Ukrajinský parlament schválil uvalení sankcí na 351 Rusů, včetně zákonodárců, kteří podpořili uznání nezávislosti dvou separatistických regionů na východě země a vyslání ruských vojáků do regionu. Oznámila to ve středu agentura Reuters, podle níž postihy zahrnují mimo jiné zákaz vstupu na Ukrajinu, odepření přístupu ke kapitálu či nemovitostem. Kyjev navíc od středy začal povolávat vojenské zálohy ve věku 18 až 60 let.

Parlament požádal Radu národní bezpečnosti a obrany, aby na ruské politiky a úředníky uvalila sankce na deset let, píše agentura Interfax-Ukrajina.

Postihy podle serveru RBK Ukrajina míří zejména na poslance ruské Státní dumy, kteří před časem požádali prezidenta Vladimira Putina o uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny.

Dále navrhované sankce cílí na členy ruské Rady federace, tedy horní komory parlamentu, kteří schválili uznání takzvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky.

Postihy má na ruské činitele uvalit Rada národní bezpečnosti a obrany (SNBO), která je nejvyšším bezpečnostním orgánem země.

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí rozhodl o uznání nezávislosti dvou samozvaných "lidových republik", které před několika lety vyhlásili proruští separatisté na východě Ukrajiny a které se nacházejí na území Doněcké a Luhanské oblasti. Obě komory ruského parlamentu následně jeho rozhodnutí potvrdily. Šéf Kremlu zároveň oznámil vyslání ruských vojáků do těchto regionů v rámci "mírové mise".

Kyjev povolává vojáky ze zálohy

Ukrajina ode dneška povolává do armády zálohy. Týká se to rezervistů ve věku od 18 do 60 let, informovala agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na ukrajinskou armádu. Maximální délka služby bude jeden rok. O povolání záloh rozhodl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj, který ale zároveň odmítl všeobecnou mobilizaci. Ukrajinské ministerstvo dnes doporučilo Ukrajincům, aby necestovali do Ruska. Ty, co tam už jsou, vyzvalo, aby zemi okamžitě opustili.

Velení armády uvedlo, že záložníci budou sloužit u těch vojenských jednotek a v té odbornosti, ve které působili dříve a zachovají si své pracovní místo a průměrný měsíční plat, píše Interfax-Ukrajina.

Ukrajinskému parlamentu byl mezitím předložen návrh na vyhlášení stanného práva v Doněcké a Luhanské oblasti, které se nacházejí na východě země. Tentýž dokument navrhuje přerušení dopravního spojení s Ruskem a uzavření hranice s touto zemí a se sousedním Běloruskem, píše agentura Unian.

Zelenskyj už dříve odmítl v zemi zavést stanné právo s tím, že k němu přistoupí, pokud by vypukla plnohodnotná válka s Ruskem.

Návrh nyní předložila poslankyně Oksana Savčuková v reakci na poslední kroky Moskvy. Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí rozhodl o uznání nezávislosti dvou samozvaných "lidových republik", které před několika lety vyhlásili proruští separatisté na východě Ukrajiny a které se nacházejí na území Doněcké a Luhanské oblasti. Šéf Kremlu zároveň oznámil vyslání ruských vojáků do těchto regionů v rámci "mírové mise".

Ukrajinské ministerstvo zahraničí mezitím doporučilo Ukrajincům, aby necestovali do Ruska a vyzvalo občany, kteří tam už jsou, aby Ruskou federaci okamžitě opustili, píše server RBK Ukrajina. Ukrajinská diplomacie jako důvod uvedla zesílení ruské agrese vůči Ukrajině, což by mohlo vést k výraznému omezení konzulárních služeb na území Ruska.

Ukrajinský prezident v úterý řekl, že zváží přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. Vyzvalo ho k tomu ukrajinské ministerstvo zahraničí, které ke konzultacím povolalo svého chargé d'affaires v Moskvě.

Západ kvůli agresivnímu postupu Moskvy uvalil na Rusko nové sankce. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes vyzval Západ, aby s ekonomickými postihy přitvrdil. "První rozhodné kroky byly učiněny včera (v úterý) a jsme za ně vděční," napsal šéf ukrajinské diplomacie na twitteru. "Nyní je zapotřebí zesílit tlak k zastavení Putina. Zasáhněte jeho ekonomiku a kumpány," dodal.