Severní a Jižní Korea se na pátečním summitu dohodly, že budou pracovat na úplném odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova. Žádná konkrétní opatření ale nepředložily. Obě země také budou usilovat o to, aby ještě letos mohla být podepsána mírová dohoda, která by nahradila smlouvu o příměří, jíž skončila korejská válka z 50. let. Podle prohlášení, které bylo vydáno na závěr jednání, jihokorejský prezident Mun Če-in letos na podzim navštíví severokorejskou metropoli Pchjongjang. Severní a Jižní Korea také uspořádají další setkání rozdělených rodin.

Kim Čong-un se v pátek stal prvním vůdcem KLDR, který od korejské války vkročil na jihokorejskou půdu. Dějištěm první mezikorejské vrcholné schůzky po více než deseti letech byla jihokorejská část pohraniční obce Pchanmundžom, kde Kim pěšky přešel linii oddělující Severní a Jižní Koreu. Na hranici si přitom s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem potřásl rukou.

Během následných jednání se představitelé obou Korejí domluvili na řadě kroků ke snížení napětí na poloostrově. Slíbili mimo jiné, že jejich země ukončí propagandistické vysílání a shazování letáků s propagandistickými texty v pohraniční oblasti a otevřou na hranici styčný úřad. Příští měsíc by se měly konat mezikorejské vojenské rozhovory na vysoké úrovni.

„Oba vůdci prohlašují před 80 miliony Korejců a před celým světem, že na Korejském poloostrově již nebude žádná válka a že začala nová mírová éra,“ napsaly obě strany v závěrečném prohlášení.

Komuniké rovněž uvádí, že obě Koreje na summitu potvrdily svůj cíl dosáhnout „Korejského poloostrova bez jaderných zbraní“. Mnozí analytici ale pohlížejí skepticky na možnost, že by se KLDR vzdala svého jaderného arzenálu, který vyvíjela a bránila desítky let. Severní Korea v minulosti již několikrát slibovala, že ukončí své jaderné zbrojní programy, tajně ale ve vývoji atomových zbraní pokračovala. V pátečním prohlášení nejsou podrobnosti o tom, jak rychle či za jakých podmínek mají jaderné zbraně z Korejského poloostrova zmizet.

Podle prohlášení chtějí obě Koreje také společně usilovat o zahájení rozhovorů s USA, a případně i s Čínou, které by vedly k oficiálnímu ukončení války z let 1950-53. Věří, že zúčastněné strany budou schopny vyhlásit oficiální konec korejské války do konce letošního roku.

Dohodu o příměří podepsali 27. července 1953 v pohraniční vesnici Pchanmundžom generálplukovník americké armády Kelly Harrison jako reprezentant společného velitelství jednotek OSN a severokorejský generál Nam Il jako představitel Korejské lidové armády a Čínské dobrovolnické armády. KLDR vždy žádala o uzavření mírové smlouvy s USA, protože právě ony jsou přímým signatářem smlouvy o příměří.

Odstranění jaderných zbraní z Korejského poloostrova a oficiální ukončení korejské války by měly být tématy summitu Spojených států a Severní Koreje, který je očekáván na přelomu května a června.

Vrcholní představitelé řady zemí světa výsledky pátečního summitu uvítali, někteří – například Japonci – ale poukázali na nutnost podpořit sliby konkrétními činy. Šéf Bílého domu Donald Trump zdůraznil, že Američané by měli být „velmi hrdí“ na vývoj v Koreji. Americký prezident totiž nemalou zásluhu za pokrok připisuje rázné politice své vlády vůči Pchjongjangu.

Podobně se vyjádřil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož k současnému dění přispěl tlak na KLDR prostřednictvím sankcí Rady bezpečnosti OSN. Stoltenberg ocenil, že se vůdci Korejí vůbec sešli, k plnému řešení krize je ale podle něj ještě dlouhá cesta.

Čína, která je nejbližším spojencem Pchjongjangu, vyzdvihla „odvahu a politické rozhodnutí“ vůdců Severní a Jižní Koreje a vyjádřila naději, že jejich jednání přinese ovoce. Rusko summit označilo za velmi pozitivní zprávu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov přitom připomněl, že prezident Vladimir Putin vždy poukazoval na potřebu přímého dialogu mezi oběma Korejemi.

Výsledky mezikorejského summitu přivítal také šéf české diplomacie Martin Stropnický. „Doufáme, že záměr obou zemí o dosažení trvalého míru na Korejském poloostrově bez jaderných zbraní bude naplněn a povede ke stabilitě v regionu,“ uvedl.

Skeptičtější byl ve svých výrocích britský ministr zahraničí Boris Johnson. Prohlásil, že vzhledem ke zkušenostem s KLDR z minulosti od schůzky nečeká průlom, který by mohl vést k omezení severokorejských jaderných ambicí.