Každá doba svou atmosférou nahrává jinému typu osobnosti. Ta tu svoji příležitost buď využije, nebo promarní. Když před bezmála třemi měsíci Rusko napadlo Ukrajinu, všichni začali řešit bezpečí. V médiích se točili všemožní vojenští experti. Přišla doba udělat si jméno. Vzácná chvíle, kdy svítí kamery na profesionály z branže, která se jinak všeobecnému veřejnému zájmu v klidné době netěší. Jako to bylo za covidu s epidemiology. Kdo si dnes vzpomene na Petra Smejkala a Romana Prymulu? Odnesl je čas.

Válka byla obrovskou příležitostí pro generála Petra Pavla, prezidentského adepta, přitáhnout pozornost a vytvořit status bezpečnostní hvězdy. Už teď se dá říct, že on a jeho tým tu šanci promarnili. Generál nedokázal přinést do debaty o válce žádné podstatné téma. Neslyšeli jsme od něj nic, co by zaujalo. Byla to velká promarněná příležitost, z níž už se dá teď číst, že v prezidentské kampani to nejspíš nebude žádná těžká váha schopná udávat tón.

Odborový předák Josef Středula není klasickým levicovým odborářem průmyslové éry, jako byli jeho předchůdci. Je to vysoce efektivní lobbista za zájmy těch, koho zastupuje. Velmi dobře si uvědomuje, jaké zbraně musí používat, aby dokázal prosazovat svou. Že musí být schopen mluvit o tom, jaký podíl vytvořené hodnoty jde do platů a jaký do firemních zisků na úrovni, na níž je schopný v ostré veřejné debatě čelit ekonomům, byznysmenům a bankéřům. A zároveň to říkat jasně, jednoduše a dost atraktivně, aby tomu každý rozuměl. Středula ten balanc na hraně umí. Má respekt politiků zleva doprava. Od Miloše Zemana po občanské demokraty, ke kterým promlouval na posledním kongresu. Stejně tak ho respektují byznysmeni nebo centrální bankéři.

A teď by se mu to mohlo velmi hodit v prezidentské kampani. Pro kandidaturu začal právě sbírat podpisy. V rozhovoru pro nové vydání Týdeníku Echo správně upozorňuje, že kampaň bude o ochraně před pádem životní úrovně. Není to nic překvapivého. Životní úroveň a obavy o ni teď dominují volbám všude. Naposledy se to naplno projevilo při volbě prezidenta ve Francii.

Ve chvíli, kdy se v lednu půjde nový prezident volit, bude už pád životní úrovně hodně cítit.

To bude diskvalifikovat kandidáty spojené se současnou vládní koalicí. Naopak to bude nahrávat těm, kdo na ni budou útočit. Pro vládu Petra Fialy bude výhodné, aby z té volby vzešel prezident, který sice nebude její, protože taková osobnost se aktuálně nerýsuje, ale aspoň takový, který jí bude dělat rozumného sparingpartnera. To znamená, že zabrání v cestě na Hrad Andreji Babišovi nebo podobným typům.

Středula by tu roli nejméně špatného řešení, rozumného sparingpartnera mohl sehrát.

Dá se čekat, že v kampani bude radikálně vystupovat proti pádu životní úrovně. Nebude ale přímo útočit na vládu a nebude pro ni rizikem jako Andrej Babiš. Trefně to v novém vydání Týdeníku Echo, který vychází ve čtvrtek, vystihli oba ekonomičtí poradci premiéra Petra Fialy. „Kandidatura pana Středuly v prezidentských volbách povede ke ztrátě sociálního smíru. On má šanci dovést odboráře na Václavské náměstí, postavit se do čela davu, a udělat si tak celou volební kampaň zadarmo. On pro své osobní zájmy sociální smír v České republice obětuje,“ říká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „I já považuji prezidentskou kandidaturu Josefa Středuly za dodatečný proinflační faktor,“ dodává hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Tak nejspíš bude Josef Středula v kampani působit. Bude tím přetahovat voliče Andreji Babišovi, ale zároveň sbírat hlasy z tábora voličů současné vládní koalice. Pokud čistě náhodou nenajde nějakého hvězdného kandidáta, který zatím není na dohled. V tom průniku je potenciál na středulovskou většinu.

Velkým handicapem odborářského předáka zatím podle průzkumů bylo, že ho velká část lidí vůbec nezná. To se s včasným nástupem do kampaně a největším pádem životní úrovně v historii Česka může změnit.

Pro vládu i celou zemi je rozhodně výrazně lepší, když sociální krize vynese na Hrad Josefa Středulu, než kdyby tam vytlačila někoho typu Andreje Babiše.