Přehledně: Kdo je koronavirem nejvíce ohrožen?
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Svět straší nová nemoc, která se z Číny rozšířila do mnoha oblastí světa, včetně centrální Evropy. Problémem je především rychlé šíření, ale i dlouhá inkubační doba, během které se u nakaženého neprojevují žádné příznaky, ale zároveň už je nakažlivý. Nemoc COVID-19 už má první oběti i v Evropě. Česko je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha na případný výskyt nákazy připravené.
Celková úmrtnost nemoci COVID-19 je podle studie čínských vědců 2,3 procenta. To je výrazně méně než u předchozích epidemií SARS či MERS, nicméně asi dvacetkrát více než u klasické sezónní chřipky.
Přehledně zpracovalo čísla týkající se úmrtnosti v důsledku nákazy koronavirem Čínské centrum pro kontrolu nemocí (CCDC). Ačkoliv studii vědci publikovali už před týdnem, zůstává i podle českého ministerstva zdravotnictví stále aktuální. Na nemoc COVID-19 o něco více umírají muži (2,8 procenta z nakažených) než ženy (1,7 procenta), tvrdí studie.
Hodně ovšem záleží na věku pacienta. Například mezi deseti a čtyřiceti lety je úmrtnost mezi nakaženými téměř nulová (pohybuje se kolem 0,2 procenta). U dětí mladších deseti let zatím lékaři žádné úmrtí nezaznamenali. U lidí nad padesát let se pak začíná úmrtnost postupně zvyšovat. Ve věku 50 až 59 let se pohybuje kolem 1,3 procenta, ale u o dekádu starších lidí už se jedná o 3,6 procenta. Zdaleka nejčastěji pak umírají lidé ve věku nad osmdesát let. V této kategorii už se jedná o téměř patnáct procent.
Vysoké procento úmrtí je také mezi pacienty, kteří trpí kardiovaskulárními chorobami. Pohybuje se u nich nad deseti procenty. U lidí s cukrovkou je riziko také poměrně vysoké (7,3 procenta). Chronické respirační potíže či rakovina rovněž riziko zvyšují, úmrtnost se u takových pacientů pohybuje kolem šesti procent.
Nejvíce zasažená je čínská provincie Chu-pej, kde se podle studie pohybuje úmrtnost kolem 2,9 procent. Údaje svědčí podle úřadů o tom, že se nákazu daří udržet v hranicích provincie. K 25. únoru úřady hlásily podle platformy GIS Dashboard jen v provincii Chu-pej 64 786 případů z celkového počtu 80 289. Provincie, jejímž hlavním městem je Wu-chan, hlásí také 2563 úmrtí z celkových 2704. Oběti už hlásí i Evropa, nejhůře je na tom Itálie, která se stala ohniskem nákazy. K úternímu večeru tu bylo hlášeno 11 úmrtí.
Pro přenos nemoci je problematická dlouhá inkubační doba, během níž pacient nemusí pociťovat žádné příznaky. Podle amerického Centra pro kontrolu nemocí trvá zhruba čtrnáct dní, než se nemoc projeví. Podle náměstka ministra zdravotnictví a epidemiologa Romana Prymula ale může být inkubační doba i delší. Za pravdu mu dává i studie publikovaná na serveru MedRxiv, která informuje o tom, že se tato doba může protáhnout až na 24 dní.
České Ministerstvo zdravotnictví nadále kalkuluje s obecnou úmrtností mezi dvěma a třemi procenty. Pro Echo24 o tom informovala mluvčí Renata Povolná. „Celou situaci samozřejmě průběžně monitorujeme a průběžně se k ní budeme vyjadřovat,“ dodala. Ministerstvo už dříve vydalo seznam doporučení pro lepší prevenci, které se téměř shodují s těmi, které vydala Světová zdravotnická organizace (WHO). Mezi ně patří například vyhýbat se zjevně nemocným lidem, místům s vyšší koncentrací lidí, dodržovat základní hygiencká pravidla nebo používat dezinfekci po kontaktu s lidmi, kteří očividně trpí akutními respiračními problémy.
Česko je na koronavirus připravené, říká Vojtěch
Virus se množí v respiračním traktu a může vyvolat řadu příznaků, upozorňuje doktorka Maria Van Kerkhoveová ze Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle ní existují méně vážné případy, které připomínají nachlazení a projevují se dýchacími potížemi, bolestmi v krku, rýmou a horečkou, či dokonce zápalem plic. Ten může být vážný a vést k selhání orgánů a k úmrtí.
Podle Van Kerkhové se u 82 procent pacientů vážné příznaky vůbec neobjeví a nemoc se projevuje jen slabě. Patnáct procent pacientů má podle ní vážné příznaky a jen tři procenta jsou kritická. Studia čínských vědců se však od této poněkud liší: 80 procent případů označuje za lehké, 13,8 za vážné a 4,7 za kritické.
V ČR bylo dosud na koronavirus testováno 86 lidí a všechny vzorky byly negativní. Nemocnice v Česku jsou podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha na pacienty s vysoce nakažlivou chorobou připravené. Zdravotníci podle něj vědí, jak mají v případě pacienta s vysoce nakažlivou chorobou postupovat a kam se mají obrátit.“ Výskyt nemoci COVID-19 na území České republiky ale prý nemůže vyloučit. Krajním řešením by podle něj bylo uzavřít hranice či některá vybraná města.
„V tomto směru jsme připraveni, já bych nechtěl vyvolávat nějakou paniku. To riziko tady beze sporu existuje a je nutné, abychom byli koordinováni,“ uvedl Vojtěch. Připomněl, že již svolal Ústřední epidemiologickou komisi, kde jsou i zástupci dalších rezortů. „Data sledujeme, komunikujeme s ostatními státy Evropy i s Italy, jak se to vyvíjí,“ uvedl. Češi se mezitím zásobují rouškami a dalšími hygienickými potřebami. Zájem o takzvané ochranné ústěnky stoupl místy až o dvacet procent.
Na pražském letišti v úterý zajistili šest Čechů, kteří ráno přicestovali z Íránu, kde je zvýšený výskyt koronaviru. Nyní je čeká preventivní vyšetření v Nemocnici Na Bulovce, příznaky nemoci však žádný z pasažérů nevykazoval.
Podle Prymuly je na infekčních oddělení dostatek míst. „Můžeme také nouzově aktivovat lékařská zařízení, která nejsou původně určena pro hospitalizaci nakažených,“ dodal Prymula.
V průběhu epidemie Čína několikrát změnila metodiku získávání dat o počtu nakažených. Počet nakažených v polovině února výrazně vzrostl, protože CCDC začal nově považovat pacienta za nakaženého, pokud projevoval příznaky respiračního zápalu plic. To pak stačí potvrdit snímkem dýchacího ústrojí. Předtím musel jakýkoliv člověk, u kterého bylo podezření na koronavirus, projít speciálním testem.
„Udělat statistiku tak, že vycházím z jedné metodiky, a pak tam přidat čísla z metodiky druhé, je naprostý nesmysl,“ zpochybnil hodnověrnost statistik Prymula. „Nepotřebujeme teď ani tak, aby byla zcela přesná absolutní čísla, ale spíš jejich vývoj. A v posledních dnes se skutečně zdálo, že se epidemie dostává pod kontrolu a že nárůst není tak vysoký jako v předchozích dnech a týdnech,“ uvedl pro ČT.