námi nebude jen na tuto zimu, tak potřebuje vlastnit ČEZ. Protože jen v takovém případě pak může zastropovat ceny,“ řekl redakci Echo24 Šnobr. A jak zdůrazňuje, jde to poměrně velmi rychlým způsobem.

Podle zákona o obchodních korporacích může svolaná valná hromada hlasy 75 procent akcionářů ČEZ schválit stažení akcií z burzy, což by pro stát jako majoritního vlastníka neměl být problém. ČEZ bude po odhlasování povinnen odkoupit podíl 20 procent, zbývajících deset procent totiž drží zahraniční investoři, kteří ale nesmějí držet akcie, které se nebudou obchodovat. Akcionářům se následně nabídne výkup jejich podílu, kdy stát k tržní ceně přidá ještě prémii. To pro ně může být velmi výhodné, navíc se jim již nevyplatí držet akcie firmy, které se neobchodují na burze.

Vytěsnění minoritních akcionářů může být podle Šnobra hotové do konce následujícího roku. Už během procesu by však stát měl možnost na ceny elektřiny „sáhnout“, a tedy přejít k jejich fixování. Pokud by se celá akce znárodnění rozjela co nejdříve, mohlo by k fixování dojít třeba už na začátku příštího roku.

Vzhledem k tomu, že vysoké ceny energií jsou jednou z nejvýznamnějších složek stále rostoucí tuzemské inflace, byla by fixace cen elektřiny prospěšná i v tomto směru. Na rozdíl od příspěvků typu úsporného tarifu by se jednalo o systémové řešení, které by však dál nezatěžovalo rozpočet a nezvyšovalo státní dluh.