KOMENTÁŘ PETRA HOLUBA

Konec štamgastů

KOMENTÁŘ PETRA HOLUBA
Konec štamgastů

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Připít na zdraví Martinu Janečkovi, slavnému rodákovi z Českých Budějovic, který ukončil svou misi jako šéf Generálního finančního ředitelství, půjde v samotných Budějovicích jen těžko. Pokud se člověk koncem týdne vypraví do města, aby v některé ze zdejších hospod pozdvihl půllitr na počest vysoce postaveného úředníka, může se mu stát, že jako v jiných týdnech nenajde volný stůl, protože si už v úterý neudělal rezervaci. Je to v řádu věcí. Janečkovo tažení proti hospodám způsobilo, že řada z nich zavřela.

Nejde jen o to, že kulhá nabídka pohostinských služeb, ale uzavřel se veřejný prostor, kde byli Češi dlouhá staletí zvyklí pěstovat své sousedské vztahy. Po nástupu oligarchy do čela státu se poměry mění nepozorovaně, ovšem na hospodách se to už dá popsat.

Hospody plné, tržby nerostou

Tvrzení, že v Českých Budějovicích nejsou hospody, zní náhodným návštěvníkům jihočeské metropole absurdně. Masné krámy i jejich protějšek, Malý pivovar, nadále v proudech točí světoznámý budvar. Dokonce se otevřelo pár nových moderních pivnic, které zdobí vyleštěné varné nádoby a jež jsou svým leskem k nerozeznání od vznešených podniků v hlavním městě. Problém nastane ve chvíli, když si chce návštěvník někam sednout. Zdejší hospody nikdy nebyly tak plné. Návštěvník optimisticky naladěný věčnými zprávami o nezadržitelné prosperitě bleskově usoudí, že se na tom projevují vyšší příjmy obyvatelstva, které lidé přirozeně rozhazují také v restauracích. Možná se mění zvyklosti v tom, že v hospodách už nevysedávají starší mužové a neotáčejí do sebe jedno pivo za druhým. Místo nich jsou stoly obsazeny rodinami a partami z podniků, které oslavují konec týdne nákladnou večeří. Pak se štamgasti nemohou divit, že ve čtvrtek, v pátek i v sobotu najdou své stoly obsazeny.

V tomto výkladu se najde jedna nesrovnalost. Pokud jsou hospody přeplněné a lidé víc utrácejí, pak by to mělo být vidět na tržbách, zvlášť když jsou online kontrolovány pozorným zrakem finančních úředníků. Ovšem statistická data spíše věstí nástup krize. Tržby letos po očištění od inflace rostou o 1 až 2 procenta, nejmenším tempem od první poloviny roku 2014, kdy ještě doznívala předchozí krize. V období mezitím růst dosahoval 5 až 7 procent, a loni v první polovině loňského roku dokonce překročil hranici deseti procent, což ministryně financí Alena Schillerová ráda využívala k podpoře tvrzení, že se tím demonstruje efekt EET. Teď však ani EET vyšším tržbám nepomůže.

Dusící efekt pokladen

Ve chvíli, kdy se velké hospody v městských centrech hroutí pod náporem návštěvníků, a přesto neroste obrat, se nabízí jediné vysvětlení. Vedle osvětlených bulvárů historického centra tvoří České Budějovice také velké temné prostory periferií. Nové hospody v nich nepřibývají, i když lidé mohou utrácet, a ty staré, které nikdy nedělaly velký byznys a byly odkázány na spotřebu místních pivařů, se postupně zavírají. Mnohé z nich se jakoby snaží přiblížit velkolepým nálevnám v centru, nákladně rekonstruují interiér a ruší tradiční, ovšem nízkoobratovou nabídku typu utopenců a malých panáků a mění se tak z klasických hospod na odlidštěné haly plné anonymních alkoholiků. Na otázku po hospodě na dvacetitisícovém sídlišti Máj nedokáže většina občanů Budějovic odpovědět.

Není přitom pochyb, že lidnaté Budějovice jsou na tom lépe než menší sídla v okolí. Najít venkovskou hospodu v zázemí metropole lze považovat za skvělý výkon, pokud člověk náhodou nenarazí jako v Nových Dvorech na západním okraji města na minipivovar vybudovaný za evropské dotace v řádu desítek milionů.

Nemělo by být velkým problémem nedostatek hospod nahradit, nakonec v raných devadesátých letech zaznamenaly nápadný vzestup. Nejspíš však funguje dusící efekt EET, vyžadující relativně velkou vstupní investici a komplikující běžný provoz. Provozovatelé hospod bývají nervózní, kdy také k nim dorazí kontrola, a klidnou atmosféru předměstské nebo vesnické krčmy spolehlivě rozvrátí každý neznámý návštěvník, protože právě on může být z finančního úřadu.

Sám v Českých Budějovicích

Stoly štamgastů bývaly prostorem pro veřejnou debatu. Namísto války vedené přes ploty sousedních domů anebo přes chodby v paneláku bylo u nich možné vyřešit všechny praktické záležitosti běžného života i politiky. Veškeré obecní záležitosti se domlouvaly právě tam, extrémy se oslabovaly, rozpory šlo vždycky zahladit. S klasickými hospodami se ruší i tato instituce a život v Česku ztratil jeden rozměr. Nablýskané nálevny v centru nic nenahradí.

Svědomitý úředník Martin Janeček nakonec na souboj s hospodami doplatil. Hospodští hledali různé cesty, jak se vymknout dusivé kontrole finančních úředníků, a jeden z Přerovska se soustředil na pořádání svateb, které neúčtoval přes EET, ale své tržby dokládal jenom fakturami. Když byrokraté začali vyžadovat od svatebčanů přesnou výpověď, co při svatbě zkonzumovali, způsobili skandál, který ukončil slibnou Janečkovu kariéru. Když opustil byrokratickou misi, může na něj dolehnout osamělost, protože žil prací a sociální kontakty příliš nepěstoval. V Českých Budějovicích však nebude výjimkou. Stejně osamělý život povedou ti, kdo přišli o své stoly štamgastů.

2. listopadu 2018