Vládní většina při tajných hlasováních skřípe. Nikdo se k tomu nehlásí
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Navenek působí vládní koalice jednotně a to zejména „pod rouškou“ řešení konfliktu na Ukrajině. Jakmile však dojde k tajnému hlasování, jasná koaliční většina začíná místy skřípat. Opakovaně se to ukázalo u volby do Rady ČT, kterou v minulosti tehdy ještě opoziční strany akcentovaly jako zcela zásadní, znovu se to může stát také ve středu při volbě viceprezidenta NKÚ. Kde problém vězí, strany netuší, pouze tedy věří, že se to tentokrát podaří.
Situace se už několikrát opakuje, poslanecké kluby vládních stran z koalice Spolu a Pirátů a STAN jsou dohodnutí, v tajné volbě však několik „černých ovcí“ volbu bojkotuje. A tak například Rada České televize, která po dramatické blokaci tehdy ještě opozičních stran čeká na nové členy už od jara, stále není kompletní.
Stejná situace se pak opakuje u volby na pozici viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Na tu koalice Spolu navrhla náměstkyni z Ministerstva životního prostředí Simeonu Zikmundovou, i přes dohodu koaličních stran se ji však zvolit nepodařilo. Znovu se o to poslanci mají pokusit ve středu odpoledne.
Podle šéfů poslaneckých klubů je to nešťastná situace, kterou diskutovali společně i v rámci klubů. Kdo za bojkotováním hlasování stojí, však není jasné. „Vzhledem k tomu, že se jedná o tajnou volbu tak opravdu těžko zjistit, kde je ten problém chybějících hlasů v minulém prvním kole volby byl,“ řekl deníku Echo24 předseda klubu lidovců Marek Výborný s tím, že se k „neposlušnosti“ nikdo nepřiznal. „Doufám, že už nezkrachujeme,“ dodal k volbě do vedení NKÚ Výborný.
Ten také nabízel klubům opakovaně možnost se s kandidátkou do vedení NKÚ osobně sejít, čehož využil klub TOP 09. Podle Výborného však nešlo o to, že by byl klubu nějaký odpor. „My jsme ji nestihli vyslechnout před prvním kolem, věřím, že už ji všichni kolegové volili tam, ale je slušnost ji vyslechnout, aby poslanci viděli, koho konkrétně volí a myslím, že ta diskuze byla pozitivní a všichni se utvrdili v tom, že je to správná volba,“ řekl deníku Echo24 souhlasně šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.
„Vedli jsme o tom diskuzi a pevně věřím, že tentokrát už to bude fungovat tak, jak má,“ dodal Jakob s tím, že z vlastního klubu žádné indicie o bojkotování volby. Tam jsem si celkem jist, že všichni drží koaliční dohodu a nemám indicie, že by to bylo něco systémového, že by někdo přišel s nějakou výtkou vůči koalici nebo podobně,“ řekl Jakob s tím, že se uvidí, jak se bude situace vyvíjet dál.
Poslanci budou vybírat nástupce Zdeňky Horníkové, které skončil mandát, opět ve středu odpoledne. Opoziční hnutí ANO navrhlo bývalého předsedu sněmovního kontrolního výboru a jeho nynějšího místopředsedu Romana Kubíčka. Viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu jmenuje do funkce prezident republiky.
V případě radních České televize zůstává neobsazená pětice míst, o které se uchází 36 kandidátů. I přes deklarovanou koaliční shodu na kandidátech se v tajných dubnových volbách nepodařilo nikoho zvolit. Nyní tak musí probíhat veřejné slyšení kandidátů a volba se dále odsouvá. Rada České televize má 15 členů a představuje nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do její pravomoci patří například schvalování rozpočtu nebo volba generálního ředitele.
Mezi kandidáty figurují někdejší radní Luboš Beniak, Jiří Kratochvíl, Zdeněk Šarapatka a Daniel Váňa. O členství v radě se uchází také psycholog Ivan Douda, bývalý ředitel Českého rozhlasu a později Národní knihovny Vlastimil Ježek, odborník na vzdělávací systémy Bohumil Kartous, někdejší diplomatka Monika MacDonagh Pajerová a bývalý ministr, pražský primátor a předseda úřadu ochránců údajů Igor Němec. Do televizní rady chtějí rovněž politolog Ladislav Mrklas a někdejší mluvčí statistického úřadu a později vlády Roman Prorok.