Platy ve zdravotnictví dokázaly vyburcovat odbory k protestnímu mítinku, na kterém se sešlo přes tři stovky odborářů. Po premiérovi Andrej Babišovi požadují, aby se platy ve zdravotnických odborech zvýšily plošně, což předseda vlády odmítá. Babiš si navíc myslí, že zástupci zaměstnanců reagují zbytečně agresivně a vyzývá je ke komunikaci. Předseda odborového svazu Josef Středula však uvedl, že se Babiše snaží dostat za vyjednávací stůl už tři měsíce.

Odboráři trvají na desetiprocentním růstu platů ve zdravotnických oborech. Jako argument používají také slib Andreje Babiše, který to slíbil na společném jednání na začátku května. Premiér to poté odmítl s tím, že se nejednalo o slib, ale o podporu. Za Andreje Babiše se postavil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, který odborářům vzkázal, ať dělají svoji práci a „nevydírají premiéra a ministra zdravotnictví“.

Problémem však je, že Andrej Babiš s odbory už tři měsíce nejedná i když byl dle předsedy ČMKOS Josefa Středuly několikrát vyzván. „Vyjednávat o platech budeme společně u jednoho stolu, a ne na tripartitě. Na jedné straně zaměstnavatel a na druhé straně zaměstnanci. V tomto případě je zaměstnavatel vláda či lidé vládou pověření,“ řekl pro Echo24 Josef Středula.

Středula dodává, že jednání s premiérem Babišem bude standardní a neočekává, že by se mělo něčím vymykat. Zůstává však otázka, zda premiér za vyjednávací stůl zasedne. „Čtrnáctého března byl pan premiér dopisem vyzván, aby se dostavil k jednání. To se neuskutečnilo i přes několikanásobnou žádost. Už poněkolikáté jsem ho vyzval a udělám to znovu. Na základě úterního protestního mítinku učiním totéž a požádám ho, aby jednání proběhlo,“ řekl pro Echo24 Josef Středula.

Babiš však plošné navyšování odmítá. „Přístup, že budeme všem navyšovat stejně, je pro nás absolutně nesmyslný. Ty nůžky se rozevírají a je jasné, že ne každý pracuje stejně. Kompetence na to, jak kdo má být odměňován, mají zaměstnavatelé,“ řekl Andrej Babiš.

Odbory jsou připravené protestovat

Předseda odborů však podobné úvahy odmítá. „My chceme pro ty zaměstnance, které si objednal stát pro práci nebo pro činnost, tak aby je zaplatil. Výmluvy na to, že někdo má tolik a tolik peněz… My takovou hru, že někomu máme závidět, nehrajeme. My máme situaci jasnou. Myslíme si, že plošné přidání do tabulkového systému, kde každá profese má jiné ohodnocení včetně tarifní složky, tak málokdy narazíte na člověka, který má stejnou práci a je stejně ohodnocen,“ řekl Josef Středula.

Odbory jsou navíc odhodlané protestovat, pokud s nimi vláda nezačne jednat o růstu platů. Případnou stávku zaměstnanců si však zatím nedovede představit ani předák odborů. „Já se přiznám, že bych si to nechtěl v této chvíli ani představovat. Není cílem udělat takovou situaci, cílem je dohoda. Do té chvíle, dokud nenalezneme cestu k dohodě, tak sice jsme domluveni, že budeme kroky vyhodnocovat, ale cílem zůstává dohodnout se. Bez ohledu na to, že tři měsíce nejsou ze strany premiéra žádné reakce,“ řekl Josef Středula.

Platy vzrostou učitelům

V loňském roce pracovalo ve veřejné sféře na 634 700 zaměstnanců a průměrný hrubý plat rostl o 8,4 procenta. Dosáhl tak na částku necelých 32 tisíc korun. Průměrná mzda v prvním čtvrtletí rostla meziročně o 8,6 procenta na 30 265 korun. Po zahrnutí inflace reálně stoupla o 6,6 procenta, tedy nejrychleji od roku 2003.

Vláda plánuje zvýšit v příštím roce celkové výdaje na platy oproti letošnímu roku o deset procent. Velká část má putovat na patnáctiprocentní přidání učitelům. Pro ostatní zaměstnance veřejné sféry, tedy policisty, hasiče či úředníky by obnos na platy měl proti letošku vzrůst o šest procent. Tarify by se měly zvednout o dvě procenta. To by zhruba pokrylo inflaci. To odmítají odboráři. „Jedná se o zaměstnance v kultuře, ve zdravotnictví, v sociálních službách ale také i ve státních orgánech a organizacích. Všech se to týká. Pokud chce pan premiér přidat a myslí to vážně, aby se přidalo těm, co jsou na tom nejhůře, tak existuje pouze jednoduchá věc a je v rukou vlády. Tedy zrušení tabulky číslo jedna, kde jsou úplně nejhorší příjmy. Dokonce jsou tam tarify, které jsou pod úrovní minimální mzdy. Jestli to myslí vážně, tak je to nejjednodušší cesta a nemusí docházet k selektivnímu narušování té logiky,“ řekl Josef Středula.