Jedním z hesel současného premiéra Andreje Babiše před nástupem do politiky bylo, že chce malý a štíhlý stát. Opak je ale pravdou a počet úředníků je nejvyšší za poslední roky. Ve službách státu je nyní na 482 tisíc lidí, kterým navíc vláda každý rok štědře přispívá. K redukci úředníků však volá čím dál víc hlasů. Naposledy o tom hovoří makroekonomická prognóza Raiffeisenbank, podle které se bez propouštění státních zaměstnanců ekonomika neobejde.

Jedná se o každoroční jistotu, že se Andrej Babiš a jeho vláda obrací na armádu státních zaměstnanců. Jejich platy jsou každoročně navyšovány, vláda jim poskytuje bonusy v podobě volných dnů za očkování nebo získávají jiné výhody. Tato situace vedla do doby, kdy průměrný plat státního zaměstnance značně převyšuje mzdu pracovníka v soukromém sektoru. A to problémem je, protože soukromý sektor vydělává na platy státních úředníků

V číslech je to patrné z letošního první pololetí. Průměrný hrubý plat státního zaměstnance činil 43 232 korun, zatímco průměrná hrubá mzda v soukromé sféře dosáhla 39 332 korun. Podobně na tom byl i medián platů, který činil 39 332. Medián mezd byl pouze 32 590 korun.

I proto se ozývají hlasy, že příznivá situace pro státní zaměstnance končí. Volá po tom i makroekonomická prognóza Raiffeisenbank, podle které se česká ekonomika neobejde bez revize koronavirových pomocí, nových daní a bez propouštění zaměstnanců ve službách státu.

Za poslední čtyři roky nabrala vláda Andreje Babiše navíc 40 tisíc lidí. V současné době je státních zaměstnanců 482 270 tisíc. To je podle ekonoma investiční společnosti Natland Petra Bartoně neomluvitelné. „Zatímco významná část soukromého sektoru se v roce koronaviru musela spokojit s nižšími mzdami nebo dokonce vůbec žádnými, průměrný plat ve státním sektoru rostl o 7 procent,“ řekl pro Echo24 Bartoň s tím, že další navýšení nepřicházÍ v úvahu.

V předloňském roce stát zaměstnával přes 460 tisíc lidí a postupnými kroky spěje k tomu, aby za pár let atakoval půl milionovou hranici. Minulý rok pak veřejný sektor nabíral tempem 58 lidí za jeden den. „To už je taková středně velká firma. Firem s 50 až 100 zaměstnanci je v Česku zhruba 3 tisíce, takže to je jako kdyby stát loni každé desáté z nich vzal všechny zaměstnance. Přesně podle starořímské terminologie to odpovídá „zdecimování“ pracovního trhu,“ říká Bartoň.

Babišova vláda chce na konec svého působení ještě odměnit platy hasičů, policistů, vojáků, učitelů, pracovníků v sociálních službách a dalších státních zaměstnanců. Podle kandidáta na ministra financí Zbyňka Stanjury však tento návrh nová vláda smete ze stolu. „Pokud vláda přijme socialistický návrh, že všem přidá stejně, tak já myslím, že ho zrušíme, protože není spravedlivý,“ uvedl dříve Stanjura.

Další přidávání na platech státních zaměstnanců odmítají i další ekonomové. Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka nedává případné navýšení smysl ve chvíli, kdy je stav veřejných financí ve složité situaci. „Zvýšení platů bychom mohli docílit snižováním počtu zaměstnanců veřejného sektoru. V takovém případě by nebylo nutné zvyšovat celkové množství prostředků vynakládaných na platy,“ řekl pro Echo24 Křeček.

Podle Křečka pak plošné přidávání není motivující. „Zatímco nekvalifikovaní zaměstnanci s nízkými platy by si v relativním vyjádření polepšili výrazně, kvalifikovaní zaměstnanci s vysokými platy by stěží pokryli inflaci,“ dodal.